Paměti, záznamy a deníky – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 5/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

5/2025

ročník 34
28. 5. 2025
Můj profil

Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky

O Vinohradech kdysi královských (XX)

29. května 2022 Komentáře zakazány

Ještě dřív, než Jaromír Vomáčka odmaturoval, začal hrát v kavárenské kapele Jaroslava Mangla v Pardubicích.

O Vinohradech kdysi královských (XIX)

16. května 2022 Komentáře zakazány

Někdy v lednu 1959 jsme s mým mužem Joskou šli do Divadla Na zábradlí. Bylo to tehdy zbrusu nové divadlo v naprosto zapomenutém starém domě. Představení se jmenovalo Kdyby 1000 klarinetů podle písňového textu Jiřího Suchého.

O Vinohradech kdysi královských (XVIII)

02. května 2022 Komentáře zakazány

Po festivalu ve Vídni jsme se rozešli s rozpačitými pocity a smutnou představou, že Černé divadlo je uzavřená kapitola.

ZPRÁVY: Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Hudebního divadla v Karlíně

Hlavní město Praha vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hudební divadlo v Karlíně se sídlem Křižíkova 283/10, 186 00 Praha 8. Požadované předpoklady: ukončené vysokoškolské vzdělání – magisterský studijní program, případně bakalářský studijní program v souladu s nařízením vlády…

O Vinohradech kdysi královských (XVII)

19. dubna 2022 Komentáře zakazány

Termín „černé divadlo“ jsem poprvé uslyšela na jaře roku 1955, když se vrátil soubor Divadla S + H ze zájezdu do Paříže.

Moderátor lidských vztahů

13. dubna 2022 diskutujte

Dnes je to právě rok, co Jan Foll opustil tento svět... Krátká vzpomínka bývalého redakčního kolegy.

O Vinohradech kdysi královských (XVI)

04. dubna 2022 Komentáře zakazány

Ve dvoře domu v Římské ulici naproti Hasičskému domu mělo Divadlo S + H svou dílnu. Tam hned u okna stál pečlivě uklizený ponk nemluvného a puntičkářského řezbáře pan Rubeše a vedle v truhlárně pracoval „děda“ Kovář. U šicího stroje seděla ve svém šedivém...

O Vinohradech kdysi královských (XV)

21. března 2022 Komentáře zakazány

Fenomén Spejbla a Hurvínka je snad jediný případ, kdy dialogy dvou loutek obstojí samy o sobě i bez loutek a posluchač si vystačí jen s představou jejich všeobecně známé podoby. V komickém, až dadaistickém dialogu s nimi mohli soutěžit jen Voskovec a Werich.

V šat bílý oděna

19. března 2022 diskutujte

Zdá se mi, že dnes jako by se voda zavřela za lidmi, kteří zahynuli za války… Vzpomínka na Milenu Šimsovou, která zemřela 21. února ve věku nedožitých devadesáti let.

O Vinohradech kdysi královských (XIV)

07. března 2022 Komentáře zakazány

V plzeňském Divadélku feriálních osad Skupa mluvil a vodil hlavně Kašpárka, což byl nejvýraznější charakter mnoha představení a také „opovědník“ – loutkový konferenciér většiny kusů i varietních loutkářských kreací. V této roli mohl Skupa rozvinout styk s publikem...

Malý velký muž

06. března 2022 diskutujte

Dušan Klein byl pro mě zosobněním fričovského filmařského profesionála... Opožděná vzpomínka na filmového režiséra.

O Vinohradech kdysi královských (XIII)

22. února 2022 Komentáře zakazány

Poprvé jsem viděla Divadlo Spejbla a Hurvínka, když mi byly asi čtyři nebo pět let. To ještě divadlo sídlilo ve své domovské Plzni, ale hrávalo převážně na zájezdech po celé republice a do Prahy jezdívalo na občasná hostování.

O Vinohradech kdysi královských (XII)

07. února 2022 Komentáře zakazány

Repertoárová škála souboru DKM na našem gymnáziu byla široká. Pod vedením Antka Vondráčka, který byl dobrý muzikant a pianista (přestože měl jednu ruku od narození kratší a zdeformovanou), vznikl například mužský sextet.

Náša

07. února 2022 Komentáře zakazány

V sobotu 29. ledna ráno mě Facebook upozornil, že mám popřát Petrovi Našicovi – Nášovi – k jeho padesátým osmým narozeninám. Jak rád bych to udělal. Jenže tou dobou už Petr nebyl několik dní mezi živými.

O Vinohradech kdysi královských (XI)

26. ledna 2022 Komentáře zakazány

Gymnázium Jana Masaryka se dočkalo jen dvou let a dvou měsíců, trvalo do konce školního roku 1949/1950.

O Vinohradech kdysi královských (X)

10. ledna 2022 Komentáře zakazány

Podobně jako jeho matka byl Jan Masaryk hudebně nadaný; hrál na klavír snadno a okouzlujícím způsobem, obvykle zpaměti, a většinou improvizoval. Znal obrovské množství lidových písní – českých, slovenských, ruských, polských, maďarských, rumunských.

Byl rozený kazatel

03. ledna 2022 4 komentářů

Mudrování nad odchodem dominikánského terciáře, herce Miroslava Gabriela Částky.

Rafe, píšu Ti

31. prosince 2021 diskutujte

Jestli o někom platí, že máme v sobě anděla i ďábla, byl jsi to Ty... Osobní vzpomínka na herce Rafaela Pražáka.



Obsah,