Články autora: Alena Zemančíková

Ještě chvilku snít

Inscenace nazvaná Ještě chvilku, jejíž textovou předlohu na objednávku pražského Národního divadla připravila polská autorka Maria Wojtyszko, představuje v repertoáru Činohry ND pokus inscenovat ne zcela pravidelný dramatický text, vztahující se k divadlu jako fenoménu a ke...

Oldřich Wenzl: Rozházené kopretiny

Prvního divadelního osvícení se mi dostalo na Wolkerově Prostějově v roce – snad – 1972, možná 1973.

Alena Zemančíková: Na Kalvárii

Je ráno, silvestr, a nemůžu vstát z postele, pekelně mě bolí v kříži. S naší vandrovní společností máme v plánu výroční výstup na horu, tentokrát to má být Sedlo u Úštěku. Nechci a nemůžu zůstat doma, polykám ibalgin a vyrážím na nádraží.

Toto je vaše cesta

V srpnu se na festivalu Jiráskův Hronov odehrál incident, o kterém se nakonec psalo a na veřejných sítích diskutovalo víc než o jeho programu. V závěru představení náchodsko-kladsko-pražské skupiny D.R.E.D. Totování, kdy se herci vydali do sálu mezi diváky, technik divadla...

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 18)

Divadelní noviny mají pro čtenářskou obec divadelních návštěvníků takový význam, jaký význam má vůbec divadlo jako umělecká disciplína zahrnující jak zábavu, tak uměleckou reflexi světa, v němž žijeme.

Naši staří furianti

Naši furianti Ladislava Stroupežnického z roku 1887 jsou drama obce, takže dobře slouží k poukazování k národní povaze, k venkovanství, ke zveličovanému významu věcí v malých poměrech. Čas mění akcenty na jednotlivé postavy a jejich konání a vždy znovu pokládá otázku: O...

Alena Zemančíková: Blázen ve své vsi

Blázen jsem ve své vsi, píše Bohuslav Reynek v jedné své básni o bezvýchodném smutku. Blázen ve své vsi byl také Jonáš, kamarád mého vnuka. Našemu Viktorovi bylo tehdy osm a Jonášovi třicet. Jonáš nebyl hloupý, jen měl mentalitu dítěte; hráli spolu auta na počítači a...

Zbytečně realistický Hordubal

Román Hordubal Karla Čapka z roku 1933 dodnes působí poetičností jazyka a tematickou přitažlivostí Podkarpatské Rusi, ohromující přírodními krásami a otřásající sociálními poměry. Čapek se na pozadí hospodářské krize, která věstí radikální zlom ve všech aspektech...

Alena Zemančíková: Malíř krve a půdy

jednoaktová hra Ocitli jsme se v nejzápadnějším západním Německu, v kraji Eiffel poznamenaném úpadkem, jaký by člověk v západním Německu nečekal. Na každém vyvřelém sopečném vrcholku tu stojí hrad, někde i dva hrady nad sebou, a každý má něco společného s historií...

Zakletý svět Františčina dramaťáku

Františka chodí do divadelního kroužku v maloměstě, kde se jinak nic neděje. Navštěvuje základku, má kamarádky ze sídliště, mezi rodiči se odehrává krize, do které nevidí, bratr s poruchou autistického spektra je problematický spojenec.

Pilát v oslabení

Co činí Bulgakovův román Mistr a Markétka tak strhující četbou? Autorův pozorovací talent, humor a smysl pro grotesku. A způsob, jak je to napsáno, literární mistrovství. Na tom, že je to tak i v češtině, má zásluhu v tomto roce Státní cenou za překladatelské dílo...

Krakov, podzim, Kantor

V prosinci roku 2020 se v Krakově k 30. výročí smrti Tadeusze Kantora nekonalo nic, žádný průvod jeho postav a loutek městem. Covid zrušil i slavné adventní trhy na Rynku Glówném a uzavřel předvánoční čas do soukromí domácností. Ani velkolepé divadlo bohoslužeb nebylo tak...

Sbohem, pane profesore

Náhlý odchod profesora Císaře vyvolal spoustu reakcí a ohlasů, vzpomínek a ohlédnutí dokládajících jeho vliv na celé české divadlo a divadelníky... Nabízíme vzpomínky je kolegů, studentů a dalších divadelníků.

Eva Stehlíková: Antické divadlo

21/2020 Ani nevím, jak jsem získala ponětí o podobě a povaze řeckého divadla. Asi z doslovů vydání jednotlivých dramat v Antické knihovně, řadě nakladatelství Svoboda, kterou jsem si postupně, svazek za svazkem, půjčovala v knihovně. Doma jsme ji neměli.

O tanci, divokých devadesátkách a hledání sebe sama

16/2020 Když paní učitelka v základní umělecké škole v Aši vypravovala svou nejlepší žačku Miřenku Čechovou na státní konzervatoř do Prahy, asi cítila, že tohle dítě nemá jen pohybové nadání, múzičnost a fyzické dispozice pro klasický balet, který paní učitelka miluje, ale...

Čtrnáctero pohledů do nitra básně

12/2019 Markéta Potužáková a Přemysl Rut, editoři antologie textů o verši básnickém a dramatickém se zřetelem k tzv. přednesu, nazvali svou knížku Téměř vždycky trapným dojmem. Je to vytrženo z textu švýcarského literárního vědce Emila Steigera Základní pojmy poetiky a...

Žhavé zprávy z Hronova (No. 2)

Otec Ubu je pro nás hovado v čele nějakého sekretariátu nebo úřadu, v jistých obdobích i státu. Ne tak v Islandu aneb Ubu králem z Reykjavíku.