Články autora: Jana Soprová
Nultý bod (No. 6) Za dveřmi / 2018
Dva dny na Nultém bodě byly naplněny potem, prací a bezpochyby i pocity závrati či adrenalinu. A také otázkami nad tím, co všechno lze považovat za umění…
Nultý bod (No. 3) Za dveřmi / 2018
V pondělí začaly oba festivaly – Za dveřmi v ulicích, Nultý bod v Celetné... O pouliční performanci souboru Kamchátka na Můstku a performanci Pour v tanečnice Paige Culley v Divadle v Celetné.
Nultý bod (No. 2) Za dveřmi / 2018
Z Kanady přijela do Prahy choreografka Daina Ashbee, jejíž choreografie Pour v provedení Paige Culley zahájí v pondělí festival Nultý bod v Divadle v Celetné.
Poslední komentáře
- on REPORTÁŽ: Od kořínků (No. 1) Projekt Martiny Hajdyly Lacové, je odvážným vstupe…
- on Zemřela Hana Brejchová Tento údaj již na wikipedii není, původně ho tam p…
- on Zemřela Hana Brejchová Pane Shejbale, reagovali jsme na uvedení tohoto da…
- on Zemřela Hana Brejchová Hana Brejchová nezemřela 22. 4., ale před několika…
- on Radek Melša: Nacházet klid, milovat a přitom vášnivě hořet zajímavý týpek
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28) Mnohému z uvedeného (v článku i komentáři) rozumím…
- on Zemřel Miroslav Švejda R.I.P.
Nultý bod (No. 1) Za dveřmi / 2018
Už po desáté zabydlí na týden letní Prahu dva festivaly, které představí to nejzajímavější z českého, ale i zahraničního repertoáru tanečních, pohybových, klaunských, nonverbálních i multimediálních produkcí všeho druhu.
Z letního zápisníčku Jany Soprové (No. 1)
K počátku léta patří pro mnohé z nás Loutkářská Chrudim. Letos už sedmašedesátá. Malebné trochu ospalé městečko na týden ožívá nejrůznějšími typy loutek a předmětů, a člověk občas zírá, s čím vším se dá hrát.
Krev, déšť a vítr na otáčku
Je patrné, že tvůrčí dvojice režisér Martin Glaser a dramaturgyně Olga Schubertová důvěrně prostředí otáčivého hlediště v Českém Krumlově znají, stejně jako znají vkus diváků, kteří se sem na letní produkci Draculy vypraví.
Vladimír Franz: Tahle země je krásná, mám ji hodně rád
13/2018 Rozhovor s autorem knihy Má vlast
Komunita divadelní i lidská
12/2018 Když slyším Divadlo X10, automaticky mi naskočí jméno: Lenka Havlíková. Je to už pár let, kdy tato odvážná žena se specifickým viděním divadla z Olympu Národního divadla sestoupila doslova do podsvětí. Protože vzít na sebe úkol oživit divadlo v okrajové čtvrti Prahy je...
Když tak kráčím Londýnem…
12/2018 Londýn je vždy inspirativní, kypící až přebujele kulturou a showbyznysem. Byla jsem tam v květnu a i tentokrát se mi podařilo namíchat chutný koktejl různorodých divadelních zážitků. Politickou hříčku Gore Vidala z šedesátých let minulého století, jež dokazuje, že ve...
Malostranské okraje 2018 (No. 6)
Poslední den festivalu. A můj výběr? Tři představení s dotekem australských umělců: klaunérie pro děti Chores (Domácí práce), klaunská parodie na skotské vlastenectví Scotland! a zkrácená verze Shakespearovy Comedy of Errors (Komedie omylů).
Malostranské okraje 2018 (No. 5)
Další den na Fringe jsem si vybrala dva projekty, které už předem provázela velmi dobrá pověst... O představeních Games by Henry Naylor australského Redbeard Theatre a sóla Emily Harding Hamlet (An Experience).
Malostranské okraje 2018 (No. 4)
Ve čtvrtek jsem navštívila tři produkce, každou zcela jiného typu... monodrama Emily Carding Caliban´s Codex, performanci Babel souboru Almost Human a The Songs of Gays londýnského Gay Men´s Chorus Ensemble.
Malostranské okraje 2018 (No. 2)
Pondělní den jsem zasvětila divadlu Inspirace... - o představeních Don Quijote v bouři švédského komunitního divadla Långsjö teater a Form anglických klaunů Rendered Retina.
Malostranské okraje 2018 (No. 1)
V pátek znovu ožil Prague Fringe. Přinášíme první díl denních zpravodajství - tentokrát o Malém rybáři švédského souboru Långsjöteater a Clownwork in progress Novozélanďana Trygveho Wakenshawa.
Hadar Galron: Ba’al Šem Tov k broušení nikdy vodu nepotřebuje
11/2018 Izraelská dramatička, herečka a režisérka Hadar Galron (1970) přijela v březnu do Prahy na premiéru své hry I ♠ MAMMA v divadle ABC.
Wolfram Lotz: Na počátku byl text
10/2018 Německý dramatik Wolfram Lotz (1981) patří mezi autory, kteří se v současné době v Evropě prosazují. I když jsou jeho dramatická díla označována jako „nemožné divadlo“, přece se o jejich inscenování stále někdo snaží. A to i u nás.
Vern Thiessen: I když jsem jiný, jsem stejný
8/2018 Kanadský dramatik Vern Thiessen přijel do Česka na libereckou premiéru své hry Leninovi balzamovači. Zajímavý titul, zajímavý člověk, nadšený pro vše, s čím se zde setkal. Strašně se mi tu líbí, nejraději bych se sem přestěhoval, řekl mi hned na uvítanou. Povídali jsme si...