Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Slovo, slovo, slovo (No. 8)

Den české státnosti diváky …příští vlny/next wave… zastihl v divadle Alfred ve dvoře na premiéře nového projektu nezávislého dua Ufftenživot tvořeného Sárou Arnstein a Jiřím Šimkem. Nedávní absolventi herectví na DAMU v KEEP CALM ukázali, že i generace českých mileniálů se umí zhodnotit s kritickým nadhledem. Alespoň na divadle. A publikum, většinou tvořené lidmi podobného věku, jejich generační výpověď velmi bavila.

Sára Arnstein disponuje velikým pohybovým nadáním. Každodenní gesta a pohyby dokáže nevídaně stylizovat či zveličit, čímž dosahuje komického účinku FOTO KAMIL KOŠUN

Pod inscenací není podepsán žádný režisér, jedná se o ryze autorský projekt dvou mladých aktérů, posílený dramaturgickou spoluprací s Martou Ljubkovou. Oba herci na DAMU vystudovali Katedru alternativního a loutkového divadla, a možná i proto jejich inscenace neotřele kombinuje (zřejmě pevněji zafixovanou) stand-up komedii, tanec, loutky, ale například také rap.

A o čem že se vlastně hraje? Tvůrci tematizují životní pocity své generace; inscenace vypráví o obtížném hledání místa ve světě, který mladým lidem nabízí nepřeberné možnosti. Jak Sára Arnstein posléze demonstruje měňavkovitým stylizovaným pobíháním prostorem, člověk, který se v sobě neumí vyznat, pak snadno promarní život bezcílným shromažďováním co nejvíce (nyní cituji, domyslete si přehnaně dokonalou anglickou výslovnost) „experiences“. Hlavně všechno vidět a všechno vyzkoušet!

Jiří Šimek v roli mladého nesnesitelně sebevědomého intelektuála v hipsterských brýlích si vytyčil jasný životní cíl: oplodnit co nejvíce žen a spasit tak svět FOTO KAMIL KOŠUN

Jenže to je přesně to, co jiní mileniálové nechtějí: utopit se v povrchnosti. Vzhůru za naplněným životem! Zajímají se o světové problémy, chtějí se vzdělávat a díky internetu mají rychlý přístup k informacím. Tento druhý pól ilustruje Jiří Šimek v roli mladého nesnesitelně sebevědomého intelektuála v hipsterských brýlích, který si vytyčil jasný životní cíl: oplodnit co nejvíce žen a spasit tak svět; zeměkoule se díky jeho prudce inteligentnímu konání zaplní jeho mladšími kopiemi, které budou přece stejně geniální a dokonalí jako on… Pozor: matkou jeho dětí však nemůže být každá, musíte splňovat pečlivě vybraná kritéria. A proč že to všechno vymyslel? Protože už se nemůže dívat na to, jak homo sapiens sapiens ničí světovou faunu a flóru, a svět tak žene do záhuby.

Abychom to pochopili, nejdříve nám ve formě přednášky ilustruje komicky zkratkovité (a tudíž lehce překroucené) dějiny vývoje našeho druhu od Velkého třesku. Z opice vzešel člověk, aby se uživil, vypaloval lesy, protože potřeboval prostor na pole, a tak zeleň postupně eliminoval na minimum, takže si ji nyní musí vysazovat na střechách mrakodrapů, kvůli jejichž stavbě vykácel lesy… a tak dále a tak dále. Šimkovo ekologicky zabarvené líčení světových dějin je neskutečně humorné, jenže: neměli bychom si připustit, že něco pravdy na tom bude?

V druhé půli inscenace pak slov ubývá a na řadu se dostává loutkové divadlo, stylizovaný pohyb a také rap. Inscenace nicméně postupně trochu ztrácí drive. Tvůrci znovu recyklují Šimkův monolog o vývoji světa, tentokrát nonverbálně pomocí loutek a stínohry. Ostentativní ilustrace již vyřčeného podbarvená sugestivnímu zvuky je místy humorná (křížením různých zvířecích druhů například nakonec vzniká dvouocasý lev z českého státního znaku), ale ke konci spíše nudí. Ani Šimkova dlouhá rapová píseň už nepřinese nic nového, spíše nešťastně uzemní svižné tempo kusu.

Tvůrci recyklují Šimkův monolog o vývoji světa, tentokrát nonverbálně pomocí loutek a stínohry FOTO KAMIL KOŠUN

Oba aktéři v průběhu celého představení prokazují hereckou všestrannost; Sára Arnstein navíc disponuje velikým pohybovým nadáním. Každodenní gesta a pohyby dokáže nevídaně stylizovat či zveličit, čímž dosahuje komického účinku. Dvojice herců rovněž umí skvěle pracovat s publikem; dokážou ho získat na svou stranu, vytvořit atmosféru přátelského sdílení. Důmyslnou sebestylizací vytvářejí portrét excentrických mileniálů, kteří by rádi zanechali na světě svůj nezapomenutelný otisk. Jenže stát se hrdinou není tak jednoduché. Opravdu je jediné řešení přidat se k Armádě spásy? Vzdorovitě egoističtí, tak trochu blázniví hrdinové inscenace KEPP CALM posedlí touhou najít smysl života diváka chvíli štvou, vzápětí se v nich však poznává a sympatizuje s nimi. A podobné je to i s celou inscenací: někoho bude zaručeně rozčilovat, možná mu bude připadat povrchní a málo objevná. Ostatní snad ocení její jemnou ironii, neotřelou komiku a um obou herců. Ano, KEEP CALM je tak trochu mileniálsky zahleděna sama do sebe, ale přesto dokáže pobavit; někoho možná ještě navíc dokonce dokáže uštěpačně popíchnout.

Ufftenživot – KEEP CALM: Tvůrčí tým Ufftenživot / Sára Arnstein, Jiří Šimek, dramaturgická spolupráce Marta Ljubková, light design Tomáš Morávek, Štěpán Hejzlar, scénografická spolupráce Marie Gourdain, hudba Tomáš Vtípil, ruchy/zvuky/audionahrávky Jiří Šimek, Sára Arnstein, produkce Marianna Slováková, fotografie plakátu Marek Bartoš.

///

Více na i-DN:

Alternativa sobě IV.

Slovo je umění, umění je slovo

Alternativa poctila a slavila

///

Zpravodajství z festivalu:

Slovo, slovo, slovo (No. 1)

Slovo, slovo, slovo (No. 2)

Slovo, slovo, slovo (No. 3)

Slovo, slovo, slovo (No. 4)

Slovo, slovo, slovo (No. 5)

Slovo, slovo, slovo (No. 6)

Slovo, slovo, slovo (No. 7)

Slovo, slovo, slovo (No. 9)

Slovo, slovo, slovo (No. 10)

 

  • Autor: Petra Zachatá
  • Publikováno: 03. října 2017

Komentáře k článku: Slovo, slovo, slovo (No. 8)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,