Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Slovo, slovo, slovo (No. 4)

Letošní zacílení festivalu …příští vlna/next wave… na SLOVO nezpůsobilo pouze recyklaci již zavedených dramatizací známých literárních děl nebo uvedení premiér ve stejném duchu, ale také inspiraci k vytvoření projektů přímo na míru festivalu. Brněnský soubor Divadlo Feste se tak v čele s Jiřím Honzírkem rozhodl pustit do obtížné látky jednoho z nejdůležitějších nedivadelních textů Václava Havla – eseje Moci bezmocných. Inscenace balancovala spíše na hranici site-specific performance a výtvarného díla. Angažovanost pro brněnský spolek typická pak výslednému dílu dala rámec naléhavého manifestu.

Diváci vyzbrojeni židličkou a sluchátkem obsadili část Václavského náměstí, zatímco poslouchali jeden z Havlových projevů ke vzpomínce svého zvolení prezidentem FOTO KAMIL KOŠUN

Režisér Jiří Honzírek tentokrát redukoval divadelní prvky na nutné minimum. Jeho cílem zjevně nebylo pokusit se úvahový text Václava Havla o roli občana v post-totalitním režimu zdramatizovat. Nejspíš to nejde, i když jsem byl na to upřímně zvědav. Myšlenkovou fabulí za celou koncepcí byl moment selhání Václava Havla, jenž by jinak klidně mohl platit za slovníkové heslo mravnosti. Po vydání Charty 77 byl Havel uvržen na pět měsíců do vyšetřovací vazby v ruzyňské věznici. Po třech měsících, 6. dubna 1977, Václav Havel selhal, když prokurátorovi v dopise napsal: … nabízím Vám tímto dopisem svou závaznou záruku, že se v případě propuštění z vazby vyvaruji veškeré činnosti, která by mohla být kvalifikována jako trestná. (…) Na základě tohoto poznání (ale i z jiných důvodů) jsem se rozhodl, že bych se v případě propuštění z vazby přestal veřejně projevovat, především v zahraničních prostředcích, a že bych se soustředil – tak jako v letech 1969 až 1975 – pouze na svou uměleckou tvorbu, kterou považuji za své hlavní životní poslání… Příští rok, v říjnu 1978, po drtivé sebereflexi, v níž si svůj poklesek citelně uvědomoval, napsal Moc bezmocných, v níž se Havel zabývá otázkou, jak se mechanismus post-totalitní moci udržuje právě tím, že člověk-občan je schopen přesvědčit se na participaci na takovém režimu. Na životě ve lži. Na společné ritualizaci moci. Havel se o tom přesvědčil na vlastní kůži.

Následně se Havel objevil – s cedulí Free Photo na zádech se promenoval po náměstí se vztyčenými pověstnými „véčky“. Jako průvodce pak diváky zvedl a odvedl je zpět do prostoru DUP39 FOTO KAMIL KOŠUN

Začátek představení byl vyloženě performativní. Diváci vyzbrojeni židličkou a sluchátkem obsadili část Václavského náměstí, zatímco poslouchali jeden z Havlových projevů ke vzpomínce svého zvolení prezidentem. Následně se Havel objevil – s cedulí Free Photo na zádech se promenoval po náměstí se vztyčenými pověstnými „véčky“. Jako průvodce pak diváky zvedl a odvedl je zpět do prostoru DUP39. Tam tři účinkující četla ona slova dopisu prokurátorovi, zatímco ve sluchátku dál běžely úryvky z Moci bezmocných a na zdi se promítal teprve nedávno nalezený deník Václava Havla z oné ruzyňské vazby. Na plátno na zemi se mezitím promítala nejrůznější mravně ukotvená hesla jako „osobní odpovědnost“, „lepší zákony“ nebo „pevné principy“. Ke konci představení měli i diváci možnost, a drtivá většina jí využila, připsat nějaké osobní sdělení. Žádné „ne Islámu, ne terorismu“ se tu neobjevilo.

Honzírek nekončí pouze u suchého historického konstatování, že Havel selhal a pak se narovnal a od té doby už platil právě za tu mravní ikonu, jak si ho historie bude pamatovat. Nabízí tento příběh o sebeuvědomění jako alegorii k dnešku. Pomalu (podle Honzírka spíše rychle) se blíží doba, kdy i česká společnost 21. století sama svým příklonem k nejrůznějším populistickým skupinám typu ANO, KSČM či SPD přispívá k tomu, abychom znovu tento stát uvrhli do post-totality, v níž bude lepší, pohodlnější, se podvolit a do ničeho „nekecat“. Tak jak to kdysi udělal i Havel. Jeho narovnání a sebeuvědomění, mravní integrita, je v Honzírkově inscenaci právě tím příměrem, který má občanům dneška otevřít oči a zvrátit téměř nezvratitelné. Proto úplný konec pak patřil záznamu projevu Petra Pitharta k vládě k uctění památky na Václava Havla, v níž vyzývá celou společnost a především politickou garnituru k jasné názorové a osobní mravní integritě v duchu jeho přítele.

Žádné „ne Islámu, ne terorismu“ se tu neobjevilo FOTO KAMIL KOŠUN

Problémem je, že na představení Divadla Feste, potažmo festivalu …příští vlna/next wave… jen málokdy zabloudí pošetilec, který si myslí, že odchodem z EU se naše země stane jednou z nejbohatších a nejsvobodnějších na světě, nebo inteligent, který mezi islám a terorismus dává rovnítko. Takže to na takových představeních dopadá jako všude tam, kde se kumuluje názorová jednota. Nikdo z druhého pólu mezi ně nezavítá, tito si tedy řeknou, jak to všechno stojí za, jak je to všechno špatné, poplácají se po zádech, že tomu aspoň oni dobře rozumí, a pak se modlí, ať není hůř. Ale zaplaťpánbůh za angažované umění. I když třeba nezvrátí průběh dějin, je třeba aspoň posilovat vědomí právě u těchto názorových jednot, aby jednotlivci nepropadli malomyslnosti, že jsou už na světě sami.

Divadlo Feste – Moc bezmocných. Režie Jiří Honzírek, výtvarná spolupráce Martina Zwyrtek, hudba Matěj Kotouček a Sky To Speak, technická spolupráce Luboš Zbanek, Nikol Piškytlová, Barbora Jágrová.

///

Více na i-DN:

Alternativa sobě IV.

Slovo je umění, umění je slovo

Alternativa poctila a slavila

///

Zpravodajství z festivalu:

Slovo, slovo, slovo (No. 1)

Slovo, slovo, slovo (No. 2)

Slovo, slovo, slovo (No. 3)

Slovo, slovo, slovo (No. 5)

Slovo, slovo, slovo (No. 6)

Slovo, slovo, slovo (No. 7)

Slovo, slovo, slovo (No. 8)

Slovo, slovo, slovo (No. 9)

Slovo, slovo, slovo (No. 10)

 

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 26. září 2017

Komentáře k článku: Slovo, slovo, slovo (No. 4)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,