Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No.8)

    V pondělí 27. srpna se na České scéně konal ve spolupráci s centrem nového cirkusu Cirqueon komponovaný večer tuzemských souborů pod názvem Cirksession. Czech showcase night. Ochutnávky z nejnovějších a připravovaných projektů představilo sedm souborů, jedno duo a šest sólistů. Ideální způsob, jak si udělat přehled o aktuální nabídce domácí líhně.

    Cink Cink Cirk uvedl open-air představení Dukto
    Foto archiv Letní Letná

    O svěží začátek se postaral Cink cink cirk ukázkami z pouličního představení Dukto. Na čtverce umělého trávníku vtrhne čtyřčlenná parta jako na dětské hřiště. Artisté, stylizovaní do vyletněných školáků, rozehrají přehazovanou s prázdnými barely na vodu. Trefnější rekvizitu pro letošní léto aby pohledal. Žonglérské kousky nabírají na intenzitě do chvíle, kdy jedna z nádob zůstává během předávek doslova stát ve vzduchu. Navazující číslo s využitím hair-hangingu si v nadsázce pohrává s genderovou problematikou. Jediná žena Zuzka Drábová, upoutaná za drdol k tyči, sehraje s patřičnými grimasami roli vzdorné oběti. Prostě, co se škádlívá… a tak dále. Vystoupení se snesitelnou lehkostí prázdninového odpoledne.

    Úryvek z akrobatické komedie o sociálních sítích Mezi řečí v podání dua Cie des Pieds Perchés zůstal v dramaturgické zkratce naopak nečitelný. Ačkoliv… visíte-li u stropu na napnutém provaze s kolegyní, přisátou na vašich zádech jako klíště, dá se to považovat za černý humor. V tu chvíli byste vzali za vděk jakoukoli sítí, do které byste ji shodili. Není pak divu, že neodbytné partnerce podržíte napnutý „provaz“, jen aby po něm sama sešla dolů. Dvě rezidentky ze Švýcarska, Morgane Widmer a Stéphanie N´Duhirahe, prostě předvedly za doprovodu psychedelické hudby a vzkazů na záznamníku jedno ze svých civilně přímočarých čísel párové akrobacie na lanech. Nic míň, nic víc.

    Compagnie des Pieds Perchés – Stephanie N´Duhirahe a Morgane Widmer. a jejich představení Mezi řečí Foto archiv Letní Letná

    Po nástupu čtyř párů z Losers Cirque Company nestačíte o obsahu vůbec uvažovat. Kolaps v režii Tomsi Legierskiho a choreografii Matyáše Ramby měl na Letní Letné premiéru posledního srpna 2017 a kraloval tomuto večeru. Podle synopse rozebírají tvůrci téma kolapsu, jeho destruktivní a konstruktivní možnosti, dopad na jedince i společnost. Artisté v bílých kostýmech nedají publiku vydechnout. Hned na úvod vyrostou do třívrstvé věže, která se rozpadne ještě ve vzduchu. Ostatně vyšší seskupení by střecha šapitó ani nedovolovala. Spojují a rozdělují se jako články nějakého stroje. Napodobují mechanické soukolí, v němž rotuje jedna z dívek ve vodorovné poloze, jakoby neměla klouby, a pánové přes ní metají přemety vzduchem. Jiná z protagonistek pomalu napíná nohy do provazu mezi dvěma sloupy z lidských těl, které se rozestupují. Zkrátka intenzivní vrcholná artistická show, kterou by mohla trumfnout asi jen proslulá La Putyka. Prezentace tohoto našeho nejznámějšího novocirkusového souboru uzavírá první blok večera a zklame. Postupné představování klanu Nováků a jeho skutečné i umělecké „family“ nedoprovází žádná akce, zato v části hlediště, kde sedím, strhne naši pozornost černovlasý cizinec. Zdá se, že u něj vypukl epileptický záchvat. Na první pohled není zřejmé, zda to patří k akci La Putyky. Diváci mu podávají lahve s vodou, uvaděči jsou bezradní. Když dorazí přivolaný zdravotník, třesoucí se muž se mu vytrhává a míří na scénu, kde zrovna běží videoupoutávka na novou inscenaci ADHD (premiéra 21. října 2018). Avizovaná groteska na téma neurovývojové hyperkinetické poruchy (anglická zkratka ADHD), doprovázené hyperaktivitou, je jistě chvályhodný záměr, protože lidí s touto diagnózou přibývá. Šok, záměrně vyvolaný v publiku, jde ale hodně přes čáru.

    Představení Holektivu Kaffeeklatch voní kávou a je sympatický humornou nadsázkou. Foto archiv souboru

    Před poněkud nepříjemnou tečkou se v cirkusovém šapitó vystřídaly ještě čtyři soubory. Holektiv pozval publikum na Kaffeeklatsch, tedy posezení u kávy. V době, kdy se neslušelo, aby ženy chodily do kaváren, klevetily nad porcelánovým servisem doma. Porcelánové panenky připomínají – i díky kostýmům – také drobné mimky Andrea Vykysalá a Karolína Křížková, které stále zuřivěji rozhazují rukama. Brzy se od improvizovaného stolku zvedne třetí klevetnice Eva Stará a do kvokání z reproduktorů napodobuje slepici. Tři interpretky se začnou trumfovat. Věže z šálků, které stavějí na ubruse, přetvářejí samy do akrobatických figur. Jednoduše shrnuto – během asi 15 minut nás nenásilně přenesly z pokojíčku pro panenky do cirkusové dílny, a díky pantomimickým dialogům to navíc bylo vtipné.

    Stará s Křížkovou se objevily i v souboru Feel The Universe Circus Company, nicméně hlavními hvězdami úryvku z představení KolaboRace byl asi Sebastian Krefeld s pohyby příliš nízko voděné loutky, upoutané navíc za vlasy, a Marica Marinoni v obří obruči. Námět kolaborace jako aktu spojujícího intelektuální a fyzické síly mezi lidmi je příležitostí k předvedení synchronizované pohybové evkilibristiky, v níž hraje obruč jeden z aktivních prvků. Marinoni dokáže jedním přeskokem měnit strany, naskakuje a mizí z roztočeného kola. Úřednické kostýmy navozují atmosféru mafiánského prostředí a napětí mezi ženou a mužem, kteří jsou si partnery a soupeři zároveň, vyloženě elektrizuje. O hráči, který před živou kapelou hrabe ve stoje na hlavě do strun elektrické kytary, ani nemluvě.

    Říkám, ti nežer, budeš tlustá! Kolikrát v životě holka tu větu slyší? Collective Momentum vybral tuhle situaci k prezentaci představení Pokoj. Veronika Smolková v princeznovském kostýmku je poutána lepicí páskou k zemi. Když ji kolega vytahuje na šálu, pomyslné příkazy a výčitky ve formě listů papíru se za ní zvednou jako zátěž, do níž se během vystoupení ve vzdušném prostoru zamotává. Docela by mě zajímalo, jak příběh mušky v síti bude pokračovat.

    Na rozdíl od Veroniky divákova mysl k zemi hned tak neklesne. Duo Lukas Blaha a Eva Stará přišlo se sérií pohybových haiku . Do hustého dýmu (mimochodem, za rychlé přestavby mezi čísly si organizátoři zaslouží velkou jedničku) rozestaví dvojice několik míčků. Blahův bakalářský projekt z HAMU zapojuje do žonglérských čísel tělo partnerky. Pěst Evy Staré se stává dalším míčkem ve hře, paže opisuje oblouky jeho letu. Vychutnáváte si zpomalené pohyby, které navozují snovou atmosféru. Relaxace pro ducha i oko, v níž oba protagonisté vzdávají poctu souladu těl. Takové Labutí jezero po japonsku.

    Závěrečná děkovačka letošní Cirquesession
    Foto archiv Letní Letná

    Program na webu sliboval 60minutový blok. Jeho druhá polovina trvá další hodinu. Soustředit se bez přestávky na úzké dřevěné lavici bez opory zad na sólové prezentace je čím dál těžší a potlesk už nezní zdaleka tak nadšeně, ačkoliv by si ho jednotlivci zasloužili. Michaela Stará v artistické pantomimě s pingpongovým míčkem připomene, že i jazyk je sval, s nímž se dá leccos provádět. Alžběta Tichá si s mimózním výrazem znuděné puberťačky odloží k jednomu z diváků žvýkačku, a pak jakoby mimochodem předvede dechberoucí číslo na modrém laně. Během zkoumání kvadratury kruhu i vlastního těla žongluje Aleš Hrdlička s plochým kroužkem třebas mezi ušima. Jan Jirák zkoumá na bělostném plátně možnosti bílé skříňky s točnou, balancuje na její hraně i na zabodnuté tyči, hlavou dolů. Filip Zahradnický si k žonglování bere celou sadu červených kruhů. Kromě toho, že s nimi předvádí velkolepá čísla, kdy létá vzduchem snad devět kousků najednou, se mu vždy složí v rukou do podoby motýla. Motýlů přibývá a vrství se, takže číslo má oproti očekávání čitelnou dramaturgickou linku.

    Ukázka Elišky Brtnické z připravované performance Opticon je přirozeným vrcholem individuálních vystoupení, na který se vyplatilo počkat. Sevřená do obrovského pružného roláku bez rukávů, se Brtnická kroutí jako larva, jíž se vlastně nechce z kukly. Chodí po hranách chodidel a kloubech prstů, křiví se do nepřirozených pozic, jako by se bála plně vstoupit do reality. Nakonec se vznese na hrazdě a stroboskop fázuje pozice těla i pohyb hrazdy do fotografické série obrazů. Dva Bratři v tricku, kteří se mihli jevištěm na běžkách s lákavou pozvánkou na venkovní Běžkařskou odyseu, už mě bohužel k další podívané nezlákali. Dvě hodiny ve stanu stačily…

    ///

    Více na i-DN:

    Ve středu začíná Letní Letná

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 1)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 2)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 3)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 4)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 5)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 6)

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No.7)

     


    Komentáře k článku: Zprávy z letenských šapitó 2018 (No.8)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,