Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 1)

    Tak nám to včera začalo, mohl by říct pravidelný návštěník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná . Letos se koná popatnácté a stal se v podstatě stálicí letní – nejen divadelní – Prahy stejně jako Letní shakespearovské slavnosti nebo Karlův most.

    Letní Letná začala slavnostní open air show De Nova Stella, již dal dohromady Daniel Gulko. FOTO archiv LL

    Vlastně festival začal už ve středu slavnostní open air show nazvanou De Nova Stella, již dal dohromady Daniel Gulko, režisér, autor a performer narozený v Kanadě a dnes žijící ve Francii, který je s Letní Letnou neodbytně spjatý. Vždyť právě jeho produkce Grim Grim v roce 2004 zahajovala. O asi dvouhodinovém kaleidoskopu krátkých či delších výstupů a scének řady českých účastníků letoční Letní Letné v programové bržuře píše: Představení De Nova Stella, neboli Nová hvězda, je inspirováno dílem astronoma Tycho de Brahe, který objevil, že nebe není pevné a neměnné, ale že se neustále mění. Jako my, jen v jiném měřítku. Dokonce ve své přelomové práci De nova stella napsal: „O crassa ingenia. O caecos coeli spectatores.” (“Ó, hlupáci. Ó slepí pozorovatelé nebe.”). Představení De Nova Stella je tedy poctou všem vizionářům, kteří vidí dál, až za obecně přijímané předpoklady své doby. Ať žije cirkus! Nebe nad Letnou v době dvou uvedení této skládanky bylo skutečně nádherné. Ostře žlutý Měsíc v arabském srpku tvaru D, hvězdy jak lampionky nad vchody obchůdků ve středověké Asii a mezi nimi se proplétající letadla mířící na Ruzyň. Stráň byla po oba dny zaplněná diváky všech věků a kategorií, od fajnšmekrů nového cirkusu přes milenecké páry po rodinky s – postupně usínajícími – dětmi, všichni s úžasem a vstřícností sledovali a živě reagovali na akrobatické, žonglérské či klaunské výstupy více než (jak prozradil Gulko po druhém představení, kdy všem děkoval) pětatřiceti performerů dnes již mohutného proudu českých sólistů a souborů hlásících se k novému cirkusu. Od slavné La Putyky přes Losers Company, Bratry v tri(c)ku a Squadra Sua po nastupující generaci reprezentovanou tvůrci Cirqueonu, mezinárodním uskupením ošlehaným zahraničím Cink Cink Cirk či klaunky dívčího tria Holektiv. Nabídli úchvatné akrobatické výkony, tradiční žonglování i – trochu rozpačitý – humor, vše za doprovodu živé hudby (občas – pro určité výstupy – střídané playbackem).

    Úvodní show splnila, co měla – nalákala diváky na letošní ročník Letní Letné. FOTO Facebook LL

    Asi nemá cenu se o produkci obšírněji rozepisovat. Splnila, co měla – nalákala diváky na letošní ročník Letní Letné. A zvládla to i oproti pařičské dance party odehrávající se na nedalekém místě bývalého Stalinova monumentu, jež jí – včera – mohutně zvukově oponovala. Snad jen bych rád jinak dobře (byť chvílemi trochu barově) jazzujícím muzikantům vzkázal, aby už nikdy nehráli Dylanovo Knockin´ on Heavens Door. Tak útrpně popsoulové podání se s původním smyslem míjí jak každou těžkou dobu ctící duo Eva a Vašek s uvolněným Bobem Marleym.

    A hurá do stanů a šapitó.

    ///

    Dvakrát z Francie

    FOTO archiv

    Hned na úvod jsem navštívil dvě z hlavních atrakcí letošního ročníku, francouzské skupiny Bêtes de foire – petit théâtre de gestesBaro d’Evel Cirk Cie. Zatímco první nabízí komorní představení v malebném rodinném šapitó, druhá přiváží do Prahy a vrací do nového cirkusu živá zvířata. Ovšem ne ledasjaká – vedle dvou koní to jsou asi čtyři či pět ptáků, přesněji jednu velkou straku a tři či čtyři středně velké papoušky s chocholkami na hlavách. A stále zůstává cirkusem – když už ne bez zvířat, tedy – bez klecí a mříží.

    Vlastně ani duo Bêtes de foire – petit théâtre de gestes, tedy manželé Laurent Cabrol a Elsa De Witte et Sokha, kteří v minulosti spolupracovali s – i na Letní Letné známým – novocirkusovým souborem Cirque Trottola či s pařížskou kočovnou společností Babylon, není čistě novocirkusové. Chápeme-li ovšem nový cirkus jako hnutí moderní akrobacie a žonglování, jako setkání kabaretního, fyzického a výtvarného divadla, jako cirkus bez zvířat.

    Soubor Bêtes de foire – petit théâtre de gestes, tedy manželé Laurent Cabrol a Elsa De Witte et Sokha. FOTO Facebook LL

    Ve svém malebném malém šapitó nabízejí v produkci nazvané Bêtes de foire svět klasických, věčných komediantů protloukajících se světem kabaretu a jarmarku. Nejsou jen sami dva – na jeviště občas pozvou i malého černého psíka, s nímž mají připravená krátká čísla, ve kterých se navenek nudící pejsek proskočí bručí či pomalu dojde na svůj stojan uprostřed manéže a tam si položí hlavičku. A když je to jeho páníčkům málo, otráveně se protáhne a zase si lehne. Právě z takových milých a nenápadných výstupů je složená celá produkce.

    Jako bychom byli přítomni v Arnoštkově maringotce z Vančurova Rozmarného léta. FOTO LAURE VILLAIN

    Jako bychom byli přítomni v Arnoštkově maringotce z Vančurova Rozmarného léta. Manželka Elsa opravuje po celé představení kouzelníku a klaunovi Laurentovi oděvy a pomáhá mu s jeho výstupy. Ten si zkouší různá žonglérská a loutkářská čísla. Umí je náramně. Během asi hodinové produkce nabídne různorodé výstupy s malými bílými balonky, jež vytahuje z kufru, hrátky s klobouky a mechanickými loutkami či kouzelnické triky s míčky v puse. Vše rozehrává s přesně volenou dávkou nadhledu, nedbalé elegance, mírné syrovosti, velké fantazie a humoru. Diváky uvádí do dávného světa kočovných komediantů, světa prapodivných umělců, podivínů a romantiků, díky nimž poezie, cit a krása z tohoto světa nikdy nevyprchá. Doporučuju dětem všeho věku, především však z prvního i druhého stupně základních škol. Jako vhodné očkování před přicházejícím obcováním se smartphony. Je dobré vykoupat se aspoň jednou v lesní zátoce a ďobat borůvky, než vlezete do zážitkových aquaparků.

    To skupina Baro d’Evel Cirk Cie nabízí už divadlo pro zkušené. Jejich performance Bestias je vysokou školou fyzické i duchovní krásy, jemnosti a humoru založené na citu, toleranci, spolupráci a porozumění. Tedy opět poezie. Ovšem tentokrát s velkou dávkou nezbytného vkladu i od diváků. Ti po celé představení nesmějí ani dutat, aby nevyplašili občas nad jejich hlavami proletující ptáky či kolem nich klusající hnědáky.

    Už od vstupu je divák vtažen do magického světa těžko uchopitelných situací a pocitů aneb Setkání koně a straky v cirkusovém šapitó. FOTO A. BRAMAO

    Už od vstupu je divák vtažen do magického světa těžko uchopitelných situací a pocitů. Nejprve projde kolem koňských stínů, pak zasedne do jeviště a napjatě čeká, než se všichni usadí. V průběhu produkce pak před ním putují zvláštní bytosti, mezi nimi i již zmínění koně či dívky s ptáky na rukou či hlavě. Putují sem a tam, jako by nemohly najít směr své cesty, směr života. Směr proudu života. A pomalu začínají tyto bytosti – někdy zmatené a vystrašené, jindy živočišné a provokující, občas jak nymfy neúčastné – rozehrávat jednoduché situace, nahodilá setkávání a fyzické kontakty. Občas proplují bez point, jindy se z nich stanou taneční čísla. Občasjsou  komediantsky zpracovaná, většinou však bez výraznějších výkladů a komentářů. A mezi nimi proběhne nádherný, důstojný kůň, božské zvíře. Anebo proletí velká straka či tři divoce křídly máchající papoušci. Přijde bláznivá Markéta a oni ji sednou na ruce. Nebo na hlavu. A odletí. Párkrát obletí arénu a zase se k ní vrátí. Člověk, to zní staromódně, komentuje v jednu chvíli dění jeden z performerů. Má jak indián nabarvenou tvář a komunikuje s velkou strakou, která přiletí  a sedne si na stolek před ním. Hladí ji, rovná peří. Přichází dívka, snad ještě dítě, a straku si odnáší. Kde je cesta, odkud jdeme a kam? A proč ne jinam?

    Performance Bestias je dalším krokem nového cirkusu do duchovního světa umění a lidské existence. FOTO I. GRANDJEAN

    Performance Bestias je dalším krokem nového cirkusu do duchovního světa umění a lidské existence. Je již jedno, zda jsou na jevišti zvířata či lidé, je jedno, zda nabízejí náročná artistická čísla či tančí nebo dokonce jen projdou či projedou na koni s nádhernými slaměnými maskami na hlavách. Důležité je samo poslání této vysoce artistní produkce. Prolamování diváckého vědomí  a citu do hlubin archetypů a podvědomí, jejich očšťování a rekultivace, nastolování vnitřního uspořádání, odkrývání zanesených pater jemnosti a křehkosti, vědomí krásy.  Nejsme v cirkuse, jsme v divadle. Už jen tím, že se po celou produkci netleská, až na konci. Jak milé a očistné.

    ///

    Více na i-DN:

    Ve středu začíná Letní Letná


    Komentáře k článku: Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,