Obsah Divadelních novin 2/2010

Doslovná Kytice v postmoderním obleku

Jihočeské divadlo České Budějovice – J. Suchý, K. J. Erben, F. Havlík: Kytice. Hudební úprava Pavel Malhocký. Režie a choreografie Martin Pacek. Scéna a kostýmy Samih Maleh. Premiéra 8. ledna 2010.

Královny zápasí o moc i lásku

Recenze Schillerova dramatu Marie Stuartovna v Divadle na Vinohradech.

Jedeme dál

Pražské komorní divadlo – Oliver Bukowski: Hosté. Překlad Tomáš Kafka. Režie Thomas Zielinski, scéna Maxim Velčovský, kostýmy Tereza Beranová, hudba Ivan Acher, dramaturgie Kai Ferstersen. Česká premiéra 30. října 2009.

Kravata jako hrobnická ozdoba

Pražské komorní divadlo – Johannes Urzidil, David Jařab: Weissenstein. Překlad Božena Koseková. Scéna, scénická úprava a režie David Jařab, hudba Ivan Archer, kostýmy Kamila Polívková. Premiéra 17. prosince 2009.

Podraz z čistírny

Východočeské divadlo Pardubice – Wolfgang Spier, Pit Fischer: Čistírna. Překlad Michal Kotrouš. Režie Hana Mikolášková, výprava Zuzana Přidalová, hudba David Smečka, dramaturgie Tomáš Syrovátka. Premiéry 14. a 15. listopadu 2009.

Dopisy z hotelových pokojů Josefu Škvoreckému IV.

Na závěr tohoto krátkého výběru dodávám několik dopisů z 80. let.

Příliš vzdálená planeta

Divadlo Husa na provázku Brno – David Drábek: České moře. Režie Vladimír Morávek, dramaturgie Josef Kovalčuk, hudba Zdeněk Král, scéna Martin Ondruš, kostýmy Eva Morávková, fotomontáže a koláže Miroslav Huptych. Premiéra 7. listopadu 1989. (Psáno z pražské premiéry 13. prosince 2009.)

Půjčil Goldflam Hitlerovi Prager Tagblatt?

Divadlo v Dlouhé Praha – Arnošt Goldflam: U Hitlerů v kuchyni. Režie Jan Borna, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Petra Goldflamová-Štětinová. Premiéra 4. prosince 2009.

Propadák měsíce – Peníze od Hitlera

Radka Denemarková, Michal Lang: Peníze od Hitlera. Režie Michal Lang, Švandovo Praha.

Tři hlavy a žádná odvaha

Johannes Urzidil, autor divadelní předlohy Weissensteina, byl přítelem Kafky, Werfela a Broda a patřil do okruhu německy píšících pražských spisovatelů sdružených kolem věhlasné kavárny Arco.

Pečujme o Národní divadlo

Každému je jasné, že většina občanů naší země nežije v Praze. Většina tedy ani nenakupuje, neléčí se, nestaví domy, nenavštěvuje školy, kina, zimní nebo fotbalové stadiony a samozřejmě i divadla v hlavním městě. Ani většina poslanců a ministrů nejsou Pražáci. Víme to všichni, až na tvůrce státního rozpočtu...

Jsme jako mravenci

Myslím, že něco je v české kritice zásadně špatně. To slovo – kritika – navenek jakoby nutí kritizovat, ale kritik také může chtít posuzované někam posouvat a poskytovat výklad. Taková kritika je jediná potřebná.

Kronika

1. - 12. ledna

Sukces měsíce – Léda

Miroslav Krleža: Léda. Režie Ladislav Smoček, Činoherní klub Praha

Jak já to vidím – Jiří Srstka

Jelikož píši tento článek do Divadelních novin, sluší se říci něco právě o divadle, byť do toho velikou chuť nemám. Můj náhled na divadelní inscenace je velice subjektivní a profesionálně, či jinak, deformovaný. Možná je to způsobeno tím, že jsem pracoval deset a půl roku v Národním divadle, kde jsem absolvoval všechny premiéry za tu dobu,...