Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Cirkus v záři reflektorů (No. 4)

    V jednoduchosti je krása a v aktivní nehybnosti celý svět. Zastavení se, pohled či gesto a hluboký nádech charakterizovaly souostroví pantomimických etud sjednocených pod názvem Čekání na Zoji Mikotové a Tondy Novotného. Puristický melancholismus a křehce nasládlý černý humor zaplnily malé šapitó.

    Oba herci rozvíjeli akce v tichu ve škále od napjatého či zvídavého očekávání po dusné chvilky či něžné vyčkávání. Foto František Ortmann

    Na jevišti stál dřevěný stůl a dvě obyčejné židle, které – proměnami pozic – naznačovaly jednak prostor pro každou situaci, tak především vztah dvou jednajících osob. Oba herci rozvíjeli akce v tichu ve škále od napjatého či zvídavého očekávání po dusné chvilky či něžné vyčkávání a podobně. Jednotlivé etudy, jichž bylo při této – jak tvůrci po představení prozradili – premiéře této inscenace asi čtrnáct, působily jako samostatné celky. Protagonisté je spíše než dramatickou linií propojovali hereckým přístupem, formou, stylem – především úsporně gestickým rukopisem a objektovou střídmostí. Jejich setkávání tak vyznívala jako záblesky reality, na kterou oba pohlíželi jakoby odkudsi mimo prostor. Anebo – naopak – zcela niterně. Někdy dokonce herecké jednání absentovalo úplně. Každý výstup by vypointován nějakou absurditou, mnohdy nečekané vyústění předešlo patetickému zakolísání. Dva lidé s životními zkušenostmi vepsanými do tváře i pohybového výrazu se například setkali, aby vypili šálek čaje/kávy. Každodenní situaci vdechli nevšední křehkou atmosféru, kdy postupně zhasínalo jevištní osvětlení, až – v úplné tmě – osvětloval jejich tváře miniaturní světelný zdroj umístěný uvnitř hrnečku. Anebo se vzájemně vyhlíželi, spěchali k sobě i od sebe, těkali pohledem…

    Dva lidé s životními zkušenostmi vepsanými do tváře i pohybového výrazu… Foto František Ortmann

    Komorní představení Čekání na, v němž se na jednom jevišti scházejí dvě legendy českého pohybového divadla, by se mohlo jevit jako kus pro artového diváka, ale svou nonverbální „prostštinou“ – vycizelovaným fyzickým minimalismem s mnoha symbolickými odstíny – vyzařovalo zároveň potenciál divácké srozumitelnosti, a to jak v emoční, tak obsahové rovině. Potvrdily to i názory některých diváků v krátké diskusi s tvůrci po předstzavení.

    Hotel v oblacích

    Laputa, to je představa o existenci zázračného vzdušného zámku. Promo foto soubor

    Laputa, to je literaturou (Jonathan Swift, Gulliverovy cesty) i filmem (např. režisér Hajo Mijazaki, Laputa: Zámek v oblacích) podpořená představa o existenci zázračného vzdušného zámku. AirGym Art Company inspirován touto představou vystavěl svůj Hotel Laputa a do jeho imaginárních oken či pater vsadil špičková artistní čísla. Představení s lákavě znějícím názvem vytěžilo – zejména ze vzdušné akrobacie – vizuálně atraktivní obrazy. Uskupení sportovců a artistů se totiž oproti předchozím inscenacím, jako např. vloni na Letné poprvé uvedené Wendigo, vydalo cestou přehlídky vysoce artistních a estetických formací a rezignovalo na explicitní narativ. Díky tomuto posunu se sice inscneace odvíjí od jednoho výstupu k dalšímu číslu pouze přes technické „spojováky“ a minihry mezi Jaroslavem Dolejším a principálem Tomášem Pintérem, ale nezabředává do dějových linek, které by vyžadovaly i jiné výrazové prostředky než jen kvalitní artistiku.

    Prostor českého stanu definovalo v Hotelu Laputa jen náčiní a systémy pro závěsnou akrobacii. Foto archiv souboru

    Prostor českého stanu definovalo v Hotelu Laputa jen náčiní a systémy pro závěsnou akrobacii. Ostatně, již první obraz napověděl, že se divácký pohled neodtrhne od výšek. Show zahajovala akrobatka v kovové kouli-glóbu, volně připomínajícím část zázračné budovy nebo prostředek k letu, ale také jen abstraktní asociace při pohledu na symbiózu a dialog těla performera se scénografickým objektem. Publikum aplaudovalo různorodosti zpracování vzdušných čísel, inovativním přístupům k visení na šálách či provazech a samozřejmě skvělým artistickým výkonům. Ve vyrovnané řadě výstupů se objevila například Pavlína Podzimková „levitující“ na pivních barelech či Martina Illichová excelující na šále zkombinované s hula hoop obručí a podobně. Sóla doplňovaly duety. Tomáš Pintér s Bárou Bartoňovou se tentokrát nesetkali na strapsech, ale dokázali ohromit na hrazdě, a to především díky partnerské souhře a citlivému načasování uvnitř pohybové partitury. A závěrečný obraz doslova roztočil triptych vzdušných „akvabel“ na strapsech ukotvených na kruhovém základu. Před očima tak symbolicky vrcholil „hotelový“ kolotoč pomíjivých kouzel akrobatických výstupů.

    Hotel Laputa otevíral „pokojíčky“ bez racionální předvídatelnosti. Foto archiv souboru

    Hotel Laputa otevíral „pokojíčky“ bez racionální předvídatelnosti, zato s přesností a vkusem zkušených kabaretiérů. Ostatně, při snaze či touze najít v představení příběh se fantazie zastavila u představy opuštěného hotelu, v němž se nadšení majitelé snaží navrátit lesk tradičního varieté…

    Zoja Mikotová & Tonda Novotný, Brno&Praha – Čekání na Námět, režie, hrají: Zoja Mikotová & Tonda Novotný. Premiéra 19. 8. 2021, festival Letní Letná.

    AirGym Art Company, Praha – Jaroslav Dolejší a Bára Bartoňová: Hotel Laputa. Režie Ondřej Holba, light design Vojtěch Brtnický, technika a rigging Tomáš Pintér. Akrobaté: Bára Bartoňová, Martina Illichová, Adéla Míšková, Pavlína Podzimková, Jaroslav Dolejší, Tomáš Pintér, Tomáš Pražák. Pražská premiéra 25.8.2021, festival Letní Letná (inscenace byla vytvořena speciálně pro Letní Letnou 2021).

    ///

    Více na i-DN:

    Cirkus v záři reflektorů (No. 1)

    Cirkus v záři reflektorů (No. 2)

    Cirkus v záři reflektorů (No. 3)

    Projekt vydávání letních reportáží, recenzí a denních zpravodajství na webu www.divadelni-noviny.cz byl podpořen grantem SFK. Další reflexe letních produkcí najdete pod štítkem Letní kritika 2021.


    Komentáře k článku: Cirkus v záři reflektorů (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,