Články autora: Josef Herman

Benny, jeho život a dílo

5/2011 Jiří Šlupka Svěrák spolu s Jiřím Seydlerem provázejí pardubickou veřejnost vybranými kapitolami hudby. Předpokládám, že těmi, které mají rádi. Vždycky přitom vyprávějí typický životní příběh, poprvé jazzového Mississippi Blues Benna, podruhé folklorního...

Zlaté sny fasádníků

5/2011 Vladimír Morávek pro hradecké Klicperovo divadlo opět adaptoval film ze šedesátých let. Tentokrát s tématem nezvykle ideologickým až politickým: neslavný konec zlatých šedesátých. Zaujaly ho dva fenomény z rozhraní svobodných šedesátých a nastupující normalizace: komedie...

Opera z historické příručky

4/2011 Léo Delibes – Lakmé. Známé spojení patrně pro všechny, kteří se zajímají o operu. K tomu vyhlášená tzv. zvonková árie. Ale sotva kdo operu viděl na jevišti! Ústecký ředitel a režisér Tomáš Šimerda dílo vytáhl z archivu trochu jako kuriozitu, ale zřejmě hlavně pro...

Jak ukrást Stavovské divadlo!

4/2011 Už prasklo, že jsem napsal ideovou studii o modelu operního divadla v Praze jen proto, abych vyloupl klenot Stavovského divadla a zaprodal ho mrzkému zahraničnímu kapitálu. Dokonce jsem se zločinně spolčil, říkají nám Herman a jeho parta, co se spřáhla s politiky. Jsme takoví...

Rusalka nočňátko

3/2011 Na obálce programu k inscenaci opery Antonína Dvořáka Rusalka v Semperově opeře v Drážďanech je nejasná, jakoby z novin zvětšená silueta muže v klobouku, který v lijáku kráčí pustou noční ulicí. Na jevišti veritábl prostavěné náměstí někde na předměstí, orámované...

Ryby nelze chovat v ptačí kleci

3/2011 Příběh překombinovaný, sentimentální, s tématy mnohokrát provařenými. Vyprávět ho s popisnou vážností je na hranici nechtěné parodie. Ještě kdyby byl víc zakotvený v hudbě, jenže ani Legranda v tomto případě moc originálního nenapadlo, až na ústřední působivou...

Smáli se, až do rybníka spadli

Režisér Michael Tarant sehrál v Moravském divadle v Olomouci Smetanovu Prodanou nevěstu jako vyostřeně komickou podívanou. Možná se trochu inspiroval dávnými lokálními fraškami. Nenechal postavám ani kousek soukromí – inu na vesnici si všichni vidí až do talíře a legrace...

Senilní stařec místo idealisty?

Pardubický Quijote se prostě nebije z přesvědčení, ale z vlastní nesvéprávnosti, a dává tak za pravdu Dr. Carrascovi, který mu oponuje pragmatickým návodem na život. Téma k řešení jistě lákavé v dnešní společnosti, jenže to by se musel naruby převrátit celý muzikál a...

V nápoji všechno prostřední

Od operní inscenace očekávám zážitek, nikoli pouhé „tázání se“, jestli se na konci ti správní vezmou. Na jevišti mne nezajímá ilustrovaný příběh, ale jeho hudební a jevištní povýšení. A to se v tomto případě neobejde bez stylově vytříbené interpretace bel canta,...

Janáček versus expresionismus

Připomeňme nejpodstatnější. Proslulá moskevská Helikon – Opera festival fakticky zahájila (16. 11.) střídmě provokativní interpretací Věci Makropulos. Hudebně ze strany dirigenta Vladimira Ponkina nic převratného, pěvci překvapivě nezvládali prostor Janáčkova divadla, česky...

Láska mezi obrazy

Drame lyrique Julese Masseneta Werther v Ostravě umístnil režisér Jiří Nekvasil do obrazárny, kterou mu velmi elegantně a veritábl navrhl David Bazika, včetně polstrovaných sedaček, exponátů a proskleného pozadí, které umocňovalo působivé nasvěcování podle vývoje situací...

Království boží je v nás

Lze již nějaký čas pozorovat, že televizní stanice stále méně usilují o ceny na přehlídkách typu Zlaté Prahy operními inscenacemi, ať natočenými pro televizi, nebo zaznamenanými v divadlech. Ještě tak se drží tance, zpravidla moderního, výrazového či jak mu budeme říkat,...

Biblická dějeprava bezduché dokonalosti

Hudební divadlo v Karlíně jde cestou bombastických podívaných, určených víc pro oko než ucho, a nejméně směřujících k duchovním přesahům – nemylme se, i v muzikálovém šoubyznysu se s ním může, podle mého dokonce má, počítat. Největší trháky v historii muzikálu,...

České potíže s Janáčkem

Ve světě se Janáček stal jedním z repertoárových autorů od doby, kdy se opera začala považovat především za divadlo – tedy před nějakými dvaceti třiceti lety. Nalezli v moravském Mistrovi svět dramatických vášní i etických a filosofických otázek, otevřený různým...

Z Vodníka Fritzla neuděláš

Pro střet s partiturou nepovažuji Kušejovu inscenaci za ideální, nicméně jednotlivé obrazy vystavěl Kušej přímo magicky a jeho zpívající herci je naplňují přesně a sugestivně. Zřejmě odtud velmi vstřícné přijetí inscenace, kterou si u nás vůbec neumím představit. A...

Fantazie za sklem a čtvrtou stěnou

Staatsschauspiel Dresden – E. T. A. Hoffmann: Zlatý kořenáč.

Vykopeme studnu!

Je to zvláštní pocit. Píšu komentář zrovna na výročí sametové revoluce, předevčírem se debatovalo o tom, zda mají či nemají Divadelní noviny právo existovat, a prý trochu ano a trochu ne, včera se dohodly pravicová s levicovou stranou, které si šly do voleb po krku, že budou...