Články autora: Nina Malíková

Mateřinka pro všechny smysly

Byla by škoda, kdyby liberecký mezinárodní festival profesionálních loutkových divadel s inscenacemi pro děti předškolního věku Mateřinka zapadl v záplavě regionálních i lokálních festivalů a plenérových divadelně-zábavných akcí, které se po covidovém omezení na diváky...

Nadějný Přelet – loutky, zvuk a světlo

Mezi festivaly, které se v posledních letech (a letos na podzim obzvlášť!) vyrojily, patří Přelet nad loutkářským hnízdem k těm léty prověřeným a zralým. Letos se v divadle Minor odehrál už jeho 31. ročník!

Sbohem, pane profesore! (No. 10)

Po Erikovi Kolárovi jsme jako loutkáři dostali darem teoretika, kterému loutkové divadlo stálo zato... Na profesora Císaře vzpomíná teatroložka Nina Malíková.

Divadlo Spejbla a Hurvínka

Není malých divadel (III)

Skříňka zázrakům otevřená

18/2020 Poetická didaktika je už delší dobu charakteristická jak pro dramaturgii Naivního divadla, tak pro režisérku Michaelu Homolovou a Kabinet zázraků inspirovaný Komenského dílem Orbis pictus je kvintesencí tohoto směřování.

Letošní Mateřinka a běh času

14/2019 Jako „mateřinky“ se v českých loutkových divadlech původně pracovně označovaly komorní inscenace pro nejmenší, většinou uváděné v prostředí mateřské školy. Něžný název se pro tento typ inscenací, jejichž komornost byla dána nejen bezprostředním kontaktem s malými...

Jak slunce stvořilo svět

3/2018 Naivní divadlo uzavřelo svůj volný triptych premiérou Žluté – modrá – zelený, inspirovanou knihou Daniely Fischerové Duhové pohádky.

Dobře střižený Kainar

22/2017 Ostravské Divadlo loutek uvedlo ke stému výročí narození jednoho z našich nejznámějších moderních básníků Josefa Kainara (1917–1971) scénickou montáž z jeho básní i písňových textů. Režisér a autor scénáře Václav Klemens vyšel z historických faktů, které...

Opožděné vyznání

7/2017 Helena Štáchová, kterou zná odborná i laická veřejnost především jako interpretku Hurvínkovy kamarádky Máničky, vstoupila do slavného Divadla Spejbla a Hurvínka po absolutoriu loutkářské katedry DAMU. A vnesla tam hned od počátku nové prvky – jak ženský půvab (což bylo...

Tatíček (III)

2/2017 Rodinné vzpomínky na loutkáře Jana Malíka potřetí Když jsme se s maminkou vrátily po téměř dvou letech z Janských Lázní do Prahy, byl tatínek zrovna v plných přípravách na otevření nového divadla, které vzniklo přebudováním pavilonu Kleine Bühne na dvoře Slovanského...

Tatíček (II)

1/2017 S tatíčkem jsem ovšem, i když jsme bydleli v jednom bytě, prakticky nežila. Žila jsem jaksi vedle něho, nebo mimo něj. Možná to zase způsobila nechtěně maminka, která po mém narození dostala šílený nápad: aby nerušila tvorbu svého obdivovaného Honzíčka, odjela se mnou –...

Tatíček (I)

22/2016 Počátkem prosince bylo na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO zařazeno také české a slovenské loutkářství. Byl by to nejkrásnější vánoční dárek pro dr. Jana Malíka (1904–1980), významného českého loutkáře, autora, režiséra, ředitele Ústředního...

Střechy a mosty New Yorku

18/2015 New York je roh hojnosti inspirace; několik záblesků osvětlí atmosféru jeho alternativní taneční kultury, jak jsem ji poznala začátkem září, kdy jsem zde byla na pozvání Českého centra s přednáškou Tanec v krajině mezi upírem a vlkodlakem, věnovanou současnému českému...

Dušan Hřebíček a jeho diagnóza Méliès

20/2014 Inscenace Poslední trik Georgese Mélièse patří k těm, jaké se urodí na jevišti jen jednou za desetiletí. Spojuje v sobě tajemnou i naivní atmosféru filmových triků z doby počátků tohoto média, možnost nahlédnout do životní cesty člověka, který věřil v sílu filmových...

Okouzlila je krása českých loutek

8/2013 Zní to jako hodně sentimentální titulek z prastarého časopisu, ale je to skutečně pravda. Na výstavě String Attached – The Living Tradition of Czech Puppetry v Museu of Art v Columbusu v Ohio, která představila americkým návštěvníků na americkém území poprvé kolekci českých...