Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    S hlavou v oblacích (No. 3)

    Projektem mírně vybočujícím z toho, co od Letní Letné její běžný divák očekává, je jistojistě dvojsólo 8m3 francouzského dua Didiera Andrého a Jean-Paula Lefeuvrea.

    Oproti opulentním a vzdušným prostorům některých šapitó, v nichž artisté létají z jednoho konce na druhý, skáčou do ochromujících výšek a dech krade také propracovaná hudba a světelné efekty, Atelier Lefeuvre & André postavil na jeviště krabici 2 x 2 x 2 metry. Každý z pánů předvede jedno sólo, do něhož ten druhý zasahuje jen minimálně. Představení na sebe absolutně nenavazují. Navíc se umělci omezili jen na kolovrátkově opakovanou kolotočářskou muziku a co se světel týče – prostě se jen zhasínalo a rozsvěcelo.

    Didier André prakticky za celou dobu nehne ani brvou… Foto Matthieu Hagene

    Obsahem sóla Didiera Andrého Chez Moi Circus je průhled do vnitřního světa starého a osamělého žongléra, jehož kdysi opustila umělecká a snad i životní partnerka a on si ve svém karavanu představuje, jaké by to bylo, kdyby se snad najednou ozvala, že se vrátí. Vyzdobí si karavan světýlky, připraví láhev vína, skleničky… Vše je samozřejmě důsledně podpořené jednoduchými i překvapivými triky a žonglérskými kousky. V jeho části programu nejsou ani tak použité artistní kousky, ale dokonalá práce s výrazem a grimasou. Didier André totiž prakticky za celou dobu nehne ani brvou a vzbuzuje v divácích pocit nešťastného, smutného klauna. Staršího chlápka, jemuž se rozpadl život, neopomine však příležitost si na dobré časy zavzpomínat.

    Oproti jiným, nezpochybnitelným novocirkusovým inscenacím, je jeho aktovka prosycena něčím nevídaným – vzbuzovanou melancholií. Tomu je taky podřízena skladba triků, které často vypadají, jako by je ani umělec příliš nezvládal. Jako by na ně byl už příliš starý. Jednoduché, ale krásné představení řadu diváků spíš odradí, ne-li naštve. Poetickou duši hledající v cirkusovém bláznění zklidnění ovšem pohladí.

    Jean-Paul Lefeuvre v sóle Ni Omnibus předvedl „stísněnou akrobacii“ Foto Matthieu Hagene

    Jistým opakem je Jean-Paul Lefeuvre. Jeho sólo Ni Omnibus hledá možnosti dopravního prostředku jako prostoru pro stísněnou akrobacii a pohybovou komiku. Tím Lefeuvre rozhodně Andrého převyšuje. Jeho postava nastupujícího pasažéra do autobusu udivuje (i přes evidentní stáří aktéra) pružností, obratností a precizností pohybů. Inscenace není tolik namířena na vnitřní svět postavy, na odiv je tu dávána schopnost práce s nejrůznějšími rekvizitami, jako jsou přepravní dřevěné bedýnky a koště, vidíme také chůzi na laně či pole dance. Přesto nechybí humor. A to třeba v intervizuálních narážkách na uměleckého partnera a jeho dokonalá kouzelnická čísla, když je Lefeuvre v ironické nadsázce paroduje.

    Lefeuvrovo číslo rozhodně mnohem víc zapadá do skladby festivalu. Dohromady se sólem Didiera Andrého však tvoří překvapivě kontemplativní projekt, který neoslňuje gejzírem extrémnosti a údiv vzbuzujících nápadů. Obě sóla jsou však do detailu promyšlená, bezchybně provedená, konzistentní a žádný trik ani fyzický akt tu není zbytečně dlouho opakovaný.

    ///

    Ostatní díly letošních festivalových zpravodajství:

    S hlavou v oblacích (No. 1)

    S hlavou v oblacích (No. 2)

    S hlavou v oblacích (No. 4)

    S hlavou v oblacích (No. 5)

    S hlavou v oblacích (No. 6)

    S hlavou v oblacích (No. 7)

    ///

    Více na i-DN:

    Letní Letná spouští předprodej

    Letní Letná nabídne novocirkusový kaleidoskop


    Komentáře k článku: S hlavou v oblacích (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,