Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    REPORTÁŽ: Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 7)

    Svou duši, důkladně již omletou hradeckým divadelním kvasem, jsem ve dni loučení nejprve zkušeně svěřil do rodinného teritoria Divadla Drak, kde mě čekalo hned dvojí setkání s křehkou imaginativní tvorbou režiséra Štěpána Gajdoše.

    Hravě edukativní inscenace Gaga. Foto: archiv festivalu

    Hravě edukativní inscenace Gaga naštěstí nezpracovává životní osudy populární popové divy, ale je věnována neméně skutečnému příběhu 28 tisíc gumových kachniček, uniknuvších v roce 1992 během bouře do Tichého oceánu. Neuvěřitelná story se stala podkladem pro něžnou hříčku, která nenásilně komunikuje silné téma o vztahu člověka a přírody, a to bez planého poučování, s pomocí nadsázky a minimálním použitím slov. Radost, jež diváky malé i podstatně již odrostlejší nespoutaně baví hereckou souhrou, i technickými proprietami, které se nezříkají ani přátelského pomrknutí směrem k Chaplinově Moderní době. Palec vytrčený vzhůru k nebi!

    Dezert Studia DAMÚZA. Foto: archiv divadla

    A po gumovém kachním ragů logicky přišel čas na písečný Dezert. Slovní hříčka v názvu skrytá spojuje poušť, jídelní chod i jednu z ústředních používaných propriet. Cukrová vata se stává kontrastní matérií k písku, a šikovnost zúčastněných performerů z ní tvoří oblaka, přání i sny. Precizní objektová animace zde probouzí lyrickou exuperiovskou variaci, která je meditativní, i napínavá. Damúza opět vstřícná i originální. Vřelé díky!

    Divadlo Zlín- Mistrovská lekce. Foto: archiv festivalu

    Bohužel úplně nejšťastnější nebylo mé letošní ou revoir s hlavní scénou Klicperova divadla. Je sice nanejvýš potěšitelné, že se na Regionech po delším čase konečně představilo i Městské divadlo Zlín, mnohem radostněji bych zde ale uvítal tematicky aktuální, společensky burcující i rozporuplnou Lančaričovu inscenaci Pintérovy Špíny než unylou McNallyho Mistrovskou lekci v sice tradičně expanzivní, leč nekoncentrované režii Jakuba Čermáka.  Je bezesporu důležité, že MdZ setrvale nezapomíná hledat adekvátní výzvy pro vynikající zkušenou herečku Helenu Čermákovou, stereotypní životopisná skica se ale pro ni ve finále stává spíš Danajským darem. Životní příběh stárnoucí operní heroiny je totiž neústrojnou aktualizací, zahrnující mimo jiné i infantilní a nedůstojné narážky na studentskou iniciativu Nemusíš to vydržet! vyrván ze svých historických kořenů, operní mikrokosmos pak režisér poťouchle definuje coby přepjaté panoptikum pokroucených histriónů, v němž není prostor na přirozené emoce, vyjadřující niternou náklonnost k obtížnému řemeslu. Na Čermákovu samolibou fixaci na vyhrocené typy nejvíce doplácí naprosto energicky obětavá Milana Gorská, jejíž pěvecká adeptka Sophia de Palma je Čermákem ponížena do podoby inteligenčně neduživého aerobic retro styl vyznávajícího nevkusného skřeta, jehož poznávacím znamením je účes ve stylu (jak jinak!) palmy. Jestli je toto tvůrčí kreativita, stávám se skřivánkem, Johankou z Arcu. Mávám Ti vřele milený Hradče a čtvrteční nocí mířím pomalu pryč.

    Více již brzy, v Prázdninových tripech!

    ///

    Více o letošním festivalu Regiony na iDN:

    Chvění, tekutost, rovnováha

    Chvění. Tekutost. Rovnováha.

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 1)

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 2)

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 3)

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 4)

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 5)

    Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 6)


    Komentáře k článku: REPORTÁŽ: Chvění. Tekutost. Rovnováha. (No. 7)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,