Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Nechte cirkus znít! (No. 6)

    Mlaskáte, když jíte? Koušete si nehty? Chodíte do divadla regulérně pozdě? Nebo se třeba smějete na místech, kde se to nehodí? Každý z nás si s sebou vláčí tyto nepatřičné křížky, zlozvyky, které možná nejsou tak problematické pro nás jako pro naše blízké a milované.

    Prozkoumat půdu tohoto fenoménu se odhodlalo české novocirkusové uskupení Losers Cirque Company ve své letošní novince Národní sbírka zlozvyků vycházející ze stejnojmenného online projektu Kateřiny Šedé, v němž si každý může prolistovat seznam našich podivných libůstek, jenž čítající přes 30 000 /zde/.

    Podíváte-li se na výčet inscenací Losers, pak zjistíte, že každá z nich byla vedena pod taktovkou jiného a často renomovaného režiséra. V případě Národní sbírky zlozvyků dostal volnou ruku režisér Tomáš Dianiška, který je v současnosti spojen především s Divadlem pod Palmovkou, kde působí coby dramatik, herec a režisér. Ti, co jej znají, vědí, že má suverénní, mnohdy nekompromisní autorsko-režijní rukopis s prvky bezostyšnosti, o jehož přístupnosti pro svátečního či konzervativnějšího návštěvníka by se dalo polemizovat. V každém případě je především činoherní režisér, což nezapírá ani v této inscenaci.

    Její kostrou je příběh korektorky Sáry (Anna Kameníková) stojící na prahu osamostatnění a toužící po nalezení lásky ve světě, kde potkat někoho „normálního“ je téměř nadlidský úkol. Tvůrci vsadili na vděčný žánr romantické komedie, který zředili trochou fantaskně pohádkových prvků, díky jimž hlavní hrdinka vlivem svého zbrklého přání začne slýchat zlozvyky ostatních postav. Z této „kletby“ ji vysvobodí až polibek z pravé lásky. Dílo svou záměrnou, v mnoha situacích deklarovanou prostotou a naivitou přesně naplňuje zvolený žánr – na jednoduchém půdorysu vytahuje na světlo nejroztodivnější úchylky a libůstky konfrontující nás se sebou samými tak, aby nás v rozkošně naivním závěru ujistilo, že zlozvyky máme všichni a že je potřeba naučit se člověka přijímat takového, jaký je, i s jeho nedokonalostmi.

    „Svůdný“, erotizovaný taneček v blyštivých topech přesouvá fantazii diváka spíše do erotického klubu. Foto archiv souboru

    Inscenace se rozpíná v hranicích frašky. Pracuje s humorem pohybujícím se – záměrně a zkušeně – na hraně trapnosti, místy až přes. Patrné je to například ve chvíli, kdy jde Sára se svým přítelem Adamem (Jan Hušek) na brusle, a zatímco se přezouvají, v pozadí je třemi akrobaty předváděn „svůdný“, erotizovaný taneček v blyštivých topech přesouvající fantazii diváka spíše do erotického klubu než do bruslařské arény…

    Akrobaticky ztvárněná hádka na zvětšenině lustru. Foto archiv souboru

    Tyto nahodilé, až snově působící pasáže někdy více, mnohdy spíše méně smysluplně doplňují a rozvíjejí situace z dramaturgicky (Lenka Veverková) sevřeného ústředního dějového oblouku. Především ale slouží jako prostor pro akrobaty Losers demonstrovat své fyzické umění, v němž jsou jako ryba ve vodě. Ač jsou jejich akce potěchou pro oko, v rámci činoherně dramatického rozměru inscenace působí na mnoha místech vůči dění značně nesourodě. Přitom na několika málo místech lze vidět náznaky, že by souhra těchto dvou složek mohla fungovat. Příkladem budiž akrobaticky ztvárněná hádka na zvětšenině lustru.

    Vizuální atraktivitu inscenace utváří i scénografické řešení (Lenka Hollá) v podobě čtvercové konstrukce rozdělené na čtyři stísněné, elegantně vyzdobené garsonky. Foto archiv souboru

    Mimo půvab akrobatického umění poskytuje inscenaci vizuální atraktivitu i scénografické řešení (Lenka Hollá) v podobě čtvercové konstrukce rozdělené na čtyři stísněné, elegantně vyzdobené garsonky, které jsou v průběhu představení efektivně využívány a situace v nich bývají často vtipné a herecky i režijně vypointované.

    Tedy míříte-li na novocirkusové představení za účelem dát odpočinout hlavě, nekomplikovaně se pobavit a užít si trochu akrobacie a nezvyklého tvůrčího umění současného režiséra, pak je Národní sbírka zlozvyků vhodnou volbou. Hledáte-li ovšem inovativní novocirkusový počin, zamiřte na jinou show.

    Losers Cirque Company, Praha. Kateřina Šedivá: Národní sbírka zlozvyků. Režie: Tomáš Dianiška, scénář a dramaturgie: Lenka Veverková, choreografie: Andrea Vykysalá, scénografie a kostýmy: Lenka Hollá, hudba: Jan Šikl, light design: Michael Bláha, zvuk: Karel Mařík. Hrají: Anna Kameníková, Andrea Berecková, Vojtěch Fülep, Jan Hušek, Karolína Křížková, Lukš Borik Polanský, Andrej Lyga, Adam Rameš a Jan Šikl. Premiéra 20. března 2024. Psáno z uvedení na festivalu Letní Letná 23. srpna 2024.

    ///

    Více o 21. ročníku Letní Letné na iDN:

    Cirque Inextremiste na Letní Letné

    Letní Letná vstupuje do třetí dekády

    Co čeká diváky Letní Letné?

    Nechte cirkus znít! (No. 1)

    Nechte cirkus znít! (No. 2)

    Nechte cirkus znít! (No. 3)

    Nechte cirkus znít! (No. 4)

    Nechte cirkus znít! (No. 5)


    Komentáře k článku: Nechte cirkus znít! (No. 6)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,