Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Co se skrývá Za dveřmi? (No. 4)

    Ani oheň. Ani voda. Ani vítr. Nic nás nezastaví! Extrémy počasí pouličnímu festivalu Za dveřmi příliš nepomáhají, ale organizátoři, účinkující i návštěvníci jsou odhodláni hrát, chodit a za každou cenu si divadla užít. Festival Za dveřmi zkrátka nic nezastaví a nedělní den a toho byl důkazem.

    Toi-toiková lovestory Johnny & Jenny. Foto: archiv souboru

    I když se před začátkem prvního představení strhla nečekaná bouře, která zalila vodou, co mohla, duo Jonatána Vnoučka a Michaely Staré se nezaleklo a odehrálo pro relativně velký počet diváků své toi-toikové lovestory Johnny & Jenny. Příběh je prostý: u dámské (růžové) a pánské (zelené) mobilní toalety se setkávají dva cizinci – Johnny a Jenny, kteří si k sobě začnou hledat cestu. Dílo baví a zaujímá hereckou hrou, ve které se formuje vzájemná nevraživost, pohrávání si jeden s druhým či hraní si na nedostupné. Ony peripetie, kdy jeden druhého škádlí, vedou k akrobatickým číslům s toi-toikami, které jsou, mimo zábavné herecké šarvátky, zdrojem komiky.

    Podobně jako předchozího dne se i v neděli navečer představil magický svět Le Cabaretu Nomade s inscenací Kaleido, kde se mohla divácká fantazie nechat očarovat kouzlem scénického provedení s něžnými hereckými výkony. Pokud se ale publikum nechtělo rozněžňovat a chtělo se upřímně pobavit, tak se také hrála první repríza inscenace Bezdéčka souboru Squadra Sua. Představení, při kterém bylo publiku umožněno nahlédnout do obývacího pokoje/kuchyně třech groteskních nomádů, kteří nám předvedli, jaké situace mohou vzniknout v souhře lidí s již použitými věcmi.

    Novinkou nedělního večera bylo Činoherní studio Ústí nad Labem s čerstvě odpremiérovanou Černou sanitkou, která se volně inspirovala stejnojmennou knihou Petra Janečka. Inscenace je místy relativně drsnou komedií, která si nebere servítky s tématem drog, alkoholu či sexuality a jako bonus je doplněna o některé hororové prvky, které jsou ovšem ve hře vždy komicky shozeny, takže inscenace ve finále neděsí. Jde o vtipný příběh hledání bratra jednoho z hlavních hrdinů, do něhož se začnou proplétat i různé mystické městské legendy o zavražděné dívce či čarodějnici z Mariánské skály. Navodit napínavou atmosféru se Činohernímu studiu daří i díky kreativnímu využití čelního skla Průmyslového paláce. Nicméně, kompozice děje je poněkud nevyvážená, a to především proto, že má příběh dlouhou expozici, zatímco závěrečné rozuzlení je smršť několika událostí rychle za sebou, tudíž než se divák naděje, sleduje konec, což je trochu škoda. Co se ale zajímavosti příběhu a hereckého pojetí týká, je to jednoznačně vynikající a vtipná podívaná.

    Místo závěrečného koncertu si festival přichystal jinou speciální podívanou, kterou se stala Výprava za lvím srdcem na Mariánském náměstí, přichystanou souborem V.O.S.A. Theatre. Kolemjdoucí i diváci se tak mohli udělat příjemnou procházku, při které se mohli pokochat kovovou monstrozitou lví loutky, která může na první pohled trochu děsit, ale ve finále vzbuzuje úžas.

    ///

    Projekt vydávání letních úvah, glos, reportáží a recenzí na webu www.divadelni-noviny.cz byl podpořen grantem SFK.

    Další reflexe letních produkcí najdete pod štítkem Letní kritika 2021.


    Komentáře k článku: Co se skrývá Za dveřmi? (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,