Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž Zahraničí

    Cirkusový Montréal (No. 4)

    Proč se v anotacích objevují popisky jako female circus nebo označení ryze ženský soubor či naopak …přátelská jednotka vousatých mužů a jejich souputníků…? Vypovídají tyto vstupní informace o kvalitě uměleckého díla či zábavního programu, užitých výrazových prostředcích, obsahu, formě, žánru? Nikoli. Patrně mají jako senzace přitáhnout pozornost. Montréal Complètement Cirque svou pestrou dramaturgii opřel i o australskou sexy show Dirty Laundry a také americký interaktivní cirkus Aloft s inscenací Brave Space či domácí Cirque Alfonse. Spojovalo je mj. silné téma genderové identity.

    Dirty Laundry. Foto: J. F. SAVARIA

    Na jevišti západní kultury se dnes objevuje kdeco a kdekdo, v kostýmu i ve své nahotě, v komorní i velkolepé podobě, v seriózním, ale i lechtivém módu. Divadelní podívaná zahrnuje také erotické formáty, lechtivá varieté a kabarety, drag show a estetické exhibice, ukazuje ženy v silových pozicích (např. dlouhodobě ženy v australském souboru Circa) a muže v křehkých rolích (např. jako v Dirty Laundry australské skupiny Briefs Factory International). Gender, diverzita, respekt a tolerance, všeobecně (nad)užívaná hesla se nevyhnula ani kanadskému festivalu Montréal Complètement Cirque. Byla zde dokonce z jeviště vyřčena mnohokrát nahlas a důrazně. Například slavná drag queen Barbada de Barbades (vlastním jménem Sébastien Potvin původem z Québecu), která byla speciálním hostem v roli moderátorky Dirty Laundry, ve své úvodní krasomluvě přímočaře a nadmíru srozumitelně vysvětlila, o „co“ půjde a jak „s tím“ mají přítomní naložit, anebo raději odejít. Před představením Brave Space zazněla pravidla účasti na společně vytvářené události nejen z hlediska bezpečnosti, ale také rozsahu divácké participace včetně důrazu na respekt, empatii a dobrovolnost.

    Zdá se, že v mnou sledované oblasti mezinárodních festivalů zaměřených na nový cirkus, fyzické divadlo a pantomimu zatím jen málokterý vynechal možnost vyjádřit se z respektu k genderové diverzitě, svobodě z hlediska tělesného výraziva, tematické neohraničenosti a eko-udržitelnosti. Není v posledních letech výjimkou zhlédnout v rámci programu představení obsazené samými ženami, i přestože se nejedná o homogenní „female“ skupinu, nebo naopak čistě mužský „cast“, ale opět obohacený o nebinární osoby či jinak vyhraněné. Divadlo, samozřejmě nový cirkus nevyjímaje, se zaplnilo tvůrčími osobnostmi různorodé fyziognomie, proporcionality, silové disponibility, fyzické virtuozity, technicky cirkusové či taneční vyspělosti, divadelní průpravy. V dramaturgii se pak zpravidla objevují počiny přetřásající genderovou otázku, jinakost a odlišnost a volí pro svá témata například auto-etnografické experimenty, komická vystoupení v podobě kabaretních formátů, drásavě tepající dramata a také až rituální performance či participativní události. Za sebe zde zásadně vnímám potřebu autenticity, jisté pravdivosti a nutkavé potřeby sdílet, ať narovinu nebo z nadhledu, ale nepředstírat, nesklouzávat k parodii či stereotypům.

    Dirty Laundry. Foto: J. F. SAVARIA

    Kabaret plný třpytek a (polo)obnažených těl Dirty Laundry chytlavě (pro někoho štiplavě) „propíral“ genderovou svobodu i respekt ke všemu odlišnému. Koncept by bez porozumění nadsázce, smyslu pro černý humor a otevřenosti ke specifické kultuře a komunikaci šel s konvenčními měřítky sotva ustát. Od začátku do konce ve svébytné estetice mířil přímo na tělo a jitřil pudy, až část publika chvílemi dokonce odvracela zrak. Sled extravagantních výstupů rámovalo téma „praní špinavého prádla“ a zásadně charismatická Barbada. Zatímco výprava, která na jevišti vystavila realistické pračky, se přidržela doslovnosti, obsahově se balancovalo v širokém rozpětí individuálních světů a vztahových příkladů s výchozí oporou v prezentované dovednosti. Z cirkusových disciplín se uplatnilo žonglování, vzdušná akrobacie na strapsech a v kruhu, hand to hand akrobacie či gymnastika nebo tanec. Je vhodné upřesnit, že ne všechna čísla se odvíjela jako strip show, ačkoli se pomyslná rovina k lascivitě neustále nakláněla.

    Brave Space. Foto: MJR

    Oproti nablýskané stylizaci a přemíře umělých řas v Dirty Laundry vyznělo představení Brave Space jako intimní událost, v níž jakkoli přímočaře sdělované instrukce byly přirozeně akceptovány a vše plynulo v atmosféře souznění. Diváci se stali zcela organicky nedílnou součástí performance, při které spoluvytvářeli společný prostor (stan uvnitř šapitó), v němž se artisté (artistky) pohybovali jak v rámci svých disciplín, tak především v partnerství s druhým (druhou). Pohled putoval od vystupujících po participující, přičemž ve středobodu pozornosti nebyla vždy „hlavní“ akce, jako například vyvažování rovnováhy na tyči, ale především ti, kteří tyč podpírali a vytvářeli tím podmínky k překonávání překážky, k odvaze dojít k určité metě, aby „štafetu“ převzal/a další. Brave Space nekřičel do světa genderová nebo feministická hesla, vystačil si s myšlenkou jednoty a vzájemnosti.

    Barbu. Foto: J. F. SAVARIA

    Maskulinní situace, téma i znaky zcela nepokrytě servíroval kabaret Barbu. Kanadský Cirque Alfonse, svébytný rodinný podnik, by ale bez svých typických zarostlých brad, chlapského humoru a čísel okořeněných absurdními lahůdkami nebyl tím, kým je. Bez předstírání, s neuvěřitelnou lehkostí, ve slipech i kostýmech, v pyramidách i s barely na copech, kde se ženy vyrovnají urostlým chlapům, to jsou cirkusáci, kteří už dvakrát okouzlili Letní Letnou (2017 Barbu, 2019 Tabarnak a letos přivážejí Animal).

    Montréal Complètement Cirque rozebíral téma genderové bezbariérovosti také na své třetí konferenci. Ke komunikaci přizval zástupce z oblastí zahrnujících burlesku – drag show, klaunérie – a věnoval se zejména ženskému klaunství, mateřství a feminismu. Pracovní skupiny se v zásadě shodly na potřebě respektu, jenž by neměl být ponižován z marketingových důvodů, a nutnosti uvědomování si lidské (nikoli stereotypně genderové) hodnoty. Vyvstaly také otázky, jak je možné, když během několika dnů tolikrát zazněla vstřícná slova, že je i nadále nutné zdůrazňovat nuance v rámci vzájemného oslovování (např. v emailech již běžně uváděná nápověda she/her nebo they/ he) či označování (black, brown…). Rozhodně však veškeré debaty a různorodost cirkusových počinů vykřesaly další jiskru naděje, která by v komunikaci i umění měla cílit primárně na důstojnost každého člověka.

    ///

    Cirkusový Montréal (No. 1)

    Cirkusový Montréal (No. 2)

    Cirkusový Montreál (No. 3)

    ///

    V příštím zápisníku z kanadské cirkusové metropole o fenoménu Cirque du Soleil.

    Psáno z festivalu, který se konal v Montréalu od 6. do 16. července 2023.

    Výjezd byl realizován s podporou společnosti CIRQUEON a za finanční podpory Evropské unie.


    Komentáře k článku: Cirkusový Montréal (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,