Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    43. LFŠ žije! (No. 5)

    V minulém díle jste četli... Parafrázi titulku dobře známého všem seriálovým konzumentkám i požíračům si v případě reportu z festivalového úterka jednoduše odpustit nemohu. Jeho podstatná většina se totiž bude problematiky příběhů na pokračování přímo týkat. Takže kde jsme to skončili minule?

    Falešná stopa / Jägarna 2. Repro archiv

    Správně… Lovci. Díky nim, a samozřejmě kvůli vám jsem udělal něco, co na filmovce už dlouho ne. Z obavy, abych nezaspal jejich přímé pokračování Falešná stopa (Jägarna 2, Švédsko 2011),  usnul jsem nad ránem přímo na louce před Sportovní halou – asi na hodinu (Vertigo drahé, za předchozí večírek srdečné díky!) – a za svoji hedonisticko-hektickou aktivitu jsem byl po zásluze odměněn, a sice snímkem, který v intenzitě zážitku snad svého předchůdce i předčí. Opakují se sice dílčí problémy – ústřední hrdina v podání Rolfa Lassgårda je se svým smolařstvím zdatným konkurentem Wallanderovi i Lutherovi, záporáci se průběžně mění z otíkovských kreténů na bondovské geniály, a policisté, jak jinak, lžou (Falešná stopa má blíž k Nelítostnému souboji než k Silveradu) a kolektivního zločince tentokrát nahradil jednotlivec – za to však v jedinečné herecké interpretaci Petera Stormara. Naprosto nepochybuju, že oba žánrové skvosty si v době brzké zopakuju. A vám je mohu vřele doporučit.

    Herecké obsazení série HBO Sedmilhářky / Big Little Lies – zleva Laura Dern, Reese Witherspoon, Nicole Kidman, Zoë Kravitz a Shailene Woodley, Los Angeles, únor 2017. FOTO ALLEN J. SCHABEN.

    Po nezbytném doplnění energie a decentním snížení spánkového deficitu jsem se intenzivně přimkl k očekávané události dne a navštívil projekci finální trojice epizod Sedmilhářek. A má včerejší hypotéza se ukázala býti přesnou… Pointa příběhu spočívá v tom že, …nikoli, nebudu ničema a spoileru se nedočkáte. Snad jen ujištění, že pokud budete dostatečně pozorní/né měli/y byste zhruba v polovině minisérie mít jasno.

    V předchozím lektorském úvodu Jany Jedličkové diskutovaná žánrová černě-humorně-dramatická klasifikace beze zbytku sedí. Sedmilhářky se zjevně hlásí k odkazu dramatiky Edwarda Albeeho či Patricka Marbera, respektive k jejich filmovým adaptacím Mike Nicholse, ironicky traktovanou sociální kritičností mají proklatě blízko k tvorbě GillianFlynnové a linie dramatická tepe hitchcockovským srdcem. Je rovněž příznačné, že literární populár Liane Moriartyové na úroveň televizní události povznesli muži – precizní veterán televizní scenáristiky David E. Kelly a kanadský režijní virtuoz Jean Marc Valée, kteří svým uměním pracovat s ženskými postavami zdařile atakují nadpřirozené schopnosti Tennessee Williamse. Sedmilhářky jsou rozhodně skvěle odvedeným řemeslem, uměním však nikoli. Zlomovým momentem televizní popkultury se  stanou jen stěží. Skutečnost, že se HBO otevírá ženským světům, však jednoznačně považuji za pozitivní zprávu. Znovu ale musím zopakovat, že ohlášení vývoje druhé série mne intenzivně irituje. Důstojně zakončený příběh měl zůstat dalším, uměle startovaným kapitolám uzavřen. Nicméně večírek ve stylu Audrey a Elvise bych rozhodně si dal.

    Repro archiv

    Úterek jsem z hlediska filmového zakončil projekcí filmu Nina režiséra Juraje Lehotského. Příběh rozvodu dlouholetého partnerského svazku vnímaný optikou dospívající dívky zdánlivě nepřináší do žánru mnoho inovativního. Jeho jednoznačné přednosti tkví v neokázalém vedení kompaktního hereckého týmu, jež prozrazuje předchozí dokumentární orientaci režiséra, i nevtíravá návaznost na Uherovu poetiku. Snímek je rovněž důstojnou připomínkou časů, kdy česko-slovenská kinematografie byla na poli filmů pro děti respektive o dětech dominantním hráčem. Přeju Nině co nejvíc spokojených diváků, neboť obnova domácí produkce zmíněného žánru je mým dlouhodobým snem.

    Následná úterní slovenská party byla plná skvělého vína, tance a přátelských rozprav. Co víc si přát?

    Pokračování příště!

    ///

    Ostatní díly denních reportáží z letošní LFŠ:

    43. LFŠ žije! (No. 1)

    43. LFŠ žije! (No. 2)

    43. LFŠ žije! (No. 3)

    43. LFŠ žije! (No. 4)

    43. LFŠ žije! (No. 6)

     


    Komentáře k článku: 43. LFŠ žije! (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,