Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    43. LFŠ žije! (No. 1)

    Hned v úvodu na rovinu – Aerodrome, Colours a už vůbec nikoli RfP. Nejlepší letošní line-up má LFŠ, a to bezkonkurenčně! Hradiště je letos Glastonbury filmu a já jsem byl již dopředu natěšen, jak Vosa Ulrika na remake Včelky Máji. A všechno je i dnes, den po příjezdu mém, v pořádku naprostém.

    Letní filmová škola dokvetla již do takového půvabu i organizační preciznosti, že příjezdové rituály jsou příjemně plynulé a případné zádrhely řešeny promptně. Akreditován jsem byl cca do minut pěti, pracovnicí Lenkou – krásnou, šarmantní i sympatickou, úschovna zavazadel fungovala jako skautský oddíl Jaroslava Foglara, a stan jsem měl postaven dřív než bych řekl bifokální objektivy. Úvodní tisková konference byla vedena v příjemně neformálním duchu, důležitými informacemi však rozhodně neskrblila. A pak už konečně nastal čas na filmy.

    Ideální začátek filmových bakchanálií… FOTO archiv

    Svouletošní filmově-letní odyseu jsem příznačně zahájil Temnotou (Sombre, Francie 1998), režijním debutem jednoho z hostů LFŠ a jednou z dračích hlav sekce New french extremity Philippa Grandrieuxe.

    Ideální začátek filmových bakchanálií – film nekompromisní, intenzivní, vtahující, ubližující a… publikum rozdělující. Asociace, atmosféra, artistnost. Dramaturgická odvaha a výsledná radost. Festivalová repríza proběhne ve středu, od 21:00 ve Sportovní hale, již za přítomnosti režiséra. Koukejte tam nechybět!

    Temnota navedla mé další cesty páteční do Klubu kultury a je rozhodně dobře, že se tak stalo. Místnímu LFŠ personálu však věru nezávidím – muset se potýkat s opilými dětmi, intoxikovanými skinheady, vymletými kulturisty a dalším pestrým živoucím planktonem okupujícím s hlavním sálem Klubu kultury bezprostředně sousedící bar, jenž disponuje playlistem, který je stejně ohlušující jako nekvalitní, a to tak že velmi, jest činností snad za trest vykonávanou. Nutno však říci, že z grácií a skvěle. Agresivita a arogance osazenstva tohoto podniku, jež ohrožují povětšinou mírumilovné účastníky filmovky a hrubým způsobem narušuje lektorské úvody i vlastní filmové projekce, jsou po zásahu volající. Ke rvačkám naštěstí zatím nedochází, mému kamarádovi však byla potřísněna bota. Pubertálními zvratky.

    Výsledkem je jednoznačně nadčasová studie kořenů násilí a film, který nezestárl ani o vteřinu. FOTO archif LFŠ

    Koprodukční snímek Il Capitano (Švédsko/Finsko/Německo, 1991) renomovaného režiséra Jana Troella, jenž si na dnešním slavnostním zahájení 43. ročníku LFŠ převezme Výroční cenu AČFK, v mé osobní festivalové dramaturgii výborně navázal na předchozí film. Emocionálně naléhavá rekonstrukce trojnásobné vraždy, která ve své době otřásla Švédskem, jednoznačně definuje Troellovu tvůrčí ekvilibristiku, smysl pro téma i vynalézavost ve vedení herců. Rozhodně zde nejde o povrchně společensky-kritickou road movie ranku True romance, Takových normálních zabijáků či dokonce pouhou variaci příběhu Sida a Nancy (byť Vicious se zde jako inspirace ústředního hrdiny explicitně zjeví). Výsledkem uměleckých záměrů je jednoznačně nadčasová studie kořenů násilí a film, který nezestárl ani o vteřinu. Jsem nadšen, jdu na chvíli na vzduch a následně se vracím zpět. Proč? Protože švédská krimi!

    Vracím se zpět. Proč? Protože švédská krimi! FOTO archiv

    Muž na střeše (Mannen på taket, Švédsko 1976) režiséra Bo Widerberga je v podstatě pietní adaptací románu proslulého autorského tandemu Sjöwallová/Wahlöö, jenž patří mezi zakladatelská jména žánru skandinávské krimi a jako takový pro mne by nanejvýš vhodnou vstupní bránou do dalšího sekčního rochniště, na které jsem se letos těšil. Aleš Říman odborným úvodem projekci skvěle předznamenal a hudba doléhající z výše zmíněného klubu bohužel dosti negativně poznamenala.

    Následná cesta za okouzlujícími DJ-kami v Divadelním stanu však byla opojení ze zážitků parádních. Jest to málo? Vůbec ne!

    Na shledanou zítra!

    ///

    Ostatní díly denních reportáží z letošní LFŠ:

    43. LFŠ žije! (No. 2)

    43. LFŠ žije! (No. 3)

    43. LFŠ žije! (No. 4)

    43. LFŠ žije! (No. 5)

    43. LFŠ žije! (No. 6)


    Komentáře k článku: 43. LFŠ žije! (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,