Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Za trochu lásky… (No. 1)

    No, ty krávo! To je teda slušnej matroš! prohlašuje jedna z postav inscenace Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové) a těmito slovy příznačně křtí začátek 14. ročníku (nejen) teenegarského Festivalu 13+, který se každoročně koná v Divadle v Dlouhé. Tématem letošního ročníku se stala láska. Její rozmanitost a proměnlivost zachytili v průběhu prvního večera režisér Jakub Čermák společně s dramaturgyní Barborou Jandovou ve výše zmíněné inscenaci, která si vzala na paškál několik děl z pera Boženy Němcové.

    Tajemství, šílenství, podivnost a láska. To jsou čtyři motivy vystihující esenci vybraných postav z příběhů Boženy Němcové. Jediným, všeobjímajícím atributem je právě láska, která se v této inscenaci objevuje v nesčetných podobách – ať už je to láska sesterská, láska partnerská, láska sama k sobě nebo třeba láska náboženská. Foto: archiv festivalu

    Konkrétně se setkáváme s Johanou (Alexandra Palatinusová) a Hedvikou (Svetlana Hruškociová) (povídka Sestry), Bárou (Sára Venclovská) (povídka Divá Bára), Karlou (Šárka Býčková) (stejnojmenná povídka) a Viktorkou (Stanislava Hajduková) (román Babička). Tvůrci díla nám jednotlivé postavy představí jako mladé dívky prožívající svá první milostná vzplanutí či první závažné prozkoumávání vlastní osobnosti, které přichází v rozpuku puberty. Ačkoliv díky původním příběhovým linkám Boženy Němcové nabývají jednotlivé střípky mozaiky krutý, až morbidní nádech.

    Rámcem inscenace je školní třída, v níž se postarší, staromódní učitelka (Lenka Schreiberová) pokouší dívkám podat výklad o důležitosti Boženy Němcové v české (nejen) literární historii. Během toho stačí každá z dívek prožít příběh, jehož mnohdy tragické vyústění evokuje českou realistickou dramatiku (obzvláště pak díla Gabriely Preissové jako je např. Její pastorkyňa nebo Gazdina roba). Jedná-li se ovšem o příběhy, které se dívkám v jevištní skutečnosti opravdu stanou, či zdali jde jen o vyprávění postarší učitelky, zůstává záměrně nezodpovězeno – prostor dostává divák a jeho možnost ztotožnit se s danými postavami a jejich příběhy.

    Tajemství, šílenství, podivnost a láska. To jsou čtyři motivy vystihující esenci vybraných postav z příběhů Boženy Němcové. Jediným, všeobjímajícím atributem je právě láska, která se v této inscenaci objevuje v nesčetných podobách – ať už je to láska sesterská, láska partnerská, láska sama k sobě nebo třeba láska náboženská. Foto: archiv festivalu

    Tvůrčímu týmu se totiž podařilo nalézt a vytvořit funkční, organické paralely mezi vnímáním vztahů současné generace a pohledem na vztahy očima postav z knih Boženy Němcové. Inscenace samozřejmě zpracovává konvenční témata známá literaturám všech koutů světa: nešťastná láska či nechtěné dítě; otevírá ovšem i mnohá další, která výrazněji rezonují se současnou mladou generací – homosexualita, outsiderství, stalking nebo téma zabývající se hledáním a pochopením vlastní identity, což je výrazněji ztvárněno především v příbězích Karly a Báry.

    Nicméně, díky Čermákově pojetí zřetelně vyniká, že některá témata, která Němcová ve své původní tvorbě zpracovala, byla už v její době pokroková. Za ukázkový lze považovat příběh Karly, v níž se zrcadlí nejen současné téma body negativity (nespokojenosti s vlastním tělem), ale především téma transgenderu. Jak v původní látce, tak i v Čermákově inscenaci, se Karla necítí být sama sebou do té doby, než nakonec odhalí, že se cítí a chce být mužem – Karlem.

    Působivou režijní invencí je práce s mužskými postavami, které jsou nahrazeny ženskými herečkami – jakési alžbětinské divadlo naruby. Na scéně se ovšem jeden muž (v podání Stanislava Gerstnera) vyskytne a představuje zhmotněný archetyp všech mužů ubližujících hlavním hrdinkám. Gerstner v průběhu inscenace neřekne jediné slovo; pokaždé se objevuje jako předzvěst nadcházejícího neštěstí. Ačkoliv se dívek nikdy nedotkne (kromě jedné výjimky), jeho dobře načasovaná, tajemně mlčenlivá přítomnost zdařile vyvolává pocit znepokojení, jelikož nikdy nelze s určitostí říct, jak se v příští chvíli zachová.

    Pochmurnou mužskou postavu vyvažuje ženský herecký ansámbl, jemuž byl poskytnut pestrý repertoár proměnlivých charakterů. Každá herečka si mohla vyzkoušet hned několik hereckých poloh – ať už jde o proměnu v mačo spolužáka, upištěnou školní fiflenu, neoblíbenou podivínku, zhrzenou sestru nebo třeba opilou manželku. Dohromady tvoří funkční, herecky vyvážený kolektiv, který inscenaci dodává hravost.

    Tajemství, šílenství, podivnost a láska. To jsou čtyři motivy vystihující esenci vybraných postav z příběhů Boženy Němcové. Jediným, všeobjímajícím atributem je právě láska, která se v této inscenaci objevuje v nesčetných podobách – ať už je to láska sesterská, láska partnerská, láska sama k sobě nebo třeba láska náboženská. Foto: archiv festivalu

    Navzdory množství komediálních prvků, které se projevují především v hereckých výstupech prostřednictvím jazykových hrátek (kdy byl jazyk postav aktualizován na současnou vulgarizovanou mluvu plnou anglicismů) a situačního humoru, se jedná spíše o inscenaci nutící více k přemýšlení než k smíchu. V tomto ohledu se projevuje um režiséra Jakuba Čermáka coby precizního tvůrce atmosféry. Vyváženou kombinací scénických prvků, mezi něž spadá především decentní svícení, poetické projekce na zadní prospekt scény či leitmotiv v podobě české lyrické skladby, dokáže Čermák vytvořit něžnou, až baladickou atmosféru, která bez problémů vyvažuje (a mnohdy i převažuje) prvoplánovou komiku.

    Tajemství, šílenství, podivnost a láska. To jsou čtyři motivy vystihující esenci vybraných postav z příběhů Boženy Němcové. Jediným, všeobjímajícím atributem je právě láska, která se v této inscenaci objevuje v nesčetných podobách – ať už je to láska sesterská, láska partnerská, láska sama k sobě nebo třeba láska náboženská. Zároveň je ale dílo Jakuba Čermáka společně s původní předlohou Boženy Němcové odrazem odvrácené tváře tohoto vznešeného citu, v němž tvůrci poukazují, že pro trochu lásky blázníme všichni stále stejně – nehledě na dobu.

    ///

    Divadlo v Dlouhé, Praha – Jakub Čermák a Barbora Jandová: Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové). Režie: Jakub Čermák, dramaturgie: Barbora Jandová, výprava: Martina Zwyrtek, hudba: Adam Kratochvíl. Hrají: Lenka Schreiberová, Svetlana Hruškociová, Alexandra Palatínusová, Sara Venclovská, Šárka Býčková, Stanislava Hajduková a Stanislav Gerstner. Hráno v rámci festivalu Festival 13+ 11.1. 2023.


    Komentáře k článku: Za trochu lásky… (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,