Divadelní noviny > Festivaly Reportáž Zahraničí Zprávy
Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 3)
Jemnost a síla ve filmu All We Imagine as Light indické režisérky Payal Kapadii, to je novátorský přístup i poetika, které mnohdy ve filmech chybí nebo jsou nahrazeny velkými gesty a triky. Přitom stačí málo…
Drama o tom, jaké je postavení žen v indické společnosti, je i harmonií člověka a přírody. Snímek All we imagine as light byl oceněný Velkou cenou festivalu, což je pro začínající indickou režisérku velký úspěch.
Indie, ne Bollywood
Indické snímky byly patrné i v dalších sekcích. V Un certain regard třeba film The Shameless, bulharského režiséra Konstantina Bojanova, drama přibližující Indii současnosti ve vztahu dvou žen rozdílných věkem, povahami, životními zkušenostmi. I tak mezi nimi vzniká cit, láska, náklonnost, bez ohledu na prostředí, které zůstává velmi maskulinní, tradiční a pro ženy nenese žádné záruky svobodného života. I tady jsme v prostředí sex byznysu, které je v Indii velmi soudržné a ve výhradním vedení žen. Bojanovo krimi drama ukazuje spiklenectvím a vzájemnou loajalitu, ale i střet tradice, náboženství a touhy po svobodě.
Ageismus
Téměř noční premiérová projekce snímku The Substance francouzské režisérky Coralie Fargeat v sále Debussy s sebou přinesla nezvyklé výbuchy nadšení. Obecenstvo doslova řvalo smíchy, i když se jednalo o téměř hororové drama s aktuálním tématem. Režisérka tematizovala ageismus a postavení žen v odvětví showbusinessu, a to ve chvíli, kdy představitelka překročí určitou „hranici reprezentativnosti“ a je bez milosti nahrazena jinou, mladší. Ženy se tak stávají nástrojem a o jejich budoucnosti nebo spíš “životnosti” rozhoduje bílý muž. Snímek s Demi Moore v hlavní roli je sondou do reality, i když jeho téma je z dnešního pohledu trochu zastaralé.
…
Exil
Francouzský film se na festivalu v Cannes ale ukázal i v jiném světle, než jen v takovém, které oprašuje stará témata a zašlou slávu bývalých hvězd. Vedle dobré volby zahajovacího snímku Deuxième Acte režiséra Quentina Dupieux, který má svůj fanklub nejen v zemi galského kohouta a na cokoliv, co natočí, se nervózně přešlapuje, stojí ve francouzské tvorbě za pozornost i jeden zajímavý fenomén: nový pohled na exil a imigraci.
V již zmiňované sekci Un certain regard mě tak zaujal snímek L’histoire de Souleymane, the vision of Boris Lojkine francouzského režiséra Borise Lojkina o mladém chlapci původem z Guiney, který přežívá v Paříži, nemá doklady a vydělává si rozvozem jídla. Ilegální přistěhovalectví, život na ulici, ale i nástrahy každého dne včetně možného vyhoštění, to vše sledujeme ve snímku, který netrpí patosem ani nás nevydírá. Film získal cenu za mužský herecký výkon pro Aboua Sangarého i cenu poroty Un certain regard.
Deset let adaptace na nové prostředí sledujeme prostřednictvím odysey marocko-francouzského režiséra Saïda Hamiche Benlarbiho. Forma snímku La mer au loin / Across the Sea je až románová. Za doprovodu neustále znějící hudby raï sledujeme osud mladých Maročanů v Marseille v devadesátých letech minulého století. Režisér nastoluje otázky dobrovolného vykořenění z vlastní půdy a odvahy překročit moře. Film uvedený v Týdnu kritiky je čerstvou sondou do této problematiky za přispění strhujících, autenicky působících hereckých výkonů méně známých herců a hereček.
Podobně novátorský přístup má i francouzský režisér Jonathan Millet, který v sekci Patnáct filmařek a filmařů uvedl svůj nejnovější film Les Fantômes. Detektivní formou v něm vypráví příběh syrských uprchlíků, kteří na území Evropské unie bojují za svá práva a snaží se sledovat (možná dopadnout) válečné zločince z jejich země. Příběh o tajných skupinách lovců důkazů o válečných zločinech, před kterými Západ odvrací svou tvář i odpovědnost, je působivým svědectvím o méně známých jevech současného světa. Jonathan Millet věnoval rok rešerším i setkávání s lidmi, kteří mnohdy vystupují v utajení. Z původního záměru dokumentu sa nakonec stal hraný film. Dobře že tak.
I taková je Francie dneška.
/Pokračování/
…
Reportáž vznikla pro tištěné Divadelní noviny 13/2024. Z nedostatku místa se do čísla nedostala, a tak ji zde publikujeme v plném znění jako letní čtení na pokračování.
Komentáře k článku: Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
