Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž Zahraničí Zprávy

    Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 2)

    Vypadalo to jako velkobiják. Ohromný plakát před festivalovým palácem a podél slavné La Croisette desítky menších. Italský režisér Paolo Sorrentino, pravidelný host festivalu v Cannes, zde představil svůj nejnovější snímek Parthénope. A nonšalantně nás přenesl do ještě nonšalantnější Neapole.

    Krása pro boomery

    Film Parthénope je ódou na ženu – antickou bohyni, která se zrodí ve vodě. Bohyni, které je nejen krásná, ale i chytrá! A to je u Sorrentina novinka.

    Ve snímku používá své klasické motivy. Jmenujme alespoň základní: 1. krása, 2. luxus, 3. bohatství, 4. sex a samozřejmě za páté náboženství. Vše se prolíná rádoby sarkasticky, filozoficky a trochu jako prezentace módního (italského) časopisu. A všemu vévodí přehnanost. Právě v tom je ten vtip!

    Bohužel jsme jej v jeho podání už mnohokrát zaznamenali… Snímek se tak u francouzské kritiky nesetkal s nadšením, spíše s označením, že se autor opakuje a jeho film je spíše reklamou na luxusní módní značku oblečení než zajímavým počinem.

    Cena pro transgender osobu

    Oproti Sorrrentinově vizi ženy současnosti, která je výplodem stárnoucí fantazie, se v hlavní soutěži představila skutečná dnešní žena, autentická, samostatná a sebevědomá bytost, v interpretaci francouzského režiséra Jacquese Audiarda. Snímek Emilia Perez je podle jeho slov vlastně telenovelou.

    Krimi-muzikál ze současného Mexika, kde boss drogového kartelu projde tranzicí, aby unikl spravedlnosti a nakonec oddaně slouží trpícím obětem narko-byznysu, je strhující. A to i pro ty, kdo opakovaně proklamují, že nejsou milovníky/milovnicemi muzikálů. Jacques Audiard, hrdý člen paritního francouzského kolektivu 50/50, si všechny podmanil a z Cannes si odnesl Cenu poroty. Snímek získal i cenu za ženský herecký výkon a to pro všechny hlavní herečky v čele s bezkonkurenční Karlou Sofíou Gascón, první transgender osobou, která získala ocenění na Festivalu v Cannes.

    Film má vtip, je dramatický, skvěle natočený, obsahuje naději. Stačí prostě říct, že tohle je aktuální téma bez ohledu na pohlaví zpracované tak, že nenechá nikoho klidným.

    /Pokračování/

    Reportáž vznikla pro tištěné Divadelní noviny 13/2024. Z nedostatku místa se do čísla nedostala, a tak ji zde publikujeme v plném znění jako letní čtení na pokračování.


    Komentáře k článku: Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,