Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Prase v divadle (No. 6)

    Forma kabaretu jako by letošnímu směřování festivalu …příští vlna/next wave… byla šitá na míru. Vnáší návštěvníka do centra dění, obklopuje ho zábavou a nechává ho užít si přítomný okamžik.

    Jana Kozubková v Orient baru FOTO Karolina Chasáková

    Ukřičená Mařenka – Jana Kozubková v Orient baru FOTO Karolina Chasáková

    Do kabaretu se vždy vchází s jistou mírou očekávání, s konkrétní představou o průběhu večera, o tom, co bude následovat. Co se ovšem stane, když je ono očekávání naplněno beze zbytku hned v prvních větách účinkujících? Někteří diváci mávnou na vrchního, dají si další skleničku, jiní doufají v rychlý závěr čísla anebo (ti troufalejší) šantán rovnou opustí. Také ze snového Orient baru sdružení Kolonie, o. s. a v režii Jiřího Ondry diváci odcházeli dříve, než Kristian dořekl svou nesmrtelnou větu: Zavřete oči, odcházím. Stará látka nepřekvapila a přidané aktualizace v podobě autorských textů písní na melodie Simply the best od Tiny Turner či Zřejmě letos nikde nejsou kytky od Marie Rottrové nejspíš nestačily. Zdá se, že ještě nejsme na komorní atmosféru kabaretu připraveni. Jeho specifická, původní úloha (obveselovat a překvapovat) tu naplněna nebyla.

    Znovunalezení a oprášení kabaretové formy v podání Kolonie směřuje spíše k druhé, k odvozené fukci kabaretu. Šantán se během své nejslavnější éry pomalu proměňoval. Stával se čím dál častěji spíše prostředím pro společenská setkávání a drinky s kumpány než divadelní zábavou. A jeho program byl hlavně kulisou, třebaže příjemnou, stvořenou k tomuto účelu. Notoricky známý příběh Kristiana byl zajímavým pozadím a někdy i samotným tématem hovoru barových hostů, kteří se v pauzách mezi tichým špitáním mohli znovu kdykoli chytit a vrátit do děje, jenž je nicméně sám o sobě nestrhl.

    Markéta Dvořáková v Orient baru FOTO Karolina Chasáková

    Markéta Dvořáková jako afektovaná Zuzanka v Orient baru FOTO Karolina Chasáková

    Osvěžující byly naopak původní momenty, již zmiňované písně i se svou úvodní, obdivnou, věnovanou filmovému milovníkovi a legendě kabaretů Oldřichu Novému, a dokonce i (přiznejme si to) Šimon Krupa v roli jedné ze šantánových tanečnic. Orient bar se zmítá na hranici absurdně vygradované parodie a samostatného kusu, který do alternativy vtahuje evergreen. Uťápnutý úředník Lojzík proměňující se jednou měsíčně v donchuána, ukřičená Mařenka a afektovaná Zuzanka před očima diváků společně během necelé hodiny „odžijí“ příběh Kristiana i s jeho nadčasovým poselstvím – nenechme se připravit o své sny. Pokud na tu hru přistoupíme, lze si Orient bar – místo snů se zdravou trochou sebezapření užít. Nakonec: vždyť je to jen pro ten dnešní den…

    ///

    Předchozí díly denních reportáží z festivalu …příští vlna/next wave… najdete zde:

    Prase v divadle (No. 0/1)

    Prase v divadle (No. 0/2)

    Prase v divadle (No. 0/3)

    Prase v divadle (No. 0/4)

    Prase v divadle (No. 1)

    Prase v divadle (No. 2)

    Prase v divadle (No. 3)

    Prase v divadle (No. 4)

    Prase v divadle (No. 5)


    Komentáře k článku: Prase v divadle (No. 6)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,