Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Opera ND Brno za Daniela Dvořáka

    Během pěti let (2007–2012) vystřídal Daniel Dvořák tři operní šéfy: dirigent Tomáš Hanus pro neshody s ředitelem odešel po první sezoně, jeho nástupci Rocc a Eva Blahová zřejmě protektorství ředitele respektovali, neboť brněnská opera začala vykazovat podobné rysy jako předtím opera Národního divadla.

    Janáčkovo divadlo Brno. FOTO archiv NDB

    Brněnskou operu nejvíc proměnily dramaturgické inovace vložené do staršího repertoáru, až na výjimky však bez dlouhodobějších ambicí. Novinku MAI 68 Petra Kofroně, Zdenka Plachého a Jiřího Šimáčka Dvořák přivezl z Prahy, znamenala jeden z nejvýznamnějších počinů, k němuž se řadila česká premiéra opery Grigori Frida Deník Anny Frankové. Také zájem o Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka lze přiřknout Dvořákovu vlivu: Martinů Juliettu výtečně nastudoval Tomáš Hanus s režisérem Jiřím Nekvasilem ve Dvořákově scéně, Janáčkův Výlet pana Broučka do Měsíce neméně úspěšně uvedli dirigent Jaroslav Kyzlink s režisérkou Pamelou Howard v rámci bienále Janáček Brno, který v gesci dramaturga Jiřího Zahrádky patří k nejpodstatnějším ziskům za Dvořáka. Inovativní byly i projekty v netradičním prostoru Reduty: Martinů Ženitba v režii Pamely Howard, Haydnův Lékárník v režii Tomáše Studeného a zejména původní novinka Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara La Dafné v režii Rocca.

    Ojedinělým úspěšným pokusem doplnit kmenový repertoár byla Pucciniho Madame Butterfly v nastudování Jaroslava Kyzlinka a Jiřího Nekvasila. Jinak právě tady se nejvíc projevila absence dirigentské osobnosti po odchodu Tomáše Hanuse, situaci neřešily slovenské posily (Peter Feranec, Ondrej Olos aj.), natož v posledním období jmenovaný šéfdirigent Caspar Richter, jemuž se nevedlo v Mozartově Figarově svatbě ani ve Straussově Elektře. Ambi­ci­ózní, ale příliš osamocený projekt zproblematizoval i režisér a výtvarník Rocc, který se uplatnil spíše v netradičních titulech v Redutě (tam uvedl Krásku a Zvíře Philipa Glasse). Brnu chyběla i určující režisérská osobnost, inscenace se stylově potácely mezi tradicí a silácky vnějškovými projekty, jak lze na jedné straně dokumentovat Offenbachovou Perikolou (do níž režisér Tomáš Studený zakomponoval počínající konflikty opery s ředitelem) a na druhé častější straně Mozartovou Figarovou svatbou umístěnou do vily Tugendhat (režie Annette Jahns). Častější režie Heinze Lukase-Kindermanna vzešly z koprodukcí s Falckým divadlem Kaiserslautern – výrazným počinem bylo znovunastudování inscenace d’Albertovy opery Nížina (původně SOP) a uvedení opery Ericha Wolfganga Korngolda Zázrak Heliany. Brněnské režii opakovaně prospěli také Jiří Nekvasil s Pamelou Howard.

    Už dříve nejistá úroveň brněnských inscenací se za Dvořáka ještě víc rozkolísala a dá se říct, že hudební i jevištní kvalita postupně klesala. Týkalo se to i vyhlášeného sboru, který sbormistr Josef Pančík předával Pavlu Koňárkovi. V pěveckém i inscenačním obsazení se objevovali sólisté z okruhu SND Bratislava (Andrea Kohútiková), méně často z okruhu oper pražských nebo z Ostravy, výraznou posilou byla na čas maďarská sopranistka Csila Boross.

    Daniel Dvořák jako scénograf vypravil třetinu operních inscenací, koprodukční tituly všechny. Takovou míru umělecké sebeprezentace lze považovat podobně jako v Praze za střet zájmů ředitele a umělce, která se vedle plánu pozastavit činnost operního souboru stala jednou z příčin ostrého střetu Dvořáka s operním souborem a odboráři. I proto operní soubor nekončí Dvořákovo období v dobré kondici.

    Další části krátkých analýz inscenačních výsledků souborů NDB za éry Daniela Dvořáka (vše najdete v DN 18/2012):

    Dvě v jednom

    Rostl výkon, nikoliv honoráře


    Komentáře k článku: Opera ND Brno za Daniela Dvořáka

    1. Josef Herman

      Josef Herman

      Musím upřesnit, co jsem zjistil ex post:
      Výtečný dirigent Tomáš Hanus sám sdělil, že odešel po jedné sezóně pro obecné poměry v brněnské opeře, pro konflikty s některými členy opery, pro řekněme míru pracovního nasazení.

      30.10.2012 (23.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      Ještě jedna oprava:
      Tomáš Hanus odešel z Brna po dvou sezónách. A děkuji mu za upřesnění důvodů, pro které z Brna odešel. A přeji mu vše dobré v naději, že zase začne víc pracovat pro zdejší operu, takové kumštýře a lidi potřebujeme.

      01.11.2012 (0.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Alena Soukupová

      Profilový obrázek

      Opravdu chcete říci, pane Hermane,
      že v Brně hráli jen první polovinu Janáčkovy opery, která se jmenuje Výlety páně Broučkovy?

      03.11.2012 (22.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Alena Soukupová

      Profilový obrázek

      No jo, jasně – vzpomínám si, že jsem o tom před časem letmo četla.

      09.11.2012 (0.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,