Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Festivaly

    Mudrování nad DSB (No. 3)

    Sluníčko hřálo. V Městském divadle vanul z klimatizací chladivý vánek. A to bylo příjemné. Na jevišti zněl bzukot včel vycházející z úlů podobných tvarem cukrovým homolím. Pan včelař v kukle, s čoudící plechovkou v ruce, foukal včeličkám kouř pod sosáčky. Začalo představení Hradeckého divadla Drak Medová královna.

    Vnučka však byla neposlušná, rozverná a drzá… FOTO DSB

    Rozvážný děda učil vnučku Jolanku k lásce a obdivu k pracovitým, lidem užitečným tvorům. Vnučka však byla neposlušná, rozverná a drzá…

    Svět včel byl herci předváděn vynalézavě. Úly se jevily jako chemické laboratoře malých továrniček. Děti sledovaly alchymii výroby medu, tvorbu obraných žihadel i plození vajíček a líhnutí včelek s otevřenými pusinkami.

    Jolanka se včel bála, ale byla zvědavá. Vlezla si do jednoho z úlů. Včely ji pobodaly a Jolančino tělo tuze nateklo… Loutkoherci bzučeli na brčka, včely nosili na rukou a děda včelař obložil vnučku nakrájenou cibulí. Jolanka splaskla a veskrze se polepšila.

    Svět včel byl herci předváděn vynalézavě. FOTO DSB

    Kamarádka Mab pravila: Pěkná, poučná pohádka. Je-li člověk hodný a poslušný, dostane se mu sladkého medu. Jednou ji budu vypravovat svým dětem… Jolanka byla spíš klukem než dívkou. A nebylo jí rozumět.  Snad jen pozdrav ´Dobrý den´…

    Neumí správně herecky dýchat, a tím pádem nedokáže stejnoměrně rozezvučet jednotlivé slabiky slov. Je ještě mladinká. Ona se to naučí… Až přijedou Hradečtí za rok zase, uvidíš, že jí budeš rozumět zrovna tak jako dnes jejímu dědovi.

    Ano, ten byl výborný. Rozvážný, klidný, trpělivý…, dodala Mab. Zamávala a zmizela. Mab z pohádky…

    Divadlo Drak, Hradec Králové – Radek Beran, Marie Nováková: Medová královna. Autorka námětu: Dominika Špalková, režie: Radek Beran, dramaturgie: Marie Nováková, scénografie: Karel Czech, hudba: Vít Brukner. Hrají: Johana Vavřínová, Dominik Linka, Filip Huml, Milan Hajn, Miloslav Duspiva, Roman Pěnička. Premiéra 21. 10. 2017.

    ///

    Na Zelném rynku bylo živo. Megafony vyřvávaly traktáty, jak je vše špatně a jak by vláda neměla být vládou. Starší dámy a řádové sestry se modlily. Bradatý muž, v ruce tabuli s nápisem Ne znásilnění na jevišti, zpíval žalmy. Na pódiu u kašny vyhrávala kapela veselé „fláky“.

    Nechoďte tam. Neurážejte Ježíše Krista… FOTO IGOR ŠEFR

    Všude plno kamer a fotících reportérů. I černé dresy policistů jsem zahlédl. Za půl hodiny bude začínat kontroverzní představení souboru Mladinsko Gladališče ze slovinské Ljublany Naše násilí a vaše násilí, ve kterém Ježíš Kristus znásilňuje muslimskou dívku. Opatrně jsem našlapoval na hrbolatou dlažbu a stoupal vzhůru k budovám.

    Paní na lavičce sepjala ruce a řekla: Nechoďte tam. Neurážejte Ježíše Krista… Odpověděl jsem: Paní, urážet nikoho nebudu. Jsem vychován v duchu desatera božích přikázání a odkojen divadlem. Nezlobte se na mě, chci představení vidět.

    Synu pamatuj, Bůh tě zatratí…

    Svatyní paní Husy jsem procházel sledován pátravými pohledy nervózních pořadatelů. Před vstupem do hracího sálu mě osahaly dlaně statného dohlížitele…

    Vůbec se mi to nelíbilo.

    Když do sálu napochodovalo na třicet robustních mužů a jedna žena v bleděmodrých tričkách s tištěnými nápisy Slušní lidé na prsou, začalo mě mrazit v zádech. FOTO ROBERT VYSTRČIL

    Když do sálu napochodovalo na třicet robustních mužů a jedna žena v bleděmodrých tričkách s tištěnými nápisy Slušní lidé na prsou, začalo mě mrazit v zádech.

    Scéna byla prázdná, tedy volná, jak se na festival zasvěcený svobodě sluší. Jen na horizontu stála stěna z ocelových kanystrů. Doufejme, že prázdných, ujelo mi ze rtů…

    Usměvavý herec v růžovém overalu předstoupil před diváky, představil se a vysvětlil, proč přijal nabídku režiséra Olivera Frljiće na účinkování v projektu Naše násilí a vaše násilí. Poté se představilo osm dalších aktérů. Společným jmenovatelem všech byly rodové vazby na muslimské předky, migranty, kteří se z různých příčin stali pravoplatnými obyvateli dávné Jugoslávie. Jeden měl původ židovský…

    Po bujarém představování se herecká družina svlékla. V rouše Adamů a Ev, za hukotu temného hřmění počala hrát texty svých rolí.

    Hukot prosycený ostrým hvízdáním se rozlehl sálem. FOTO ROBERT VYSTRČIL

    Hukot prosycený ostrým hvízdáním se rozlehl sálem. Na hrací plochu dopadly hrudky zmačkaných bílých papírů. Třicet aktivistů s nápisy Slušní lidé na bleděmodrých tričkách se dalo na pochod. Na jevišti ze svých rambovských těl vytvořili nepropustnou, pískající hráz. Herci se oblékli do růžových overalů a snažili se lidskou bariéru překonat. Najatí svalovci, ochránci pořádku paní Husy, domlouvali svalovcům Husou nenajatých. Před clonu „slušných“ přiběhl vytáhlý, nahatý mladík. Dle ponožek na nohou se dalo poznat, že k herecké družině nepatří. Po chvíli k němu přibyla nahatá černovláska. Naháči s rukama v bok stáli v pozicích vyzývavých toreadorů. Zasáhla placená ochranka a naháči zmizeli.

    Naháči s rukama v bok stáli v pozicích vyzývavých toreadorů. Zasáhla placená ochranka. FOTO ROBERT VYSTRČIL

    Zvukaři pustili taneční hudbu. Z auditoria vystartovala omladina a před hrází „slušných lidí“ se dala do tance…Umělecký šéf DHNP Miroslav Oščatka žádal „slušné lidi“, aby opustili scénu a umožnili umělcům pokračovat v produkci. Výzvu uposlechli jen tančící páry. Ředitel festivalu Martin Glaser oznámil, že požádal policii o zakročení. Policie je na cestě

    Jen Bůh ví, proč se čekání na zásah protáhlo. FOTO VLADIMÍR KLEPÁČ

    Jen Bůh ví, proč se čekání na zásah protáhlo. Antikonfliktní tým policie posléze vykonal své a po odchodu „slušných lidí“ představení pokračovalo. Přerušení přesáhlo 45 minut….

    Je nesnadné vyjadřovat se k hrubě narušenému představení, při jehož produkci zažíváte pocit vlastního ohrožení…

    Inscenace s krédy „fašismus a kapitalismus jsou si podobni a stopy evropského koloniálního systému ve spojení s americkou mocenskou touhou po ropě rozvrátily Balkán“ je politickým divadlem. Veřejnou diskusí ilustrovanou provokujícími, mnohé urážejícími obrazy. Pohledem na náboženskou nesnášenlivost, na „svobodnost“ pravdy, nepřipouštějící „svobodnou“ pravdu druhých.

    Je nesnadné vyjadřovat se k hrubě narušenému představení, při jehož produkci zažíváte pocit vlastního ohrožení… FOTO ROBERT VYSTRČIL

    Je známo, že v každém svobodném názoru je kus pravdy. Ale je otázkou, jak poznat, kde svoboda pravdy jedněch končí a svoboda těch druhých začíná. V tom aby se čert vyznal… U tohoto představení obzvlášť.

    Obešla mě hrůza při pomyšlení, že všechny války světa vznikly a vznikat budou na základě „svobodných“ pravd a „svobodných“ rozhodnutí „těch“ válkou posedlých…

    Kaleidoskop krutostí pramenící z intolerancí, z tužeb po ziscích, mě zasáhl. Frljičova vize Ježíše Krista sestupujícího z kanystrového kříže a znásilňujícího muslimku je hnusným symbolem absurdnosti světa, ve kterém žijeme. Muslimskou ženou citované podobenství z Bible o prvních, kteří budou posledními, a o posledních, co budou prvními, působilo jako tiché varování.

    Obešla mě hrůza při pomyšlení, že všechny války světa vznikly a vznikat budou na základě „svobodných“ pravd a „svobodných“ rozhodnutí „těch“ válkou posedlých… FOTO ROBERT VYSTRČIL

    Chodil jsem uličkami kolem komplexů historických budov, počítal zlatavé kostky se jmény Židů, co se nevrátili z koncentráků, a sděloval svým známým, že když se sejde více slušných lidí, vždy to smrdí průšvihem.

    Mladinsko Gledališče, Ljubljana (Slovinsko) – Oliver Frljić: Naše nasilje in vaše nasilje (Naše násilí a vaše násilí). Námět: podle románu Estetika odpora Petra Weisse, režie: Oliver Frljić, dramaturgie: Marin Blažević, scéna: Igor Pauška, kostýmy: Sandra Dekanić, light design: Dalibor Fugošić, sound design: Silvo Zupančič, výběr hudby: Oliver Frljić, umělecký poradce: Aenne Quiñones, asistent režiséra: Barbara Babačić, produkce: Hannes Frey. Spolupráce HAU Hebbel am Ufer, Berlin. Produkce: HAU Hebbel am Ufer, Berlín (Německo), koprodukce: Mladinsko Theatre, Ljubljana (Slovinsko), Wiener Festwochen (Rakousko), Zürcher Theater Spektakel (Švýcarsko), Kunstfest Weimar (Německo), Hrvatsko narodno kazalište Ivana pl. Zajca, Rijeka (Chorvatsko), Oblastní koproducent: MESS Sarajevo (Bosna a Hercegovina). Hrají:Barbara Babačić, Daša Doberšek, Uroš Kaurin, Dean Krivačić, Jerko Marčić, Nika Mišković, Draga Potočnjak, Matej Recer, Blaž Šef. Premiéra 13. 10. 2016 (Mladinsko), 29. 5. 2016 (Vídeň).

    V nočních hodinách jsem zhlédl výtečnou pohybovou báseň se slovy a hudbou – Obrys. Ale o tom až příště…

    Brno – Komín, 28. 5. 2018

    ///

    Více na i-DN:

    Stručná videozpráva z Našeho násilí v Brně

    Rozhovor s Oliverem Frljićem (vyšel v DN 19/2017):

    Oliver Frljić: Skutečný umělec musí být levicový

    Brněnská Svoboda?! (No. 1)

    Brněnská Svoboda?! (No. 2)

    Brněnská Svoboda?! (No. 3)

    Brněnská Svoboda?! (No. 4)

    Mudrování nad DSB (No. 1)

    Mudrování nad DSB (No. 2)


    Komentáře k článku: Mudrování nad DSB (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,