Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Flora novosvětská (No. 8)

    V úterý nám olomoucké jaro sice nastavilo svojí odvrácenou tvář, člověk se alespoň o to víc těšil do divadelních sálů. Nutno říct že pro vlahý podvečer se dramaturgii jubilejní 25. Divadelní flory podařilo ulovit vskutku exkluzivní počin.

    Největší břímě na sebe v impozantním ústředním partu inscenace Moje říše je z tohoto světa bere Saša Rašilov. Foto: Ondřej Hruška a Lukáš Horký

    Inscenace renomovaného německého choreografa Moritze Ostruschnjaka Tanzanweisungen (It won’t be like this forever), zrozená ve spolupráci se Bavorskou státní operou, je strhujícím scénickým sólem tanečníka Daniela Conanta, které do naprosto konzistentního tvaru spojuje široké spektrum tanečních prvků. Základním východiskem je přitom tradiční folklorní tanec Shuhplattler, na nějž se postupně nabalují postupy klasického baletu, sportu, i break a street dance. Ideálním partnerem pohybové brilance jediného aktéra se pak stává audio-vizuální stránka projektu, jež je příkladem zdánlivě skrovného, o to však účinnějšího nakládání s technologiemi, kdy světlo i zvuk s milimetrovou přesností radikálně ovlivňují dynamiku jevištního dění. Parádní půlhodina je sice zjevným produktem pandemických běsů, čelí jim ale nespoutanou energií, elektrizujícím napětím i očistnou dávkou humoru. Láska v pohybu skrytá!

    Inscenace renomovaného německého choreografa Moritze Ostruschnjaka Tanzanweisungen (It won’t be like this forever), zrozená ve spolupráci se Bavorskou státní operou, je strhujícím scénickým sólem tanečníka Daniela Conanta. Foto: Ondřej Hruška a Lukáš Horký

    Úderem půl osmé pak rudé portály Moravského divadla Olomouc ožily sugestivní imaginací Miroslava Bambuška, jež si tentokrát zcela podmanila životní osudy i odkaz umělecké tvorby v českém kontextu přehlíženého literáta Wolfganga Borcherta. Inscenace Moje říše je z tohoto světa, s níž do festivalového programu přispělo pražské Studio Hrdinů, je vespolným dílem vehementně na sebe napojených individualit. Pekelně sehraný inscenační tým, který kromě zarputilého kapitána, jemuž právem patří letošní miniprofil, zahrnující duo aktuálních projektů, tvoří i scénická výtvarnice Jana Preková, hudebník Tomáš Vtípil či light designer a autor projekcí Pavel Havrda. Industriálně odtažitá scéna se stává prostorem, jenž obývají stíny válečných traumat, a rozeznívají tóny elegie za jednu předčasně umučenou duši.

    Drsně okouzlující synergie panuje i v hereckém týmu. Foto: Ondřej Hruška a Lukáš Horký

    Drsně okouzlující synergie naštěstí panuje i v hereckém týmu. Největší břímě na sebe v impozantním ústředním partu bere Saša Rašilov, jemuž bez výjimky skvostně sekundují nejen oddaní režisérovi souputníci Jakub Gottwald, Miroslav Mejzlík či Natália Drabiščáková, ale coby tvář relativně nová i Jakub Domorád. Na emocionálně drtivé atmosféře nekompromisního gesamtkunstwerku se výraznou měrou podílí i početný chór, jehož akce rozbíjejí monologický tok promluv protagonisty, a zároveň pomáhají jeho individuální výpověď posunout na úroveň základního apelu na lidskost a solidaritu. Dávné bolesti se tak bryskně stávají nástrojem překvapivě funkční paralely mezi dvěma jen zdánlivě rozdílnými epochami.  Ano, tato Říše je jenom domněle starý svět. Bambušek radí nezavírat oči před vůkol číhající smrtí. Její přijetí je totiž cestou k radosti. Flora ostrá, současná a dechberoucí. Taková, jakou jí mám rád.

    Bambušek radí nezavírat oči před vůkol číhající smrtí. Její přijetí je totiž cestou k radosti. Foto: Ondřej Hruška a Lukáš Horký

    Studio hrdinů následně svou přítomností vítaným způsobem oživilo i společenský ruch na parkáně Uměleckého centra UP, za jehož Djský pult se tentokrát příznačně postavil Revírník lásky, s hudebním setem žánrově pestrým, rozverným a tučným. Michalem Tučným!

    Pokračování příště.

    ///

    Flora novosvětská (No. 1)

    Flora novosvětská (No. 2)

    Flora novosvětská (No. 3)

    Flora novosvětská (No. 4)

    Flora novosvětská (No. 5)

    Flora novosvětská (No. 6)

    Flora novosvětská (No. 7)


    Komentáře k článku: Flora novosvětská (No. 8)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,