Divadelní noviny Aktuální vydání 7/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

7/2024

ročník 33
2. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Reportáž

    Co se skrývá Za dveřmi? (No. 1)

    Elce, pelce, kotrmelce, salta, skoky, loutky a smích. Tím vším a mnohým dalším byl zahájen letošní třináctý ročník pouličního festivalu Za dveřmi, který se koná na výstavišti Holešovice až do 15. července.

    Těsně před bouřkou už před Průmyslovým palácem nedočkavě postávalo několik desítek lidí a vyhlíželi Ryby divadla V.O.S.A. THEATRE, které posloužily jako lákavý úvod pro všechny kolemjdoucí zvědavce. Obrovské loutky v podobě ryb (ke kterým se jindy připojují i medúzy nebo potápěči) lze už považovat za festivalový evergreen, který nadchne. Tato krásná mořská stvoření se proháněla po prostorách výstaviště chvíli předtím, než se natěšený dav přesunul do vnitřních prostor.

    Za dveřmi je sice pouliční festival, jehož působištěm jsou primárně venkovní prostory, ale kvůli nepřízni počasí vymysleli organizátoři i tzv. „mokrou variantu“, kdy se veškerá představení přesunula do obrovské haly Průmyslového paláce, kde nabitý program zahájilo hradecké Divadlo Drak se svou pohádkou A do třetice všeho…. Inscenace je tvořena třemi klasickými pohádkami z pera Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena, kterým soubor Divadla Drak dodává kouzlo svým loutkově-jarmarečním pojetím. Dílo se odehrává okolo starého oprýskaného klimpru, jehož herci využívají doslova až na dřeň. Jeho čelo slouží jako malá rakvičkárna pro princeznu a její tři kmotřičky, zároveň ale slouží jako hospoda pro Evžena v pohádce Obušku z pytle ven nebo jako chřtán Otesánka, kdy je klavír doplněn ještě o horní dřevěnou desku, z níž září dvě velké žluté, téměř až démonické oči. Do toho všeho je přidán harmonický zpěv s kreativními nástroji, takže kromě zraku je dopřána potěcha i sluchu. Scénické prostředky společně s kreativním okostýmováním a hravými hereckými výkony vytváří komplexní podívanou, do jejíhož diváckého spektra nespadá jen dětské publikum, ale baví se úplně všichni.

    O pár metrů vedle se mezitím připravila velkolepě růžová show Prasečí cirkus od Bratrů v tricku, kde dokazují nejen to, že prase může mít křídla. Stejně jako u jiných inscenací tohoto uměleckého dua je i zde dominantní magická souhra Adama JarchovskéhoVáclavem Jelínkem, která je v tomto případě doplněná o žonglérské triky s dopravními kužely a nejrůznějšími loutkami prasátek – od plyšové, až po velké nafukovací. Vtip spočívá ve vážnosti a jisté sebeironii obou protagonistů, díky které působí inscenace lehce bizarně, což vede k salvám smíchu. Sílu komična pak umocňuje i úmyslný kýč, například když hraje píseň I believe I can fly, kterou naruší nečekané objevení prasátek s pohybujícími se křídly. Bratři jsou v Prasečím cirkusu mistři humoru a divák jim s jistou lačností a ochotou nejen věří, že i prasata mohou létat, ale zároveň se královsky baví.

    Pro uklidnění rozesmátých bránic následovala premiéra uskupení Airgym Art Company, která uvedla svou premiéru Tajemství oblaků. Příběh je vystavěn na jednoduchém půdorysu, kdy sledujeme letce, který se vybourá kdesi daleko od civilizace a nalezne ho mile výstřední rodina otce se dvěma dcerami. Obě se do neznámého muže okamžitě zamilují, což se ovšem nelíbí otci rodiny. Ačkoliv je dějová linka relativně jednoduchá, nový rozměr jí dodává pohybová složka tvořená precizní akrobacií. Pohybová složka mimo klasickou akrobacii věnuje pozornost i té závěsné, která umocňuje dojem létání, vznášení, ztrácení se v mracích. Tomu dopomáhá i dominanta scény, kterou je kovový konstrukt připomínající letadlo. Steam-punkové kostýmy a exoticky decentní hudební podklad jsou pak příjemnou třešničkou na dortu celé inscenace.

    Na závěr divadelní produkce zahajovacího dne si festival Za dveřmi pozval finské hosty z Race Horse Company, kteří předvedli strhující show s názvem Motosikai. Tři mladí umělci (Rauli Dahlberg, Teemu Skön a Lassi Tauriainen) vám během tři čtvrtě hodiny dokáží rozproudit krev v žilách, k smrti vás vyděsit a záhy srdečně rozesmát, aniž by se vás fyzicky dotkli. Jejich show je plná živelné energie, na kterou se lze velmi snadno naladit. Začínají „decentně“ tím, že pomocí houpačky vyskakují na vlastní dodávku – jenže tenhle adrenalin postupně graduje, až dojdou k momentu, kdy žonglují s noži, hází po sobě bowlingové koule a dělají salta se svázanýma rukama, nohama a očima. Tuto inscenaci nelze nazvat jinak než čirým šílenstvím, jelikož všichni tři performeři neustále fungují na plné obrátky a valí jeden trik za druhým, zatímco divák sotva stačí lapat po dechu. Nejvýstižněji to zachytává popis samotných umělců: Zatímco tři akrobati létají vzhůru k oblakům jako superhrdinové, vy se modlíte, aby dobře dopadli.

    Adrenalinový zážitek mohli diváci záhy vytančit venku, jelikož po skončení poslední divadelní produkce se pokračovalo koncertem české kapely Celest&Charles, která svými svižnými funkovými tóny rozhýbala snad všechny, kteří se v okolí nachomýtli a umocnili tak nadšenou atmosféru zahajovacího dne. Zřejmě se tedy v následujících dnech máme na co těšit.

    ///

    Projekt vydávání letních úvah, glos, reportáží a recenzí na webu www.divadelni-noviny.cz byl podpořen grantem SFK.

    Další reflexe letních produkcí najdete pod štítkem Letní kritika 2021.


    Komentáře k článku: Co se skrývá Za dveřmi? (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,