Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Muzikál, svatý grál? Díl třetí: Nikola Šuhaj!

    V dalším pokračování série o aktuálních podobách českého muzikálu se poprvé vydáme mimo hlavní město a zároveň zalovíme dosud nejhlouběji v domácích uměleckých vodách. Koncepční album Nikola Šuhaj loupežník, z něhož vychází scénická adaptace libereckého Divadla F. X. Šaldy, totiž spatřilo světlo světa již léta páně 1974, tedy o rok dříve než Štědroňova a Uhdeho Balada pro banditu. Na rozdíl od provázkovského western muzikálu, jenž od svého vzniku stihl zkamenět do podoby tradičního repertoárového kusu, si verze vzešlá z nevšední imaginace sourozenců Ulrychových i nadále udržuje příjemnou hudební i tematickou pestrost a stává se tak atraktivní inscenační výzvou. Jak s ní naložili v magickém Podještědí?

    Foto: Tereza Jiroušková

    Otevřeně se přiznám, že po předchozí a dosud ještě čerstvé zkušenosti s monstrózním autorským projektem Legenda z mlžných hor jsem do liberecké divadelní meky vstupoval nabitý elektrizující směsí očekávání i obav. Ty ale naštěstí byly inscenací Nikola Šuhaj velmi rychle rozmetány. Jevištní balada totiž evidentně svědčí živelnému naturelu místního činoherního souboru, jenž se zde projevuje coby neobyčejně sehraný kolektiv.

    Režie Petra Svojtky, bezpečně jištěná soustředěnou dramaturgií Jiřího Janků, zručně a energicky vykresluje nejen archetypální příběh, ale i třeskuté společenské klima Koločavy, jež představuje funkční paralelu k současnosti. Vesnice, která vře komplikovaným soužitím Rusínů, chasidských Židů a Čechoslováků, tak není pouze místem zrodu i zkázy jednoho loupežníka, ale stává se mnohohlavým hlavním hrdinou.

    Foto: Tereza Jiroušková

    Filip Jáša v titulní úloze přesvědčivě a nepateticky odstiňuje přerod válečnými útrapami předčasně zestárlého mladíka v symbol odporu proti vládnoucí zhůvěřilé moci. Rebel, kterého stvořily vnější okolnosti. Jeho Nikolu autenticky sužuje prvotní hřích vraždy a zřejmě i posttraumatická stresová porucha, takže působí spíše jako uvěřitelný současný charakter než oživený mýtus. Zbojníkův vynikající protipól představuje zemitá a racionální Eržika Karolíny Baranové, kterou výchova i intuice vedou především k přežití v nelehkých časech, náklonnosti ke dvěma různým mužům navzdory. Vztah zrozený z hlíny, krve, popela a lučních trav. Z tábora antagonistů zaujme především Wolf, mistrně vystavěný Václavem Helšusem coby niterná studie věcného pragmatismu i pudu sebezáchovy jako dominantního povahového rysu. Jednorozměrného zla je Svojtkova inscenace chválabohu zcela prosta, neboť bez karikaturních poloh se v úlohách Derbaka a Beera obejdou i Martinové Stránský a Polách.

    Foto: Tereza Jiroušková

    Ulrychovu hudbu kongeniálně interpretuje excelentní divadelní kapela NE-KLIŠÉ, která skladatelovu idylickou fúzi výrazových prvků popu, rocku, folku a world music koření vlastní vášní, temperamentem i okouzlující beglajtovou špínou a vytváří tak ideální základ pro emotivní a intonačně jisté zpěvy. Zážitek.

    Scéna Michala Syrového precizně, s důrazem na magicko-realistní atmosféru kombinuje folklorní a dobové prvky s industriálními, uvědoměle nakládá s vertikálním i horizontálním řešením prostoru, čímž režii motivuje k dynamickým, vždy však přehledným mizanscénám. Navíc si výborně rozumí s pohybově uměřenou choreografií Martina Packa i výmluvnými kostýmy Agnieszky Páté-Oldak, které efektně, leč jednoduše definují jednotlivé charaktery.

    Foto: Tereza Jiroušková

    Inscenace sice zejména v poslední třetině na několik okamžiků ztěžkne pod přívalem zbytných slov, tato drobná zakolísání v temporytmu však velmi dobře kompenzuje osudové finále. Libereckého Nikolu Šuhaje lze rozhodně doporučit k rodinnému výletu za jedním z příběhů, které se nesmějí přestat vyprávět. Klenot ukrytý v horách. Vzhůru pro něj!

    ///

    Divadlo F. X. Šaldy Liberec – Ivan Olbracht, Petr Ulrych: Nikola Šuhaj. Režie Petr Svojtka, dramaturgie Jiří Janků, scénografie Michal Syrový, kostýmy Agnieszka Pátá-Oldak, hudba Petr Ulrych, choreografie Martin Pacek, hudební aranžmá Jiří Janouch, korepetice Silvie Langrová. Premiéra 17. června 2022.


    Komentáře k článku: Muzikál, svatý grál? Díl třetí: Nikola Šuhaj!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,