Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 670)

    Nelekejte se, varovala múza a třískla o sebe puklicemi. Poté spustila sopránem:

    O Fortuna,
    velut Luna
    statu variabilis,
    semper crescis
    aut decrescis
    vita detestabilis

    Carmina Burana, krásná a spanilá hudba, řekl jsem.

    Múza pokračuje: Ó štěstěno, jak luna v neustálé změně vždy ubýváš a dorůstáš; nenávistný život je tu krutý, tu rozmazluje naše city ve víru této hry; bída či moc v tobě tají jako led…

    Studente, koukal na mě při zkoušce skrze silná skla ráčkující profesor Zdeněk Srna, Carmina Burana je soubor 254 středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých básní a písní, pocházející z 11. až 13. století, sepsaný kolem roku 1230.

    Básně známe z rukopisu nalezeného v benediktinském klášteře v Benediktbeuern. Repro archiv

    Pan profesor se nadechnul a já promluvil: Básně známe z rukopisu nalezeného v benediktinském klášteře v Benediktbeuern, v malé vesnici, ležící na úpatí bavorských Alp. Latinský název Carmina Burana vytvořil Johann Andreas Schmeller, německý lingvista, v roce 1847. Odkazuje na hornoněmecké Bur, připomínající německý název Bavorska: Bayern. Carmina Burana tedy znamená spíše než „buranské písně“ „písně z Bavorska“.

    Profesor Srna byl potěšen: Obdivuji ty, kteří dovedou číst.

    Vyhrkl jsem: Pane profesore, největší počet z asi dvou set básní je psán ve středověké latině, další jsou v tzv. horní němčině, či dialektech francouzštiny. Zajímavé je, že některé z nich jsou v tzv. makarónštině, což je kombinace několika jazyků v jednom textu.

    Studente, dejte mi index, dobře jste se učil.

    Múza zpívala:

    Obumbrata
    et velata
    mihi quoque niteris
    nunc per ludum
    dorsum nudum
    fero tui sceleris.

    Poznamenal jsem: Německý skladatel a pedagog Carl Orff vybral ze souboru dvacet čtyři básní, které v roce 1937 zhudebnil a Carminu Buranu učinil slavnou…

    Múza dozpívala a četla tiše z drobného letáčku: 2. července v 17. hodin, sbor a orchestr opery Národního divadla Brno odehraje na piazzetě před Janáčkovým divadlem benefiční koncert Carmina Burana na podporu obcí zasažených tornádem.

    Vánek povíval kamenným prostranstvím a Janáčkova socha se skrývala za konstrukcí velkoplošné obrazovky. Na monumentálním schodišti zpívali sólisté i pěvci sboru, pod obrovitým stanem hrál orchestr na čele s dirigentem Markem Ivanovičem.

    Lidí manifestujících solidaritu s postiženými obcemi se sešlo mnoho. Seděli na betonových hranolech, stáli na kachlících před stříkajícími fontánkami. Děti běhaly, v rytmu bubnů hopsaly. Zvědaví projížděli na koloběžkách, aby mizeli mezi stromy rušné ulice. Je to jako o pouti.

    Sborem zní:

    Hac in hora
    sine mora
    cordae pulsum tangite!
    Guod per sortem
    sternit fortem,
    mecum omnes plangite!

    Múza poznamenává: V této hodině bez odkladu taháš za nitky, neb skrze štěstí demotivuješ statečné.

    Orffova kantáta je hudební skvost. Milostné písně se snoubí s pijáckými, tóny přírody se zadírají do duše. Výkony účinkujících jsou výtečné. Koncert strhující. Často se ozývá potlesk.

    Múza vidí naději: Bohyně Fortuna je vrtkavá. Kolo štěstí se otáčí.

    Vánek se opírá do mikrofonů, vytváří zvukovou clonu, kantáta spěje k závěru.

    Je zamračeno.

    Múza je chválí:  Poselství vlídnosti v této rozbouřené době je uměleckým počinem.

    Brno – Komín, 4. 7. 2021

    Národní divadlo Brno hraje pro Moravu. Carl Orff: Carmina Burana. Benefiční koncert na podporu obcí zasažených tornádem. Sbor a orchestr Janáčovy opery NdB. Dirigent: Marko Ivanovič. Sbormistr: Pavel Koňárek. Koncertním mistr: Lukáš Mik. Sóla: Andrea Široká, Ondřej Koplík, Roman Hoza. 2. července 2021, piazzetta před Janáčkovým divadlem.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 670)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Hudebníci a pěvci
      sami celou dobu pandemie pocítili újmu při nuceném vyřazení, nebo alespoň omezením své činnosti, ukázali svoji solidaritu svým nejvlastnějším způsobem.
      Pomohli hmotně, pomohli příkladem pohotovým skutkem.
      Bylo by potřeba tyto a jim podobné počiny zveřejňovat k následování. Vzor pro všechny, že každý může svým způsobem pomoci postiženým bližním a nemusí se obávat, že mu nebude pomoženo, dostane-li se někdy do nějaké svízelné situace, na kterou sám nestačí. Způsobů je nespočet. Každý má příležitost vybrat si ten svůj, jenom mít dobrou snahu.

      12.07.2021 (21.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,