Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Víkendovou část festivalu zakončila dvě představení se společným motivem životní etapy. V případě Švihly v Ponci jsme pomocí rytmizovaného odbíjení lana o podlahu naskakovali do krátkých úryvků ze života ženy neustále plnící očekávání, což ji ovšem neuspokojuje, ale spíše pronásleduje. Druhý projekt s názvem Resolution v Experimentálním prostoru NoD představil okamžik životní změny pomocí analýzy.

V mnoha okamžicích nebylo možné přesně odlišit, zda pohybující se švihadlo je samostatná entita, anebo ho stále ještě ovládá Tereza Hradílková FOTO ARCHIV PONEC

Terezu Hradílkovou inspirovali pro vytvoření choreografie se švihadlem boxeři, kteří s ním pracovali při natáčení filmu Beating. Už ho nevnímala jen jako nástroj pro dětskou hru, ale jako prostředek k vyjádření překračování hranic, překonávání sama sebe. Své tělo po čtyřicet minut uvěznila do bubliny, jejíž hranice tvoří švihadlo, které se nepřestává točit.

Na jevišti jsou dva aktéři: Tereza Hradílková – švihadlo, Filip Míšek – kytara a mixážní pomůcky. Zvuk vytváří švihadlo, hudba a slova, nechybí pohyb a světlo, a to všechno tvoří perfektní sloučeninu, jednotlivé komponenty na sebe reagují i se navzájem přerušují. Práce s živou hudbou a efekty prohloubily přítomnost a dynamiku představení, a to hlavně v momentech, kdy se odbíjení švihadla synchronizovalo s rytmem hudby. Spojením v jednu melodii se švihadlo nakonec ztrácí a zůstává jen neustávající pohyb někam přes… Podobně zafungovalo i světlo – odlesky točícího se prolínaly do kruhu a vytvořály iluzi uzavřeného tvaru kolem performerky. V mnoha okamžicích nebylo možné přesně odlišit, zda pohybující se švihadlo je samostatná entita, anebo ho stále ještě ovládá Hradílková. Aby mohla pokračovat v životní cestě, musí se švihadlo točit, zároveň ji také omezuje a vysává z ní energii. Odhození švihadla nebo odpadnutí na zem neznamená konec, protože v zápětí znovu naskakuje do ještě zběsilejšího tempa.

Přerývaným hlasem proloženým hlubokými oddechy Hradílková odsekává text složený z úryvků o svém životě, jsou to pouhá slovních spojení nebo krátké věty. Připomíná opakující se rituály v dětství, rady rodičů, první vztahy, cestování, a jakmile přechází do dospělosti, přicházejí i očekávání. Silně prostorem rezonuje spojení práce – kavárna – děti – rodina. Stále ještě není konec, stále ještě musí skákat, i když vidíme únavu. Svoje skoky zpomalí a ztiší kvůli spícímu příteli, poté skoro přestává pod tíhou nespecifikovaných zážitků. Švihla ovšem nemá skončit zastavením švihadla, nýbrž jeho extrémním roztočením.

Významy napěchovaný projekt Resolution okouzloval propojením vizuálních technologií, hudby a lidského faktoru FOTO ARCHIV NOD

Audiovizuální taneční show Resolution Jany Vrány nese podtitul: Změnila jsem sama sebe… Divákovi nabízí pohled na ZMĚNU osobnosti s destruktivními návyky. Tento proces zahrnuje všechny etapy takového předělu a snaží se popsat množství emocí a myšlenek s ním spojených.

Největší důraz je v tomto případě kladen na hudbu a projekci, jejichž součástí se stává také tělo Jany Vrány. Přeměnu zahajuje jako bílá postava s maskou a mečem/křížem, když jedním úderem roztříští sádrovou kapku zavěšenou před diváky. Hudba se rozduní a hlava se točí. Start.

Černé tělo s obnaženýma nohama se zmítá s malým světlem u stěn a hledá oporu, hledá cestu, směr, smysl…vše, co si dokážeme spojit s nejistotou v neznámu. Náhle se dostává do středu obrazců promítnutých doprostřed jeviště a snaží se do nich zapadnout, ale světelné obrazce ji omezují nebo mizí příliš rychle, jsou až moc pravidelné a nepřizpůsobivé. Probíhá rozsáhlým bludištěm jako figurka a sbírá ty správné kuličky, leze po příčkách žebříku někam dál, ale jejich rozpohybováním už jen padá spolu s nimi. Pozor.

Pomalý rytmus střídají dunivé beaty, rozhoupaný kruh odděluje prostor mezi zavřenými dveřmi a jejím tělem, duní zvon, střídají se obrazy s roztřeseným tělem na vrcholku dveří, nechává se rozebrat pomocí projekce na malé nespojené kostky bez obsahu a znovu složit, prochází blíže neurčitelnou krajinou… Každá z těchto vizí ji dále posouvá k cíli. Po otevření dveří zalije scénu prudké světlo a ona vstupuje do něj. Proces změny se chýlí ke konci. Teď.

Významy napěchované představení okouzlovalo propojením vizuálních technologií, hudby a lidského faktoru. Resolution je smysluplná symbióza.

///

Ostatní díly festivalového zpravodajství:

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 1)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 2)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 3)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 4)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 6)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 7)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 8)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 9)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

///

Více na i-DN:

Festival nového divadla popatnácté

  • Autor: Petra Bruzlová
  • Publikováno: 27. února 2017

Komentáře k článku: Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,