Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Víkendovou část festivalu zakončila dvě představení se společným motivem životní etapy. V případě Švihly v Ponci jsme pomocí rytmizovaného odbíjení lana o podlahu naskakovali do krátkých úryvků ze života ženy neustále plnící očekávání, což ji ovšem neuspokojuje, ale spíše pronásleduje. Druhý projekt s názvem Resolution v Experimentálním prostoru NoD představil okamžik životní změny pomocí analýzy.

V mnoha okamžicích nebylo možné přesně odlišit, zda pohybující se švihadlo je samostatná entita, anebo ho stále ještě ovládá Tereza Hradílková FOTO ARCHIV PONEC

Terezu Hradílkovou inspirovali pro vytvoření choreografie se švihadlem boxeři, kteří s ním pracovali při natáčení filmu Beating. Už ho nevnímala jen jako nástroj pro dětskou hru, ale jako prostředek k vyjádření překračování hranic, překonávání sama sebe. Své tělo po čtyřicet minut uvěznila do bubliny, jejíž hranice tvoří švihadlo, které se nepřestává točit.

Na jevišti jsou dva aktéři: Tereza Hradílková – švihadlo, Filip Míšek – kytara a mixážní pomůcky. Zvuk vytváří švihadlo, hudba a slova, nechybí pohyb a světlo, a to všechno tvoří perfektní sloučeninu, jednotlivé komponenty na sebe reagují i se navzájem přerušují. Práce s živou hudbou a efekty prohloubily přítomnost a dynamiku představení, a to hlavně v momentech, kdy se odbíjení švihadla synchronizovalo s rytmem hudby. Spojením v jednu melodii se švihadlo nakonec ztrácí a zůstává jen neustávající pohyb někam přes… Podobně zafungovalo i světlo – odlesky točícího se prolínaly do kruhu a vytvořály iluzi uzavřeného tvaru kolem performerky. V mnoha okamžicích nebylo možné přesně odlišit, zda pohybující se švihadlo je samostatná entita, anebo ho stále ještě ovládá Hradílková. Aby mohla pokračovat v životní cestě, musí se švihadlo točit, zároveň ji také omezuje a vysává z ní energii. Odhození švihadla nebo odpadnutí na zem neznamená konec, protože v zápětí znovu naskakuje do ještě zběsilejšího tempa.

Přerývaným hlasem proloženým hlubokými oddechy Hradílková odsekává text složený z úryvků o svém životě, jsou to pouhá slovních spojení nebo krátké věty. Připomíná opakující se rituály v dětství, rady rodičů, první vztahy, cestování, a jakmile přechází do dospělosti, přicházejí i očekávání. Silně prostorem rezonuje spojení práce – kavárna – děti – rodina. Stále ještě není konec, stále ještě musí skákat, i když vidíme únavu. Svoje skoky zpomalí a ztiší kvůli spícímu příteli, poté skoro přestává pod tíhou nespecifikovaných zážitků. Švihla ovšem nemá skončit zastavením švihadla, nýbrž jeho extrémním roztočením.

Významy napěchovaný projekt Resolution okouzloval propojením vizuálních technologií, hudby a lidského faktoru FOTO ARCHIV NOD

Audiovizuální taneční show Resolution Jany Vrány nese podtitul: Změnila jsem sama sebe… Divákovi nabízí pohled na ZMĚNU osobnosti s destruktivními návyky. Tento proces zahrnuje všechny etapy takového předělu a snaží se popsat množství emocí a myšlenek s ním spojených.

Největší důraz je v tomto případě kladen na hudbu a projekci, jejichž součástí se stává také tělo Jany Vrány. Přeměnu zahajuje jako bílá postava s maskou a mečem/křížem, když jedním úderem roztříští sádrovou kapku zavěšenou před diváky. Hudba se rozduní a hlava se točí. Start.

Černé tělo s obnaženýma nohama se zmítá s malým světlem u stěn a hledá oporu, hledá cestu, směr, smysl…vše, co si dokážeme spojit s nejistotou v neznámu. Náhle se dostává do středu obrazců promítnutých doprostřed jeviště a snaží se do nich zapadnout, ale světelné obrazce ji omezují nebo mizí příliš rychle, jsou až moc pravidelné a nepřizpůsobivé. Probíhá rozsáhlým bludištěm jako figurka a sbírá ty správné kuličky, leze po příčkách žebříku někam dál, ale jejich rozpohybováním už jen padá spolu s nimi. Pozor.

Pomalý rytmus střídají dunivé beaty, rozhoupaný kruh odděluje prostor mezi zavřenými dveřmi a jejím tělem, duní zvon, střídají se obrazy s roztřeseným tělem na vrcholku dveří, nechává se rozebrat pomocí projekce na malé nespojené kostky bez obsahu a znovu složit, prochází blíže neurčitelnou krajinou… Každá z těchto vizí ji dále posouvá k cíli. Po otevření dveří zalije scénu prudké světlo a ona vstupuje do něj. Proces změny se chýlí ke konci. Teď.

Významy napěchované představení okouzlovalo propojením vizuálních technologií, hudby a lidského faktoru. Resolution je smysluplná symbióza.

///

Ostatní díly festivalového zpravodajství:

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 1)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 2)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 3)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 4)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 6)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 7)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 8)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 9)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

///

Více na i-DN:

Festival nového divadla popatnácté

  • Autor: Petra Bruzlová
  • Publikováno: 27. února 2017

Komentáře k článku: Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,