Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

Zrecyklovat a za rok na viděnou! Jubilejní 15. ročník pražské Malé inventury se uzavřel na Popeleční středu nikoli v masopustním, ale v komiksovém duchu. Kdo dorazil do Studia Hrdinů, zahajuje období půstu jistě v dobrém rozmaru. Projekt Recykliteratura živě totiž nepovzbuzuje chuť k jídlu, ale hravost.

REPRO ARCHIV

Soudě podle reakcí publika, v hledišti se sešli především fanoušci fenoménu zvaného Recykliteratura. Projekt scénáristy a výtvarníka Vojtěcha Maška (mj. Monsterkabaret Freda Brunolda) a nakladatelky Karolíny Voňkové (LIPNIK) má původ ve výtvarných workshopech a popularitu získal díky facebookové stránce. Jde o koláže, které při dodržení jednoduchých pravidel může tvořit kdokoli. Vybrané kusy dostaly podobu surrealistického komiksového příběhu a vyšly knižně. A na podobném principu staví i dramaturgie scénického čtení s projekcí.

Co se týče tvorby koláží, pamatuji něco podobného z hodin výtvarné výchovy na základní škole. Vezmete vyřazené knihy nebo tisk, vyberete si nějakou inspirativní fotografii a k ní poskládáte vhodný text – popis či dialog. Ovšem Recykliteratura je specifická. Je dada. Je anarchisticky nekorektní a nekorektně psychoanalytická. Většina momentek a filmových, rodinných či skupinových fotografií pochází víceméně z první poloviny minulého století. Dámy v róbách a gentlemani s klobouky, často hvězdy i komety evropského filmu a Hollywoodu, mají patetické (nebo kokainově nepřítomné) výrazy a stylizovaná gesta. Český folklór zastupuje Nedošinské Babička s přemoudřelými vnoučaty, krojovaní Moravané a babky na trhu, prezident Beneš a jako vetřelec ze 70. let Dr. Husák. Tyhle koláže připomínají výtvory, které jsme si tajně lepili pod lavicí a za něž hrozila dvojka z chování. Znesvěcují autority (Hitler si ho nelepí. Nalíčený Chaplin: Tak o tom silně pochybuju.). Zpochybňují hodnoty (Papež: Bůh je u nás pečený vařený). Jsou cynické (zubař nad otevřeným chřtánem pacienta: Vidím duši) nebo mnohoznačné (Profesor: Znovu vás žádám, abyste přemýšlel. – Nemůže to být nebezpečné?, student vedle spolužáka s výrazem upíra). A pokud ne, stejně mají tutově nějaký podezřelý podtext. A právě na tom staví pásmo Recykliteratura.

Třináct lidí tiše konverzuje uprostřed jeviště. Nudný a upjatý společenský dress code: tvíd, šedá a černobílé kombinace… To je také Recykliteratura FOTO ARCHIV MALÁ INVENTURA

Třináct lidí tiše konverzuje uprostřed jeviště. Nudný a upjatý společenský dress code: tvíd, šedá a černobílé kombinace. Poté obsadí dva protilehlé stoly s lampičkami, které snad pamatují výslech Julia Fučíka, a může se začít. Na zadní stěně uprostřed se jedna po druhé objevují fotografie a k nim zazní poznámka či dialog, který se následně objeví i vizuálně, takže vidíme výslednou koláž. Momenty jsou to často překvapivé, vlastně jde o jakési dabingovo-střihové gagy. Jednou vás pobaví  text, podruhé herecká intonace, dokonale vystihující charakter postavy na fotografii, potřetí až přiřazení textu k postavám na fotce. Některé momenty jsou vtipné, jiné méně a hodně záleží na pořadí. Cyklus obrazů rytmizovalo opakování stejných fotek s obměněným textem a napětí umocňovala parta „detektivů“ u kulatého stolu s kápem Edou v čele, která se pravidelně vracela a odkrývala svůj tajemný dialog. Atmosféru love story, psychologických filmů a horrorů doplňovaly absurdní minidialogy. V momentkách všedního dne se řešily záhady Vesmíru. Malé děti skepticky glosovaly smysl života, někdo byl někomu nevěrný, někdo trpěl ztrátou identity (možná ji ukradli jistý Hudeček a Černý-Schwarz), někdo zřejmě šňupal a pak mluvil s mrtvou duší v konvičce na čaj a tak podobně.

Fragmentální dabovanou projekci třikrát oživil filmový záběr, z něhož daná fotografie vznikla, sem tam vám zarezonovaly známé tváře a nutily vás, identifikovat zapomenutá díla a jména. Nepřekvapilo by mě, kdyby se našel podivín, který začne Recykliteraturu vědecky zkoumat. Jak souvisí Kristián s Andaluským psem a basketbalovým míčem, zastaveným ve vzduchu? Co když je v podtextu zakódovaná tajná řeč? Co to znamená? Edo? – To znamená, že chybí šest kapesníků.

///

Ostatní díly festivalového zpravodajství:

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 1)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 2)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 3)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 4)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 6)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 7)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 8)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 9)

///

Více na i-DN:

Festival nového divadla popatnácté

  • Autor: Veronika Boušová
  • Publikováno: 02. března 2017

Komentáře k článku: Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Burza

Zahraničí

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,