Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

Zrecyklovat a za rok na viděnou! Jubilejní 15. ročník pražské Malé inventury se uzavřel na Popeleční středu nikoli v masopustním, ale v komiksovém duchu. Kdo dorazil do Studia Hrdinů, zahajuje období půstu jistě v dobrém rozmaru. Projekt Recykliteratura živě totiž nepovzbuzuje chuť k jídlu, ale hravost.

REPRO ARCHIV

Soudě podle reakcí publika, v hledišti se sešli především fanoušci fenoménu zvaného Recykliteratura. Projekt scénáristy a výtvarníka Vojtěcha Maška (mj. Monsterkabaret Freda Brunolda) a nakladatelky Karolíny Voňkové (LIPNIK) má původ ve výtvarných workshopech a popularitu získal díky facebookové stránce. Jde o koláže, které při dodržení jednoduchých pravidel může tvořit kdokoli. Vybrané kusy dostaly podobu surrealistického komiksového příběhu a vyšly knižně. A na podobném principu staví i dramaturgie scénického čtení s projekcí.

Co se týče tvorby koláží, pamatuji něco podobného z hodin výtvarné výchovy na základní škole. Vezmete vyřazené knihy nebo tisk, vyberete si nějakou inspirativní fotografii a k ní poskládáte vhodný text – popis či dialog. Ovšem Recykliteratura je specifická. Je dada. Je anarchisticky nekorektní a nekorektně psychoanalytická. Většina momentek a filmových, rodinných či skupinových fotografií pochází víceméně z první poloviny minulého století. Dámy v róbách a gentlemani s klobouky, často hvězdy i komety evropského filmu a Hollywoodu, mají patetické (nebo kokainově nepřítomné) výrazy a stylizovaná gesta. Český folklór zastupuje Nedošinské Babička s přemoudřelými vnoučaty, krojovaní Moravané a babky na trhu, prezident Beneš a jako vetřelec ze 70. let Dr. Husák. Tyhle koláže připomínají výtvory, které jsme si tajně lepili pod lavicí a za něž hrozila dvojka z chování. Znesvěcují autority (Hitler si ho nelepí. Nalíčený Chaplin: Tak o tom silně pochybuju.). Zpochybňují hodnoty (Papež: Bůh je u nás pečený vařený). Jsou cynické (zubař nad otevřeným chřtánem pacienta: Vidím duši) nebo mnohoznačné (Profesor: Znovu vás žádám, abyste přemýšlel. – Nemůže to být nebezpečné?, student vedle spolužáka s výrazem upíra). A pokud ne, stejně mají tutově nějaký podezřelý podtext. A právě na tom staví pásmo Recykliteratura.

Třináct lidí tiše konverzuje uprostřed jeviště. Nudný a upjatý společenský dress code: tvíd, šedá a černobílé kombinace… To je také Recykliteratura FOTO ARCHIV MALÁ INVENTURA

Třináct lidí tiše konverzuje uprostřed jeviště. Nudný a upjatý společenský dress code: tvíd, šedá a černobílé kombinace. Poté obsadí dva protilehlé stoly s lampičkami, které snad pamatují výslech Julia Fučíka, a může se začít. Na zadní stěně uprostřed se jedna po druhé objevují fotografie a k nim zazní poznámka či dialog, který se následně objeví i vizuálně, takže vidíme výslednou koláž. Momenty jsou to často překvapivé, vlastně jde o jakési dabingovo-střihové gagy. Jednou vás pobaví  text, podruhé herecká intonace, dokonale vystihující charakter postavy na fotografii, potřetí až přiřazení textu k postavám na fotce. Některé momenty jsou vtipné, jiné méně a hodně záleží na pořadí. Cyklus obrazů rytmizovalo opakování stejných fotek s obměněným textem a napětí umocňovala parta „detektivů“ u kulatého stolu s kápem Edou v čele, která se pravidelně vracela a odkrývala svůj tajemný dialog. Atmosféru love story, psychologických filmů a horrorů doplňovaly absurdní minidialogy. V momentkách všedního dne se řešily záhady Vesmíru. Malé děti skepticky glosovaly smysl života, někdo byl někomu nevěrný, někdo trpěl ztrátou identity (možná ji ukradli jistý Hudeček a Černý-Schwarz), někdo zřejmě šňupal a pak mluvil s mrtvou duší v konvičce na čaj a tak podobně.

Fragmentální dabovanou projekci třikrát oživil filmový záběr, z něhož daná fotografie vznikla, sem tam vám zarezonovaly známé tváře a nutily vás, identifikovat zapomenutá díla a jména. Nepřekvapilo by mě, kdyby se našel podivín, který začne Recykliteraturu vědecky zkoumat. Jak souvisí Kristián s Andaluským psem a basketbalovým míčem, zastaveným ve vzduchu? Co když je v podtextu zakódovaná tajná řeč? Co to znamená? Edo? – To znamená, že chybí šest kapesníků.

///

Ostatní díly festivalového zpravodajství:

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 1)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 2)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 3)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 4)

Divadlo je dnes hlavně o lásce! (No. 5)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 6)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 7)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 8)

Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 9)

///

Více na i-DN:

Festival nového divadla popatnácté

  • Autor: Veronika Boušová
  • Publikováno: 02. března 2017

Komentáře k článku: Divadlo je dnes hlavně o lásce (No. 10)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,