Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel František Maxián ml.

František Maxián ml.

15. 4 1950 Praha – 27. 2. 2024 Praha

Klavírista a pedagog, profesor na Pražské konzervatoři, v minulosti dětský filmový, televizní, divadelní a dabingový herec, syn klavíristy a profesora AMU, spoluzakladatele Akademie múzických umění v Praze Františka Maxiána staršího (1907–1971), otec herce a hudebníka Jana Maxiána. Během své koncertní kariéry se věnoval téměř výhradně sólové klavírní hře a významnou pozornost věnoval propagaci soudobé české tvorby.

Nejprve – v letech 1959 – 1962 – směřoval k herectví díky mnoha dětským rolím v československých filmech a dokonce i působení na prknech Národního divadla v Praze /více zde/. Jeho umělecká dráha brzy nabrala nový směr. Absolvoval Pražskou konzervatoř  (prof. Valentina Kameníková) a Akademii múzických umění v Praze (prof. František Rauch), v roce 1971 studoval v rámci mistrovských kurzů u Paula Badury – Skody ve Vídni.

Hudební předpoklady si přinesl již z rodiny: otec byl světoznámým klavírním virtuosem, matka operní pěvkyně Julie Vildová-Maxiánová. Po absolutoriu AMU si vydobyl nejprve řadu laureátských titulů (1967 mezinárodní Smetanovská soutěž v Hradci Králové, 1971 a 1973 interpretační soutěž ministerstva kultury ČR). Své úspěchy a zkušenosti doplnil zahraničními zájezdy do všech zemí Evropy a Japonska. Od roku 1987 pravidelně navštěvoval USA, kde mimo jiné provedl Dvořákův a Fišerův klavírní koncert a mnoho dalších. Z početných vystoupení v ČR stojí za připomenutí koncerty a nahrávky s Českou filharmonií, Pražskými symfoniky, Státní filharmonií v Brně, Janáčkovou filharmonií v Ostravě a s řadou dalších orchestrálních i komorních těles. Natáčel i v Českém rozhlase a České televizi. Řadou podnětů a inspirací obohatilo jeho život osobní přátelství s takovými klavírními hvězdami, jako byli Sviatoslav Richter, Garrick Ohlsson, Paul Badura-Skoda a s mnoha skladateli a též s umělci jiných profesí.

Byl v nejširším slova smyslu múzický typ niterného založení. Promítalo se to nejen do osobité dramaturgie jeho koncertů (výrazný podíl soudobé tvorby, volba nekonvenčních programových sestav), ale i do interpretace charakterizované výrazovou intenzitou, schopností absolutní koncentrace a do osobní angažovanosti vůči zvolenému repertoáru. Všechny tyto rysy v jeho projevu neustále zrály a vyhraňovaly jeho tvůrčí typ. Svým jedinečným způsobem hry ovlivnil řadu svých studentů, po celém světě.

Byl zaníceným propagátorem české hudby,  zejména klavírního díla Luboše Fišera, se kterým jej pojilo dlouholeté přátelství. Kromě premiér téměř všech jeho klavírních sonát provedl v premiérách i jeho Klavírní koncert a společně s americkým pianistou Garrickem Ohlssonem také jeho Koncert pro dva klavíry.

Jeho pedagogická činnost je spojena s Pražskou konzervatoří, kde od roku 1976 vyučoval hru na klavír; později tam působil jako vedoucí klavírního oddělení.

Byl předsedou Společnosti koncertních umělců, předsedou dozorčí rady Nadace Život umělce, členem dozorčí rady společnosti Intergram, členem správní rady Nadace Český hudební fond a prezidentem České hudební rady.

V roce 2020 získal ocenění Senior Prix.

Jeho manželkou byla Monika Maxiánová měli spolu syny Františka a Jana.

O jeho úmrtí informoval portál o klasické hudbě KlasikaPlus.cz /zde/.

• Autor: DN
• Publikováno: 1. března 2024

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel František Maxián ml.

1. Martin Presl

   

   Františku, kamaráde,
   odpočívají v klidu a pokoji. Je mi to moc líto.
   Budeš nám moc chybět.
   Martin

   02.03.2024 (23.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. DN

   

   Poslední rozloučení
   se koná ve čtvrtek 7. března od 12 hodin v Malé obřadní síni v Praze-Strašnicích.

   06.03.2024 (1.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ