Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zaráz: Hamlet? Mnoho povyku pro nic?

    Prostřední den přehlídky Zaráz byl shakespearovský: Městské divadlo Zlín nabídlo Hamleta a Slovácké divadlo Mnoho povyku pro nic. Srovnání obou inscenací se nabízí o to víc, že je vytvořil obdobný tým: shodný je autor hudby, kostýmů, scény, a především režisér Zdeněk Dušek. Ten v obou divadlech hostuje více či méně pravidelně již více než dvacet let, a za tu dobu si vybudoval pověst spolehlivého, žánrově precizního a řemeslně zdatného tvůrce. Do těchto mantinelů se vměstnávají i jeho aktuální práce v obou východomoravských divadlech.

    Kontinuálnímu postupu představení vyhovuje relativně prázdná a v případě hradišťské inscenace též vzdušně působící scéna s dominantní šikmou a proměnlivě svíceným horizontem. Foto Sd UH

    Bezesporu lze ocenit zručnost, s níž Zdeněk Dušek hladce organizuje jevištní dění. Mizanscény plynou v adekvátním tempu a navazují beze švů, některé výstupy probíhají paralelně v různých částech jeviště, někdy je výstup vysunutý na forbínu provázen přípravou následujícího v zadním plánu, byť i za cenu poněkud rušivého vjemu. Tomuto celkem kontinuálnímu postupu představení vyhovuje i relativně prázdná a v případě hradišťské inscenace též vzdušně působící scéna s dominantní šikmou a proměnlivě svíceným horizontem. Odkrytá plocha tu pomocí přenosných rekvizit dobře umožňuje vyznačit změny prostředí.

    Zlínský Hamlet koresponduje s hradišťskou komedií volným hracím polem, děleným ovšem příležitostně (Hamletovy či Klaudiovy monology) spuštěnou oponou a vymezeným ze tří stran vysokou hradbou ve vizuální podobě materiálové a stylové směsi. Střední rezavě kovová část má průjezd z vlnitého plechu, pravá omítku, na níž je freska s panovnickou legendou bezohledně proražena druhotným vchodem s dřevotřískovými dveřmi, vlevo hradba šedavých kvádrů z huňaté stříbřité látky, která vyvolává dojem plísňového porostu.

    Jestliže z průsaků plísňového porostu můžeme vyčíst říši ve stavu provizoria a úpadku, pak obdobná stylová rozrůzněnost a kombinace v případě kostýmů je srozumitelná méně. Foto MdZ

    Jestliže z jeho průsaků můžeme vyčíst říši ve stavu provizoria a úpadku, pak obdobná stylová rozrůzněnost a kombinace v případě kostýmů je srozumitelná méně. Přehlídka roztodivně vzorovaných obleků, sak, kožichů, kabátů, bund, uniforem, košilí, šál, svetříků, šatů, (mini)sukní, čepic či trenýrek, obuv v to počítaje, v obou inscenacích nanejvýš banálně ilustruje tezi o univerzální platnosti Shakespearova díla; jinak tato manýra valný smysl nedává.

    Hereckými výkony se v omezeném prostoru těchto poznámek zabývat nebudu; lze snad jen obecně sdělit, že obě divadla disponují kvalitními, rovnocennými soubory, jistěže s rozdíly v jednotlivých kategoriích: Zlín má proporčně mírně vyváženější ženskou šatnu, Hradiště zas lehce vede u čtyřicátníků – u starších a mladších mužů se zdají kvality srovnané. Matěj Štrunc a Lucie Rybnikářová (zlínští Hamlet s Ofélií) jsou novým příslibem. V každém případě oba soubory (až na některé výjimky tam i onde) pod pevným vedením Zdeňka Duška rozžily svět Shakespearovy vrcholné komedie i tragédie. Zisk z té první je jistě o něco vyšší. Hamlet přece jen doplácí na výše ilustrovanou rozbíhavost, jež se obtiskla i v rozostřeném myšlenkovém poselství inscenace. Nesporná řemeslná pečlivost režisérské ruky vykonala dobrou gruntovní práci, ale nic víc. Škoda promarněné příležitosti, na tu další bude zas potřeba generaci počkat.

    Městské divadlo Zlín – William Shakespeare: Hamlet. Překlad: Jiří Josek, režie: Zdeněk Dušek, dramaturgie: Vladimír Fekar, scéna: Milan Popelka, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, šerm: Petr Nůsek, hudba: Dan Fikejz. Hrají: Matěj Štrunc, Gustav Řezníček, Eva Daňková, Lucie Rybníkářová, Zdeněk Lambor, Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Luděk Randár, Pavel Vacek, Radovan Král, Pavel Leicman, Josef Koller, Jan Leflík, Rostislav Marek, Radoslav Šopík, Petr Lukáš, Ivan Kalina, Stanislav Valla, Zbyněk Strašák, Karel Matuška, Petr Škrabal. Premiéra 8. 12. 2018. Psáno z představení 17. 1. 2019 v rámci festivalu Zaráz.

    Slovácké divadlo Uherské Hradiště – William Shakespeare: Mnoho povyku pro nicPřeklad: Jiří Josek, režie: Zdeněk Dušek, dramaturgie: Iva Šulajová, scéna: Milan Popelka, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, hudba: Daniel Fikejz, choreografie: Hana Achilles. Hrají: Klára Vojtková, Jiří Hejcman, Martin Hudec, Tomáš Šulaj, Tereza Hrabalová, Pavel Hromádka, David Vaculík, Zdeněk Trčálek, Vladimír Doskočil, Petra Staňková, Monika Horká, David Macháček, David Vacke, Štěpán Goiš, Martin Vrtáček, Pavel Majkus, Jan Frolec, Petr Žajdlík, Roman Lacina, Petr Leška. Premiéra 27. 1. 2018. Psáno z představení 17. 1. 2019 v rámci festivalu Zaráz.


    Komentáře k článku: Zaráz: Hamlet? Mnoho povyku pro nic?

    1. Radmila Hrdinová

      Profilový obrázek

      Pane Sladkowski,
      věnujete velkou pozornost popisu scény a kostýmů, klobouk dolů před vašimi popisy, škoda jen, že vám pak „v omezeném prostoru těchto poznámek“ nezbude místo na herce. Osobně bych si daleko raději místo výčtu kožichů, kabátů, bund, uniforem, košilí, šál, svetříků, šatů etc. přečetla o tom, kdo a hlavně jak hraje ve Zlíně Hamleta. Podobně tomu bylo i ve vaší recenzi uherskohradišťského Kříže u potoka, kde se herecké výkony jen „také“ zasloužily o působivost inscenace.

      18.01.2019 (17.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Marcel Sladkowski

        Profilový obrázek

        Paní Hrdinová,
        máte samozřejmě pravdu, jen bych chtěl říci, že své řádky záměrně nazývám „poznámkami“, které nemají ve zrychleném festivalovém provozu ambici být recenzí. Rozsáhlejší text o zlínském Hamletovi, v němž je věnována pozornost i dalším inscenačním složkám, je uveřejněn v lednovém čísle měsíčníku inZlin.

        21.01.2019 (23.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Zdeněk Dušek

      Profilový obrázek

      Dobrý den,

      zajímalo by mne, proč je Hamlet ve Zlíně promarněná příležitost. Z toho, co píšete, nejsem schopen identifikovat podstatu vámi zmíněné rozbíhavosti, pokud se to tedy netýká kostýmů. Ani z vašeho předchozího přípisu v inZlin žádné vodítko k pochopení tohoto odsudku nevyplývá.

      20.02.2019 (17.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,