Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ve stanech i pod hvězdami (No. 1)

    Ve středu 14. srpna vyběhli na Letnou klauni, akrobaté, žongléři, estakoméři, studenti cirkusových a nonverbálních oborů, spousta dětí a dospělých, kteří poslední dny léta chtějí ochutnat vůni cirkusu, a nezaměnitelné atmosféry festivalu Letní Letná.

    Provazochodkyni Tatianu-Masio Bongongu vyzvedl obrovský stožár do výšky 35 metrů, odkud se vydala na cestu přes Vltavu. Foto archiv

    Břehy Vltavy obsypané diváky, na jedné straně od Právnické fakulty, na druhé straně Letná, a provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga v show pod názvem Procházku v oblacích zahájila festival Letní Letná. Do výše 35 metrů vynesl Tatianu obrovský jeřáb, aby se tu přes složitou soustavu lan a lanek dostala k hlavnímu lanu 350 m dlouhému, ale jen pár milimetrů silnému, a vydala se na cestu. Při ní nejen před zraky stovek či tisícovek diváků – ale i kamer (viz https://vltava.rozhlas.cz/provazochodkyne-zahaji-letni-letnou-prochazkou-nad-vltavou-bez-jisteni-sledujte-8028275 ) předvedla nejrůznější kousky – provaz na provaze, klek na laně, vis za nárty, pod koleny, otočka, a rozmanité houpání, to vše za zvuků kapely Cie Basinga.

    Zahájení Letní Letné – odvážný přechod přes Vltavu ve výši 35 metrů po laně dlouhém 350 metrů. Foto Tomáš Vodňanský

    Zahájení festivalu Letní Letná

    Podívejte se na unikátní záznam ze zahájení festivalu LETNÍ LETNÁ. Světoznámá provazochodkyně Tatiana – Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga ve spolupráci s Gratte Ciel přešla Vltavu ve výšce 35 metrů na laně dlouhém 350 metrů. Projděte se s námi oblacích.

    Zveřejnil(a) Český rozhlas Vltava dne Středa 14. srpna 2019

    Historie saltimbanku, funambulismu či slackline, jak se rozmanitě pojmenovává provazochodectví, je poměrně dlouhá. A v posledních desetiletích se k tomuto starodávnému umění přidávají adrenalinoví sportovci, kteří přecházejí nejrůznější nebezpečná místa na zemi. Patrně nejvíce utkvěl v paměti, i díky filmu Man on Wire, Philippe Petit svým ilegálním přechodem v roce 1974 mezi věžemi World Trade Center. Ovšem o více než sto let jej předběhl svým artistickým kouskem v roce 1859 Jean-Francois Gravelet přechodem Niagarských vodopádů. U nás je provazochodectví spojeno především s rodinou Tříškových, s níž je spřízněn i jistý Rudy „Papa“ Omankowsky. Toto jméno nepřipomínám náhodou, protože právě u něj se začala před lety umění provazochodectví a tance na laně učit Tatiana. Ta se objevila na Letní Letné už podruhé, ale tentokrát jako sólistka, hvězda zahájení.

    Zakladatelé Cirque Aïtal Victor Cathala a Kati Pikkarainen. Foto Sebastien Lapeyrere

    Od druhé dne přináší festival Letní Letná nabídku mnoha zahraničních a českých umělců všeho druhu, ve stanech i na open-air prostorech. I když Letní Letnou přitahuje tzv. nový cirkus, mnohé ze společností, které se festivalu účastní, se úmyslně vracejí k cirkusu tradičnímu, romantice spojené s rodinným malými cirkusy. I ty lze na Letní Letné vidět. Ale přece jen, velká show ve stanech, jejichž špička stoupá do závratné výše, přitahuje pozornost nejvíce. Jako první jsme si vybrala Cirque Aïtal a jeho Saison de Cirque (Cirkusová sezóna). Francouzsko-finská dvojice Victor Cathala a Kati Pikkarainen založila v roce 2004 Cirque Aïtal. Slovo Aïtal prý znamená ve starofrancouzštině „Takhle to je“, a symbolizuje tak jednoduchý, přímočarý a upřímný pohled na svět, tak jak ho vidí zakladatelé cirkusu.  Jejich cirkus, to ovšem nejsou jen oni, ale spousta dalších artistů (Lena Kanakova, Micha Kanakov, Vasia Kanakov, Sergey Mazurin, Matias Salmenaho, Nick Muntwyler, Ludovic Baladin) a také čtveřici muzikantů. A mezi členy nechybí ani (dva) koně, protože bez koňů by skutečný cirkus nebyl tím pravým, bez nich by to prostě nešlo…

    Pohled na arénovitý prostor v němž členové Cirque Aïtal uvádějí Saison du Cirque- Foto Mario dle Curto

    Velká aréna se postupně zaplňovala diváky ze všech stran, až najednou bylo plno po střechu. Kruhovou manéž jen v jednom místě přerušovala zástěna s rudou oponou.  Když se poprvé manéž rozsvítila, z hromady pilin uprostřed se začala vysouvat ruka, pak druhá, jedna noha, druhá noha, až se nakonec vyloupl maličký klaun.  Ale ne, byla to klaunka Kati, osamělý človíček, ztracený a zmoklý uprostřed velkého prostoru. Když vzápětí strhne oponu, nahlédneme do zákulisí, plného artistů v negližé, kteří se rozeběhnou po aréně jako polekané hejno.  Vzápětí zjistíme, že okruží arény je pohyblivé, takže se část s oponou posunuje oppo cleém kruhu  a v následujících 75 minutách vytváří přirozené předěly mezi jednotlivými čísly.  Stabilně, v patře zůstává čtyřčlenná kapela svérázného soundu, která rytmizuje a zvukově dokresluje atmosféru a jednotlivé kousky.  A pak už se před námi  symbolicky rozprostře stůl plný lákavých pochoutek, které jsou postupně servírovány a než se stačíte vzpamatovat, mizí v zákulisí.   Je tu neustálý balanc mezi scénou a zákulisím  (divák má takřka permanentně možnost nahlížet do zákulisí, kde se umělci převlékají, relaxují, rozcvičují nebo hádají). Mezitím je ovšem scéna stále plná a přináší ukázky udivujících cirkusových dovedností. Ty jsou vesměs prováděny s radostnou lehkostí, takže máte pocit, že se vše děje jakoby mávnutím kouzelného proutku.  Ale diváci dokážou každý kousek ocenit, smějí se, tleskají, a na konci odmění artisty standing ovations.

    Silová akrobacie na řetěze v koruně stanu. Foto archiv LL

    Odehrává se tu pozemní akrobacie, žonglování, akrobacie ve výšce na řetěze, i krasojízda.  To vše je ovšem vedeno v humorném duchu. Vše totiž pevnou rukou řídí nervní pan direktór, který neustále všechny poučuje a nutí je předvádět tanečky, Když se ovšem artisti z jeho vlivu vymaní, teprve ukážou, co v nich je.  Všudypřítomná klaunka Kati se všem plete pod nohy, a je rozmanitými způsoby vyhazována, nadhazována a odhazována, a nečekaně se vynořuje na místech, kde bychom ji nečekali. Je to právě ona, kdo na sebe poutá největší pozornost, nicméně každý z účinkujících má svůj hvězdný okamžik. Mně osobně okouzlil Ludovic Baladin, vzrůstem malý krasojezdec, který předváděl na koni neuvěřitelné kousky s takovou lehkostí, že měl člověk pocit, jako by se jen tak vznášel pár centimetrů nad hřbetem koně. Cirkusovou sezónu Cirque Aïtal stojí za to zažít na vlastní kůži, na Letní Letné hrají až do 1.září.

    Krasojízda Ludovica Baladina. Foto Sebastien Lapeyrere

    ///

    Více o Letní Letné na i-DN:

    Letní Letná


    Komentáře k článku: Ve stanech i pod hvězdami (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,