Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 3)

    Třetí den v Aarau začal další částí China series. Performance švýcarského performera Juliana Vogela s pořadovým číslem #6 se odehrála v prostoru Alte Reitehalle.

    Julian Vogel se svým diabolo. Foto archiv festivalu

    Diváci po příchodu dostali sklenku prosecca a croissant a vyplnili velký kruh scény, na které se nacházelo několik diabol vytvořených z keramických a porcelánových mís a misek různých velikostí, ocelové pruty, lana a další předměty. Performer pak přímo před diváky vyrobil další diabolo ze dvou hlubokých talířů a během necelé půlhodiny sestavil ze všech objektů, které byly v prostoru, za použití kladek pohyblivý “mobil” – objekt, který se pohyboval, na něm se točila diabola a mezi tím vším procházeli diváci. Musím říct, že mě celá myšlenka a vizuální zpracování nadchlo. Projekty China series jsou zatím prezentované formou work-in-progress. Moc se těším na další setkání s touto definitivní, nebo i další Julianovou prací.

    Následovala společná část programu organizovaná Circostradou, setkání a prezentace výsledků pracovních skupin. Dozvěděli jsme se aktuální termíny dalších akcí (vše lze najít na webu, kde nejbližší setkání a konference Fresh circus proběhne v rámci festivalu Circa – Auch v říjnu 2019, česká delegace tam bude jistě silně zastoupena) a další informace o činnosti sítě.

    Večer pak patřil dalším produkcím. Žonglérky Ariane Oechsner a Roxana Küwen z Německa nám všem vyrazily představením Play Nice dech. Neuvěřitelnými schopnostmi svého řemesla a energií celého představení. Pro mě jedno z nejlepších čistě žonglérských představení, které jsem kdy viděla.

    Na Němky plynule navázali další žongléři – francouzská Compagnie Defracto s inscenací Dystonie. I jejich představení bylo zábavné a v mnohém překvapující, skvělé. Skupina je v Praze známá díky festivalu Cirkopolis. Tuto inscenaci připravovali mimo jiné na rezidenci v Cirqueonu v roce 2016.

    Představení Optimum místního (curyšského) Zirkus Chnopf se odehrávalo na náměstí u nádraží. Nejzajímavější na něm byla variabilní mohutná konstrukce sestávající z auta, pódia, jeřábu a několika způsoby nastavitelné plošiny, na které skupina mladých akrobatů předváděla různé kousky k pobavení publika zarámované do příběhu o hledání dokonalosti. Zirkus Chnopf každý rok vytváří s mladými lidmi a zkušenými divadelníky open-air show, se kterou pak cestuje po venkovním prostorech, tak aby si nastupující generace mohla vyzkoušet, jaký je skutečný “kočovný” život.

    Vrchol a skvělé zakončení celého pobytu v Aarau bylo představení francouzské artistické společnosti Le Vide nazvané Essai de cirque, neskutečná cirkusová báseň na téma Sisyfova příběhu: osamělý muž a lano (lana), hudebník a hodina naprostého vytržení z reality. Toto představení je natolik výjimečné a úžasné, že i když jsem ho viděla už podruhé, nemohla jsem během něj ani vydechnout.

    Celkově byly tři dny jednání General meeting networku Circostrada extrémně nabité sdílením zkušeností, setkáváním se skvělými lidmi a v neposlední řadě účastí na skvěle dramaturgicky sestaveném festivalu Cirqu’ Aarau, kde jsem určitě nebyla naposled.

    /Konec/

    ///

    Více na i-DN:

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 1)

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 2)


    Komentáře k článku: V Aarau, v cirkusové ulici (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,