Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 2)

    Druhý den jednání General meeting (GM) mezinárodního networku Circostrada jsme navštívili Zirkusquartier v Curychu. Je to tréninkový a rezidenční prostor a dvakrát do měsíce (mimo festivaly) i divadlo. Svůj prostor (budovy a venkovní části) sdílí se souborem Zirkus Chnopf a se squatem Koch Areal. Je to plocha uprostřed zástavby se spoustou budov, skladů, zeleně, s venkovní scénou a příjemnou atmosférou.

    Circus Quartier Zurich – Circus Chnopf, Flurstrasse 85, 8047 Zürich, Švýcarsko. Foto archiv

    Na místě byla panelová debata o financování nového cirkusu a street arts ve Švýcarsku. Řečníci zmiňovali komplikovanost systému daný federálním uspořádáním země. Nejvíc mě zaujal příklad financování kultury pomocí Migros-Kulturprozent, což je dobrovolná aktivity firmy Migros (maloobchodní řetězec s potravinami a největší švýcarský zaměstnavatel), která už od roku 1957 financuje jedním procentem ze svého obratu kulturu, vzdělávání a volný čas. Vzdělávání pojme největší část této sumy, ale kultura si přijde na cca 25%. Podle čísel zveřejněných na webových stránkách firmy (zde) za poslední rok přesahuje celková suma 120 mil. CHF (tedy přes 2,7 miliardy CZK). Dalším zajímavým poskytovatelem financí je Pro Helvetia Fund, který podporuje švýcarskou kulturu jak na domácí půdě, tak při šíření do zahraničí.

    Večer byla možnost zhlédnout několik festivalových představení. Prvním byla experimentální produkce work-in-progress trojice akrobatů ze souboru Cie. Ici’Bas nazvaná Lonely Are The Lonely Roads. Odehrávala se za zvuků temné hudby a ostrého světla a byla – možná – počátkem něčeho slibného, nicméně ve stávající podobě potřebuje ještě spoustu práce.

    Druhým, taktéž experimentálním projektem, byla část z absolventského projektu žongléra Juliana Vogela, který letos dokončil studium na škole ACaPA v Tilburgu (tam studovali i Colectiff Malunés, hvězdy Letní Letné 2017). Ve svém projektu China series se zabývá konstrukcí diabola z výjímečných materiálů a rolí publika v průběhu představení. Tento večer jsme viděli produkci z této série #1 (na festivalu Vogel uváděl ještě #2, 6, 7) ve které publikum ve čtverci 6×6 metrů, ohraničeném bílou páskou, vstupuje do přímého dialogu s performerem (už jen sdílením společného prostoru). Někdo jeho akcím uhýbal, někdo se nechal vést, ale hlavním prvkem celé akce bylo Vogelovo keramické diabolo.

    /Dokončení zítra/

    ///

    Ostatní díly seriálu na i-DN:

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 1)

    V Aarau, v cirkusové ulici (No. 3)


    Komentáře k článku: V Aarau, v cirkusové ulici (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,