Divadelní noviny Aktuální vydání 14/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

14/2019

ročník 28
3. 9.–16. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Účet ministra kultury Antonína Staňka

    Včera (30.7.) odvolal k 31. červenci prezident Miloš Zeman ministra kultury Antonína Staňka. Ten na dnešní (31.7.) tiskové konferenci zopakoval, co tvrdí delší dobu, že správně přerušil penězovody v Národní galerii, že jednal jako správný hospodář a že odevzdává ministerstvo s čistým stolem a v dobré kondici. Jsem rád, že se za mého působení nezametalo nic pod koberec a věřím, že i budoucí vedení bude odhalovat černé díry a penězovody a bude pracovat na tom, že peníze, které v kultuře jsou, budou sloužit na podporu kultury, sdělil Staněk na tiskové konferenci. 

    Ministr kultury doc. Antonín Staněk
    Foto Ministerstvo kultury ČR

     

    Je třeba krátce připomenout jiné skutečnosti.

    Staněk i vzhledem k jeho citovanému prohlášení vnímal působení ministerstva kultury čistě ekonomicky a spíš jako kontrolní úřad než správu prostředí, v němž se má kultuře a umění dařit. Zjevně se nedržel ani vládou schválených dokumentů, především základního dokumentu Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 -2014 s výhledem na roky 2015 – 2020.  Zjevně nezačala ani nezbytná, a v tuto chvíli již zpožděná příprava aktualizace státní kulturní politiky po roce 2020.

    Staněk rozhodoval mocensky při málo prověřeném a zdůvodněném okamžitém odvolání Jiřího Fajta z Národní galerie a Michala Soukupa z Muzea umění Olomouc. Kdyby nic jiného, nezajímaly ho dopady takového rozhodnutí na chod a plnění stanovených cílů obou institucí.

    Symptomatické je, že Staněk svolal odborářské bossy svých příspěvkových organizací, aby mu pomohli odhalovat nepravosti. V duchu politiky prezidenta Miloše Zemana se vymezoval vůči “elitám” resortu, v tomto smyslu lze chápat i obě výše zmíněná odvolání. A také poslední hodně potměšilé osočení ředitelů a manažerů příspěvkových organizací, kteří podle Staňka škodí zdejší kultuře, snaží se obohatit a pobírají příliš vysoké platy.

    Ve Staňkem připravovaném návrhu rozpočtu ministerstva kultury na rok 2020 přiznaně chybí miliarda korun (podle ministra 400 milionů až miliarda, což svědčí o naprosté Staňkově nekompetenci). 

    Nedošlo k žádnému posunu ve slibovaném jednom procentu státního rozpočtu pro kulturu.

    Staněk deklaroval podporu neživé kultury na úkor živé kultury, aniž by to zdůvodnil věcnou analýzou, těžko se bránit dojmu, že se tak rozhodl proto, že většinu kulturní obce považuje za politického protivníka (dodejme protizemanovského) a za “elity”, které je třeba zbavit vlivu.

    Nedošlo k žádným původně slibovaným koncepčním změnám – mám na mysli především grantové systémy, Státní fond kultury a nový návrh zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře.

    Staněk spíš řešil věci jednorázově a podle svého vlastního mínění, jako kdyby nebyl správce, nýbrž majitel kulturních mechanismů a rozpočtů. Mám na mysli například posun termínu uzávěrky grantů, přidělování dotací bez odborného projednání, nebo proti odbornému doporučení. Ale třeba také překotné jmenování Jana Buriana ředitelem Národního divadla na další funkční období, přestože podle Staňka měli všichni ředitelé příspěvkových organizací procházet pravidelnými konkurzy. Nemluvě o tom, že se Staněk nijak nezabýval možností konečně nahradit totalitářský princip jmenování demokratickým principem najímáním na smlouvu, jak je tomu v civilizovaném světě, což lze přiřadit k neřešeným systémovým potřebám oboru.

    Antonín Staněk také hraje důležitou roli v dalším narušování ústavních pořádků, tedy v politikaření, jehož jsme nyní svědky a které zřejmě zdaleka není u konce. V tahanicích o ministra kultury nejde o vlastní ministerstvo, natož o resort kultury a umění, je to prostředek politického boje, který mi tu nepřísluší hodnotit. Do přinejmenším ústavně sporných rozhodnutí patří i to, že premiér Babiš po dnešním odchodu Staňka nepověřil vedením ministerstva jiného člena vlády, ale sám Staněk jmenoval svým dočasným zástupcem ekonomického náměstka MK ČR Reného Schreiera stejně, jako kdyby ministr odjel na dovolenou. Jan Hamáček zdůraznil, že René Schreier není rozhodně na ministerstvu zástupcem sociální demokracie.

    Premiér Babiš však uvedl, že René Schreier bude s ministryní financí Alenou Schillerovou vyjednávat o chybějící miliardě v návrhu rozpočtu, tedy vlastně v pozici ministra. Peníze podle Babiše scházejí na dofinancování evropských projektů, a na provoz a zvýšení platů v ministerských příspěvkových organizacích. 

    Premiér také vyzdvihl, že za vedení odcházejícího ministra Staňka fungovalo ministerstvo bezproblémově. Vzhledem k výše zmíněnému nerespektování a neřešení schválené koncepce státní kulturní politiky vyzněla podivně Babišova poznámka, že časté střídání ministrů kultury znemožňuje sestavit koncepční systémový program.


    Komentáře k článku: Účet ministra kultury Antonína Staňka

    1. Josef Herman

      Josef Herman

      MK ČR vydalo tiskovou zprávu k odchodu Antonína Staňka, kterou přetiskujeme:

      Ministr kultury ČR: poslední pracovní den v úřadu

      31.07.2019 14:40|MINISTERSTVO
      Ministr kultury Antonín Staněk k dnešnímu dni, 31. 7. 2019, ukončí na základě odvolání pana prezidenta své působení na pozici ministra kultury ČR.

      Protože doposud není znám jeho legitimní nástupce, pověřil před svým koncem na základě ustanovení § 9 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, náměstka ministra pro řízení sekce ekonomické a provozní pana René Schreiera. Jak stojí v pověřovací listině, náměstek je oprávněn „k jednání na schůzích vlády a k zastupování člena vlády na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise“. Z toho vyplývá, že pověřený náměstek nebude řídit ministerstvo, bude pouze vykonávat nezbytné administrativní úkony a s ohledem na hlavní téma příštích týdnů, jímž bude jednání o rozpočtu, se bude jeho pracovní program týkat právě přípravy na něj.

      K dnešnímu dni ministr dále vyhlásil výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, které bylo uvolněno na základě odvolání předchozího ředitele galerie pana Jiřího Fajta pro závažná podezření z nehospodárnosti, završená podáním dvou trestních oznámení. Výběrové řízení bude dvoukolové, v prvním kole budou kandidáti posuzováni podle splnění základních požadovaných podmínek, ve druhém kole bude komise posuzovat kvalitu jimi podaného strategického rozvojového plánu. Detaily výběrového řízení jsou umístěny na webu MKČR.

      Ministr Staněk dále odvolal několik členů festivalové komise (Rada pro klasickou hudbu Programu státní podpory festivalů profesionálního umění), u nichž byla jejich předchozím jednáním prokázána podjatost při rozhodování.

      Závěrem Antonín Staněk poděkoval pracovníkům ministerstva a jím řízených příspěvkových organizací za spolupráci a podporu během svého ministerského mandátu. „S většinou jsem se osobně potkal během uplynulého roku při svých cestách a musím říci, že to jsou ve své většině pracovití a čestní lidé, kterým na české kultuře opravdu záleží a pomáhají jí z přesvědčení, nejenom pro peníze. Jsem rád, že Česká republika takové lidi má, a že jsem jim mohl poděkovat alespoň tím, že se mi podařilo zvýšit jejich platy.“

      Pan Antonín Staněk po skončení svého mandátu zůstává členem Poslanecké sněmovny ČR, a jak se vyjádřil, bude z této pozice i nadále dohlížet na to, aby byly dotaženy všechny kauzy, kterými se v posledních měsících na ministerstvu zabýval.

      Martha Häckl, tisková mluvčí MK

      31.07.2019 (16.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Jana Ho

      Profilový obrázek

      Jsem pro živou kulturu, živé umění a radost z umění.
      Nejdůležitější je člověk. Jeho tvůrčí práce. Budova se může postavit, opravit, ale zklame-li se člověk, nedá se to snadno napravit. Lidé už jsou dost zklamaní, potřebují finance, povzbuzení, nedá se žít ze vzduchu. Pořád čteme, jak se tady hází miliardami, ale KDE JSOU??? Bude-li radost, bude i vůle zachraňovat památky.

      05.08.2019 (9.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. bohumil nekolný

      Profilový obrázek

      Pokud jste si toho nevšimli,
      tenhle exministr vyhlásil třídní boj kompetenci. Myslím, že to není z jeho hlavy. A vrátí se nám. Ale jak je zde z reakcí patrné, tohle opravdu nikoho nezajímá, a zdá se, že na to také opravdu dojedeme.

      06.08.2019 (18.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Exministr
        vyhlásil princip vlastního účelového rozhodování. Tak nějak podle vzoru Zemana. Prostě princip politického diktátu, který, zdá se, imponuje značné části voličů. Je to promyšlené a nebezpečné. Nemyslím, že to vůbec není z jeho hlavy, a kdo na co dojede, teprve uvidíme.
        Jinak, Bohumile, zkuste někdy napsat svůj jasný názor místo uštěpačné poznámky.

        13.08.2019 (0.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Josef Herman

      Josef Herman

      Zapomněl jsem
      panu Staňkovi k účtu přičíst medvědí službu českokrumlovskému otáčivému hledišti: vrátil siláckým, ovšem nic neřešícím rozhodnutím na samý počátek konečně zahájená složitá jednání směřující k rozumnému řešení. Neboť nechat točnu v zahradě, jak prohlásil, nelze, pokud se má dospět ke smíru dvou relevantních koncepcí využití zahrady, pokud se mají produkce točny dostat na dnes už nezbytnou technickou úroveň a pokud má konečně vzniknout odpovídající infrastruktura pro diváky i herce a hudebníky.

      13.08.2019 (0.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Tomáš Studený

        Profilový obrázek

        Přesně tak.
        S tím otáčkem je to skoro k pláči. Když jsme se konečně dostali po letech jednání k nějakému smysluplnému (win – win) řešení, hodí do toho soudruzi vidle. Ano, ono bez znalosti kontextu to vypadá ohromně vděčně, vykřikovat „ať zůstane kde je“, že to ale znamená paradoxně ohrožení budoucnosti OH, to už bez vysvětlování souvislostí nikomu nedojde. To, že cokoli vedou bezskrupulózní oportunisté, je tragedie a v případě kultury dvojnásob. Když se bude postupovat racionálně, můžeme tu mít jednou druhý Bregenz, když si budou strejdové ve vládě i na dalších úrovních akorát honit svá politická trika, budeme mít nakonec prdlačku, protože na stávajícím místě je tolik překážek a bude jich přibývat, že provozovat tam do budoucna profesionálně divadlo nebude časem možné ani na stávající úrovni velmi polních podmínek… Nemluvě o tom, že tak intenzivní divadelní provoz historické zahradě opravdu zrovna neprospívá. Ono nejde jen o to schovat přes den samotnou točnu třeba pod zem, aby se UNESCO nažralo a byl pokoj, je to daleko komplikovanější. Např. v létě je celý příslušný sektor zahrady prakticky permanentně zablokovaný (ono se překvapivě i zkouší), Bellarie vůbec jako památka tak nemůže fungovat. A dalo by se pokračovat. Památkáři nejsou proti OH jaksi z plezíru, ale mají velmi relevantní důvody, a pokud existuje řešení, aby živá kultura nemusela fungovat na úkor neživé, proč se ho nedržet? Nota bene proč by se měla vůbec uměle vytvářet v kutuře rivalita mezi živou a neživou? To je pravda velmi zemanovské od pana exministra, že to takto nenápadně staví…

        13.08.2019 (13.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Josef Herman

          Josef Herman

          Může být průkaznější důkaz,
          že Staňkovi nešlo ani o neživou kulturu, třeba o zámeckou zahradu? Že jen plnil zemanovskou politiku oblbování voličů prajednoduchými argumenty?

          13.08.2019 (16.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,