Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí Zprávy

    Ostrava bude patřit současné opeře

    Šestý ročník festivalu současné opery NODO nabídne od 25. do 30. června v Ostravě pohled na aktuální tvorbu na poli hudebního divadla u nás i v zahraničí a dokáže, že operní žánr má své pevné místo i ve 21. století. Vedle celovečerních oper současnosti nabídne i nové žánrově nejednoznačně uchopitelné kusy experimentálního rázu.

    Prostor dostanou „klasičtí“ avantgardisté i nejmladší skladatelská generace: Salvatore Sciarrino, Luigi Nono, Petr Kotík, Matouš Hejl, Miroslav Tóth, Judith Berkson, James Layton a Lucie Páchová. Do Ostravy přijedou pěvci z USA i Evropy, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska. Na festivalu se můžeme těšit i na domácí sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO – Ostrava New Orchestra. Festival pozve své návštěvníky do divadla Antonína Dvořáka, divadla Jiřího Myrona, ale i třeba na sjezdovku v Palkovicích nebo do Trojhalí Karolína.

    Miroslav Tóth. Foto: archiv festivalu

    Festival bude zahájen v sobotu 25. června operou Superflumina (2010) italského skladatele Salvatora Sciarrina. Alarmující monolog Ženy bez domova, která žije na vlakovém nádraží a rozjímá o svém údělu a tíživé samotě uprostřed davu. Momenty ze života, který je závislý na okolním proudění a pozornosti cizích osob. Situace, které jsme svědky dnes a denně. V hlavní roli Ženy se představí dvorní pěvkyně Sciarrinových oper, jeho Múza Anna Radziejewska

    Operní debut mladého skladatele Matouše Hejla se uskuteční ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL, a to pod vedením význačného režiséra Jana Nebeského, v neděli 26. června. Do operního žánru bude převedeno dílo norského dramatika Henrika Ibsena. Libretistka a herečka představení Lucie Trmíková k dílu poznamenává: Ibsenovy ženské hrdinky jsou dokonale stvořené postavy, často spíš antihrdinky. Když si je dám vedle sebe, vidím ženy toužící po lásce a po pravdě i za cenu velkých obětí. Nikdy nejdou tou širší a snazší cestou. Jsou urputné, často nesnesitelně. Často se mýlí. Hodně bojují. V tom je pro mě Ibsen naprosto současný.

    Pondělí 27. června nabídne monumentální, šestihodinové dílo Petra Kotíka Many Many Women (1975–78), které bude poprvé provedeno scénicky. Tato vokálně-instrumentální skladba je zhudebněním románu-povídky Gertrudy Stein, jejíž texty posloužily jako inspirace pro Kotíkovu hudbu už několikrát. Výjimečné uvedení Kotíkova stěžejního kusu zpěváky z New Yorku a Grazu se uskuteční u příležitosti 80. narozenin skladatele a zakladatele pořádajícího Ostravského centra nové hudby.

    úterý 28. června představí festival tři komorní opery mladé skladatelské generace. Vznikají na objednávku festivalu NODO z iniciativy ředitele NDM Jiřího Nekvasila. V rámci tohoto večera se spojí hudba Judith Berkson z USA (Partial Memories), anglického skladatele Jamese Laytona (saudade) a brněnské skladatelky a performerky Lucie Páchové (Approximate). Ačkoliv jsou opery komponovány nezávisle na sobě, všechny se nějakým způsobem dotýkají problematiky paměti a vnímání reality.

    Středeční večer se uskuteční ve Ski areálu v Palkovicích nedaleko Ostravy. Právě zde bude ve světové premiéře uvedena experimentální opera Nulanus (2021) slovenského skladatele Miroslava Tótha, který opět rozehrává variace na téma umělá inteligence, život ve vesmíru nebo budoucnost naší civilizace.

    Závěr festivalu bude patřit hudebně-divadelnímu opusu Luigiho Nona Prometeo. Tragedia dell’ascolto – kompozici o hledání. Jedná se o objevitelskou cestu, pokus o prozkoumání nitra zvuku, jeho pohybu v prostoru, našeho vlastní bytí a naší smysluplnosti ve světě. Monumentální dílo vychází z prometeovského mýtu a je považováno za jeden z vrcholů poválečného hudebního divadla. Naprosto zásadní složku zde tvoří živá elektronika, která z tohoto opusu dělá prostorovou záležitost, v níž je víc než kdy jindy důležité konkrétní rozmístění několika orchestrů, sborů, narátorů a sólových zpěváků. Českou premiéru Nonova Prometea připravujeme s italskými kolegy na kryté náměstí Trojhalí Karolina v centru Ostravy ve čtvrtek 30. června.

    • Autor:
    • Publikováno: 13. dubna 2022

    Komentáře k článku: Ostrava bude patřit současné opeře

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,