Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Opera Plus a granty

    Šéfredaktor portálu Opera Plus Vít Dvořák nečekaně oznámil ukončení činnosti na protest proti výsledkům grantového řízení MK ČR a proti zamítnutí svého odvolání ministrem kultury v demisi Iljou Šmídem. Cítí se poškozený nepoměrně větší dotací pro konkurenční periodika: Náš portál je ve svém oboru bezkonkurenčně nejaktuálnější a jeho publikační aktivity nejširší: loni měl například oproti Harmonii (tištěné i webové verzi) dvojnásobný počet normostran, oproti Hudebním rozhledům (tisk i web) trojnásobný. Ještě výraznější je rozdíl v počtu čtenářů: oproti Harmonii (tisk plus web) jsme loni měli 10x více čtenářů, oproti Hudebním rozhledům (tisk plus web) dokonce 26x více čtenářů. Ojedinělý je počet našich příznivců na sociálních sítích, prestiž mají Výroční ceny Opery Plus.

    Vít Dvořák se o dotace ucházel ve třech oborových grantových komisích, které odpovídají zaměření Opery Plus: v komisi pro tanec nezískal nic, v divadelní komisi získal 350 tis. Kč a v komisi pro klasickou hudbu 250 tis. Kč, kdežto časopis Harmonie v této komisi získal 800 tis. Kč + jeho web 250 tis. Kč a časopis Hudební rozhledy 700 tis. Kč + jejich web 60 tis. Kč. Všechna tři periodika žádala shodně o necelý milion korun.

    V bodovém pořadí časopisů skončila Opera Plus předposlední: zvítězila Harmonie (7‚91 bodu) a její web, následovaly Opus musicum, Czech Music Quarterly, Hudební rozhledy (7‚27 bodu), Clavibus unitis, Hudební věda, Muzikologické forum, Časopis Psalterium folia, web Hudebních rozhledů, Opera Plus (5‚55 bodu) a Martinů revue.

    Komise přiděluje body podle devíti kritérií, řekněme produkčních, ekonomických, personálních a odborných. Členové komise přidělují body anonymně a ty se zprůměrují. Komise jsou povinny ex post vypracovat slovní hodnocení každého projektu, na webu MK ČR jsem ho nenašel. Pochybuji však, že výsledkem hlasování může být něco víc než určení pořadí, hlasování nelze převést do věcného zhodnocení žádosti o grant a pár vět slovního hodnocení nemůže pokrýt všechna kritéria. Opakovaně tvrdím, že tento systém je velmi diskutabilní.

    Komisaři nemohou být „objektivní“, stejně jako nemohou být „objektivní“ kritikové umění – všichni vycházejí z individuálního stanoviska jednoho každého, jehož součástí je samozřejmě i jakási osobní předpojatost. K tomu přistupuje v naší malé komunitě problém s konflikty zájmů, které nejsou vždy snadno definovatelné.

    V uvedené komisi zasedlo pět muzikologů, tři ředitelé festivalů nebo orchestrů, hudební skladatel a dva publicisté, když někdy komplikovanější určení profese zjednodušíme. Všichni nesporní odborníci a vážené osobnosti. Ale divil bych se, kdyby tato komise neupřednostnila muzikologická hlediska, kterým web typu Opery Plus nemůže vyhovět. Je otázkou, jestli žádost Opery Plus měla propadnout i v kritériích ekonomických a produkčních – právě to Vít Dvořák zpochybňuje.

    Je zjevné, že v uvedeném systému velmi záleží na názorově a oborově pestrém složení komise. Princip jejich obsazování jsem v materiálech MK ČR nenašel. Je zjevně problematické uplatňovat jeden mustr kritérií na prakticky všechny grantové žádosti ve všech oborech. Existují studie, podle kterých lze posuzovat pouze potřebnost (užitečnost) projektu a jeho personální a ekonomické zajištění, evaluace jeho úspěšnosti pak spočívá v posouzení, nakolik byly realizovány konkrétní deklarované cíle, nikoli jak se promítnou do obecné tabulky kritérií. Troufnu si tvrdit, že takové posouzení by přineslo výrazně odlišné výsledky, jistě také konfliktní. Ve velkém množství i rozumných kritérií se však prosté posouzení užitečnosti či potřebnosti projektu snadno ztratí.

    Pokud se nezmění nebo nevylepší systém posuzování grantů, pokud nebude naprosto striktně veřejností kontrolovatelné obsazování komisí a neanonymní hlasování, bude konfliktů přibývat. Ministr pak nevystačí jen s argumentem, že granty nelze nárokovat ani přezkoumávat.

    Opera Plus se od roku 2009 vypracovala na sledovaný odborný portál, který se intenzivně vyvíjel. Troufám si tvrdit, že by v diskursu o hudebním a tanečním divadle chyběl, ale je s podivem, že to nevyvolalo širší diskusi. Buď je odborná veřejnost otupělá a nechce si pálit prsty, nebo se možná mýlím.


    Komentáře k článku: Opera Plus a granty

    1. Ondřej Doubrava

      Avatar

      Bohužel si myslím,
      že ta širší diskuse nevznikla mimo jiné proto, že i když se zvedla obrovská vlna podpory, která podle mě stojí za jasné zvážení a pokus, výsledek byl (doufám, že dočasně) jediný. „Končíme, protestujeme, byť děkujeme,“ což zkrátka v očích čtenáře, který se na Operu Plus rád vracel, zní trochu jako truc. Pro mě osobně třeba v momentě, kdy vím, že weby zabývající se např. muzikálovým žánrem jsou z 90% projekty nadšenecké a stejně členové redakcí minimálně dvou z nich už pomáhají muzikálům i v praxi a úspěšně. Takže to jde, byť samozřejmě takový režim má spoustu negativ, kterým se Opera Plus chce evidentně vyhnout, a netřeba se jim divit, ale co by muzikálové weby za takovouhle podporu daly. Opera Plus ale zároveň řekla, že je poměrně soběstačná, i proto mi truc přijde zbytečný, stačilo se třeba mírně přizpůsobit, ale tak do hlavy a do rozhodování týmu nevidím. Jen si myslím, že je to všechno dané tím podle mě příliš rezolutním rozhodnutím, které mě samotného mrzí.

      18.05.2018 (12.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,