Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Návrh systémové optimalizace Divadla Spejbla a Hurvínka

    FOTO JIŔÍ SLÁMA

    Řešitelský tým s vedoucím Ondřejem Černým předložil 15. dubna Magistrátu hl. m. Prahy Návrh budoucí podoby divadel  zřizovaných hl. městem Praha a harmonogram transformace proměny pražské divadelní sítě.

    Nabízíme oba dokumenty a především prostor pro veřejnou diskusi.

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (návrhový dokument)

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (podkladová studie)

    ///

    ro přehlednost a možnost konkrétních diskusí vybíráme jednotlivá divadla.

    FOTO archiv

     

    Divadlo Spejbla a Hurvínka

    Poslání divadla včetně uměleckého zaměření

    opedie divadelních souborů (vydal Divadelní ústav v roce 2000) konstatuje:

    V kontextu českého loutkářství si Divadlo S+H udržuje specifické postavení. Rozvíjí Skupův umělecký odkaz, usilující o propojení tradičního loutkářství s moderním loutkovým divadlem. Aniž by ztrácelo kontakt se soudobým vývojem, akcentuje souvislost s tradicí a udržuje marionetářskou školu, která i jeho zásluhou zůstává živou součástí divadelní kultury. Výjimečného ohlasu dosáhlo na četných turné v zahraničí. Spejbl a Hurvínek se stali jedněmi z nemnoha světově známých postav českého divadla.“

    Tato citace nepřímo vystihuje i poslání tohoto divadla, tradiční marionetové scény iluzivního typu, na kterém netřeba nic měnit. 

    Veřejně prospěšná činnost divadla je charakterizována především tvorbou pro děti (od čtyř let).       

    Divadlo Spejbla a Hurvínka vykazuje ve sledovaném období prudký nárůst počtu představení (ze 161 na 271) a tím i diváků (z 32 tis. na 55 tis.), výrazně se zvýšila i míra soběstačnosti (z 26% na 44 %), což je důsledkem výrazného nárůstu výnosů (představovaného hlavně tržbami ze vstupenek) za současného snížení příspěvku HMP. Obsazenost hlediště se i přes tyto stoupající ukazatele pohybuje většinou lehce nad 70%. Je pravděpodobné, že zvyšující se míra ekonomické soběstačnosti je částečně dána nízkým počtem premiér (1 ročně, žádná v r. 2009).

    Celková kapacita hledišť / počet scén: 281 / 1

    Navrhovaná právní a provozní forma[1][9]

    Nezávisle na zvolené právní formě je třeba jasně deklarovat, že se jedná o divadlo pro děti a mládež, pro jehož činnost je veřejná podpora nezbytná.

    Varianta 1:

    Právní forma: právnická osoba soukromého práva dle rozhodnutí jediného zakladatele resp. majitele, Heleny Štáchové

    Zdůvodnění:  Tato varianta akcentuje rodinný charakter divadla a privátní vlastnictví licencí loutek. Vzhledem k veřejně prospěšnému charakteru divadla doporučujeme založení ústavu. 

    Varianta 2:

    Právní forma: o.p.s., založená  hl. městem Prahou,  posléze  doporučená přeměna na ústav,   založený paritně hl. městem Praha a Helenou Štáchovou  (popř. za spoluzakladatelské role i Prahy 6) 

    Zdůvodnění: Vhodný právní model pro specifické postavení tohoto divadla. Neboť to je charakterizovaného na jedné straně silnou uměleckou tradicí a vazbou na kulturní nabídku Prahu, jejíž je pevnou součástí, a na druhé straně svou podobou rodinného divadla autorského typu, kdy licenční práva na loutky  jsou v rukách privátní osoby.

    Provozní forma:  Ponecháváme na rozhodnutí zakladatelů

    Pozn. Divadelní budova je v majetku Prahy 6. Lze předpokládat, že uzavřít nájemní smlouvu s novou právnickou osobou za stejných podmínek jako dnes se podaří.    

    Návrh aktuálního postupu

    Vycházet z  Hlavních zásad jmenování a hodnocení činnosti ředitelů divadel, zřizovaných hl. městem Praha (viz kapitola 7.2.1), nicméně je nezbytná jejich modifikace pro specifický charakter tohoto divadla. 

    V případě rozhodnutí pro druhou variantu vyzvat současnou ředitelku H. Štáchovou k předložení transformačního programového projektu a po jeho úspěšném projednání ji v zakládací listině nově založené o.p.s. jmenovat jako první ředitelku. 

    (V případě pokračování příspěvkové organizace provést hodnocení ředitelky a na jeho základě stanovit závazné ekonomické a umělecké parametry dalšího fungování divadla.)



    [9] Řešitelský tým nedošel v případě tohoto divadla shody. Předkládáme tedy dvě rovnoprávné varianty.

    /pro i-DN vybrali a upravili pko+hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 29. dubna 2013

    Komentáře k článku: Návrh systémové optimalizace Divadla Spejbla a Hurvínka

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Dovoluji si
      z jiné diskuse (nad textem R. Ermla Zombie peskuje zombie – viz: http://www.divadelni-noviny.cz/zombie-peskuje-zombie-aneb-reslove-voodoo ) přenést část diskusního vstupu Petra Pavlovského. Zdá se mi, že se sem hodí:

      Divadlo S+H
      je už od smrti M. Kirschnera jednoznačně divadlem intepretačním, navíc s autorskými právy k oběma figurám v soukromých rukou (právem). Kdyby se M. Štáchová rozhodla expandovat a zřídit filiálky ve Vídni a v Berlíně, nikdo by proti tomu nemohl říci ani popel. Zde by byl zřejmě na místě návrat ke skupovské tradici soukromého divadla, nevidím žádný důvod ke zvýhodňování oproti divadlům K. Heřmánka, J. Hrušínského a pod. Pro děti dotuje Praha Minor a Divadlu S+H bych nepřál nic víc než úspěšné obnovení společenské satiry zacílené na dospělé, obnovení skupovské tradice.

      06.05.2013 (22.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Komentář
      ředitelky Divadla S+H Heleny Štáchové najdete jako samostatný příspěvek: http://www.divadelni-noviny.cz/devadesatileta-kariera-divadla-sh-nebyla-okomentovana

      09.05.2013 (17.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,