Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zahraničí

    Myšlenky oděné v šat symbolů

    Arabské divadlo a jeho přínos světové dramatické tvorbě

    Klasická arabská kultura

    neznala drama v pravém smyslu slova, přesto je nezbytné uvést dva žánry, které jsou dokladem toho, že scénické umění nebylo Arabům cizí.

    Prvním žánrem je tzv. ta´zija (dosl. vyjádření soustrasti) rozšířená především v šíitských kruzích Íránu. Představovala scénické ztvárnění utrpení a tragické smrti Husajna, Hasana a dalších potomků chalífy Alího. Ta´zije se hrály za hudebního doprovodu a jejich předvádění vyvolávalo vzrušené emoce diváků.

    Druhým žánrem byla stínohra (chajál az-zill); největší obliby dosáhla u arabských a tureckých lidových vrstev. Pozoruhodně se rozvinula zvláště ve středověkém Egyptě. Předváděla zábavné, komické a poutavé příběhy, v nichž vystupovali řemeslníci, obchodníci, zloději a taškáři. Stínohry měly často zjevný či skrytý satirický osten. Zachovalo se mnoho rukopisů stínových her, z nichž některé jsou psány ve verších a rýmované próze, jiné v egyptském hovorovém jazyce.

    Moderní dramatickou tvorbu

    obohatila arabská kultura o tzv. intelektuální hry. K významným představitelům tohoto žánru patří egyptský dramatik Tawfíq al-Hakím (1898 – 1987), jenž přišel s myšlenkou rozvíjení divadelního představení v diváckém intelektu.

    Tawfíq al-Hakím (8.10.1898 – 26.7.1987)

    Herce pokládal za myšlenky oděné v šat symbolů a pohybující se v duchovním světě významů. Boj člověka s časem je námětem jeho hry Lidé z jeskyně. Hra Šahrazád začíná tam, kde končí vyprávění Tisíce a jedné noci. Šahrijár se v této hře oprošťuje nejen od tělesné touhy, ale i od svého srdce a citu. Oddává se pouze abstraktnímu myšlení a jeho jediným cílem je dojít metafyzického poznání.

    Velkou zásluhu na šíření arabské dramatické tvorby v České republice má Mgr. Jan Tošovský, který inscenoval několik her od současných arabských autorů. Studium arabistiky ukončil obhajobou vynikající diplomové práce na téma moderního arabského divadla.

    Doc. Dr. František Ondráš, PhD., vedoucí oboru arabistika Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze


    Komentáře k článku: Myšlenky oděné v šat symbolů

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Díky,
      konečně se mi dostalo kýženého poučení o islámském divadle. Jestli jsem to dobře pochopil, je ta´zija divadlo původem perské, kdežto loutková stínohra je arabská, což koresponduje s divadlem Středního východu (Indonesie) a překonává náboženské limity.

      08.11.2012 (19.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      O arabském (tedy v zásadě islámském) divadle
      – jeho současných i historických podobách a jejich vlivu na evropské divadlo píše také Lucie Němečková v diskusi za zpravodajstvím Půlměsíc nad Českem (No. 1): http://www.divadelni-noviny.cz/pulmesic-nad-ceskem-no-1

      08.11.2012 (19.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,