Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2018

ročník 25
27. 11.–10. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/10)

    Krásné veršíky o té lásce cigánské objevil Leoš Janáček v Lidových novinách v květnu roku 1916. V příštím roce si je odvezl do Luhačovic, kde se setkal s paní Kamilou Urválkovou. V srpnu začal románek hudební a kousek nálady luhačovské v něm skicovat. V březnu 1919 Kamile slíbil, že písničky o pěkné černé cigánce dostane, jakmile budou vytištěny. 18. dubna 1921 byl cyklus 22 písní s názvem Zápisník zmizelého a nezvěstného, uveden v brněnské Redutě. Part Janíčka zpíval tenorista Karel Zavřel, Zefku mezzosopranistka Kudláčková, na klavír hrál Břetislav Bakala.

    Festivalové představení Janáčkova Zápisníku zmizelého produkční společnosti z Antverp Muziektheater Transparant renomovaného belgického režiséra Iva van Hove (nar. 1958) je vícehlasou snovou zpovědí starého muže vzpomínajícího nad urnou s popelem zesnulé manželky na svou životní lásku k cikánce…

    Starý pán, postižený artrózou kloubů, se těžce pohybuje domácností. Za pomoci skeneru a promítacího aparátu evokuje příběh svého mladistvého vzplanutí. Byl vášnivým fotografem, setkání s cikánkou Zefkou zaznamenával…

    Byl vášnivým fotografem, setkání s cikánkou Zefkou zaznamenával… Foto Jan Versweyveld

    Annelies Van Parys (nar. 1975) dokomponovala k Janáčkovým písním ženský sbor, hudební vstup starého pána a rozšířila pěvecký part cigánky. Zefka se stala aktivní hrdinkou.

    Režisér Ivo van Hove přesunul příběh z venkova do města a spolu s výtvarníky zcela rezignoval na podstatu významů zpívaných slov synka selského rodu o volcích, orání pole, či o zákolníčku.

    Hlasy tenoristy i mezzosopranistky zněly chladně a sborové zpěvy přicházely jakoby ze záhrobí. Rozjímání starce bylo bolestné, zvuk klavíru tlumený. Možná byl na vině nízký strop bytového obdélníku scény, že hudba překonávala forbínu ve ztišené podobě.

    Do závěrečného stařeckého monologu autoři scénáře zakomponovali části pomyslné závěti Leoše Janáčka, kterými mistr věnoval paní Kamile svá slavná hudební díla…

    Byl snad zmírající kmet obrazem mistra Janáčka…? Foto Jan Versweyveld

    Věru, podivná inscenační tečka. Byl snad zmírající kmet obrazem mistra Janáčka…?

    Obecenstvo přijalo představení chladně.

    Múza Mab mi šeptala: Slyšela jsem hlasy nespokojenosti. Mnozí diváci tomu nerozuměli.

    A přitom aktéři zpívali česky. Ovšem, ne každý z diváků má doma urnu s popelem bližního. V Belgii a v Amsterodamu je tomu možná jinak. Tam může mít urnu kdekdo…

    Mnozí diváci tomu nerozuměli. Foto Jan Versweyveld

    Mab se rozplynula v mrazu. Stala se vločkou.

    V tramvaji jsem si broukal: Pásol Jano tri voli, na té panské jateli, na té panské jateli, u hája… Pan řidič se urazil a chtěl mě za jízdy vysadit…

    P. S. Maně jsem si vzpomněl na inscenační postupy surrealistických představení slavné éry HaDivadla…

    Brno – Komín, 1. 12. 2018

    Toneelgroepamsterdam / Muziektheater Transparant, Belgie- Leoš Janáček, Annelies Van Parys: Zápisník zmizelého. Režie: Ivo van Hove, dramaturgie: Krystian Lada, kostýmy: An D’huys, scéna: Jan Versweyveld. Obsazení – Mezzosoprán: Marie Hamard, Tenor: Ed Lyon, Herec: Hugo Koolschijn. Klavír: Lada Valešová. Sbor: Členové pěvecké akademie De Munt/La Monnaie. Produkce Muziektheater Transparant Koproducenti: Toneelgroep Amsterdam, Klarafestival, De Munt/La Monnaie, Kaaitheater, Les Théâtres de la Ville de Luxembourg, Operní dny Rotterdam a Beijing Music Festival. Mahenovo divadlo, Brno 30. 11. 2018 v rámci festivalu Janáček Brno 2018.

    ///

    Více na i-DN:

    Janáček Brno


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/10)

    1. Zdeněk Pololáník

      Díky za cenné informace
      i provedení Janáčkovy výjimečné skladby zahraničními interprety.
      Varianty výkladu nemají hranice v režijním uchopení, jen hudba zůstává bez drobných nuanci neměnným základem. Experiment je vždy riskantní, jak bude přijat.
      Díky za toto přiblížení originálního pojetí.

      02.12.2018 (17.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,