Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Milostné dopisy Zlínu (No. 5)

    Dospěli jsme k reportu ze závěrečného dne 27. ročníku mezinárodního festivalu Setkání/Stretnutie. Ten projektem Hrdinky?!, zahájil v Dílně nedávno zrozený brněnský divadelní spolek Oukej, který vznikl na podporu umělecké a vzdělávací činnosti studentů a absolventů oboru výchovná dramatika pro neslyšící na DIFA JAMU. Jistě nebude překvapením, že režie něžné pocty osudovému celoživotnímu přátelství Hellen Kellerové, tedy prvního hluchoslepého člověka, který kdy vystudoval Harvardskou univerzitu a průkopnické učitelky nevidomých dětí Anny Sullivanové, se chopila dáma podobně odvážná i bystrá, přední persóna české divadelní alternativy Zoja Mikotová. Motivy z knihy Jindry Jarošové Via Lucis ožívají v inscenaci, která nevšedním způsobem propojuje svět slyšících i neslyšících, prvky divadla pohybového, výtvarného a pestrých možností komunikace. Meditativní úvod do posledního festivalového dne.

    Hrdinky?! Foto: archiv festivalu

    Po láskyplném kolébání s polednem do Zlína dorazil scénický nářez. I mé opětovné blízké setkání s oblíbeným Divadlem Stoka, nedlouho po návštěvě bratislavské Nové drámy, bylo více než radostné. Alea Iacta je dalším kaleidoskopem vykloubených scén, ve které rozdivočelý věrozvěst slovenského divadelního punku Blaho Uhlár zběsile rozvíjí a kočíruje energické výboje svých mnohem mladších kolegů. Jejich energie je hnacím motorem direktorovy neumdlévající imaginace, já se opět královsky bavil a spolu se mnou i velmi uspokojivě zaplněné a bouřlivě reagující Ztko. Nejvděčnějším divákem, a jistě i budoucím příznivcem prestižní bratislavské divadelní trupy, se stala dospívající dcera vynikající herečky Marty Bačíkové, jež s neskrývanou potěchou přijímala každé rozšíření své slovní česko-slovenské zásoby. Úderný divadelní oběd!

    Fekální plenérová laskomina Hra o trůn. Foto: archiv souboru

    A protože plánovaný závěr letošního ročníku v podobě inscenace Divadla Bolka Polívky Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí) musel být kvůli náhlé zdravotní indispozici principála a zároveň jednoho z hlavních představitelů zrušen, finální zástavy se s grácií chopili mládenci z kočovné divadelní společnosti Bratři v tricku, aby diváky malé i velké, jichž se v poklidném svátečním odpoledni sešel opravdu hojný počet, potěšili laskavě fekální plenérovou laskominou Hra o trůn. Záchodová fantasy humoreska v kreativně excelující režii Karla Kratochvíla oslňuje kombinací jen decentního nabádání k základní toaletní hygieně i nenásilného ozřejmění primárních principů lidské sounáležitosti, s gejzírem nápadů činoherně divadelních, loutkářských i kejklířských, které do hry rozmarné i rozmanité berou řadu nečekaných rekvizit. Oslava přátelství a instalatérské poezie v okouzlujícím balení. Co víc si přát?

    Příjemným hudebním epilogem pozvolna dohasínajícího 27. Setkání/Stretnutie se stal koncert jednoho z nejmladších členů místního hereckého souboru Adama Kořána, který před hlavním vchodem do MdZ upřímně oslavil autorskou písňovou tvorbu Karla Plíhala, Ondřeje Novotného i tu svoji. Následné loučení s milovanou akcí se již odehrálo v úzkém, takřka intimním kruhu. A bylo bujaré, vyzpívané a dojemné zároveň. Ach.

    27. Setkání/Stretnutie se honosilo vynikající dramaturgickou pestrostí, enormním diváckým zájmem a precizní organizací, za níž tímto skládám mimořádný hold vedoucí produkce Martině Hanákové, vládkyni hromadných rezervací a objednávek Marcele Pospíšilové a tiskové mluvčí a akreditační bohyni Haně Vondráškové, dramaturgům Kataríně Kašpárkové Koišové a Vladimíru Fekarovi, nekompromisní velitelce klubu Dílna, a přední odbornici na relaxaci a vzdělávání dospělých Monice Démonice, uměleckému šéfovi Patriku Lančaričovi, umělecko-technickému šéfovi Karlu Papežíkovi a pověřené ředitelce Městského divadla Zlín, paní Ireně Pelkové. Moc krásně bylo, na shledanou brzy, Zlíne!

    ///

     Srdečně,

    Tvůj Petr KlariN Klár

    ///

    Milostné dopisy Zlínu (No. 1)

    Milostné dopisy Zlínu (No. 2)

    Milostné dopisy Zlínu (No. 3)

    Milostné dopisy Zlínu (No. 4)


    Komentáře k článku: Milostné dopisy Zlínu (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,