Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Krajina tance a architektury (No. 2)
Druhý den právě probíhajícího festivalu KoresponDance umocnil letošní téma krajina a architektura. Působivé triky nového cirkusu, barokní Mozartova hudba a současný tanec naplnily historický areál zámku Žďáru nad Sázavou, kde jeho správkyně a ředitelka festivalu, hraběnka Marie Kinsky, oficiálně zahájila jedenáctý ročník KoresponDance.
Ana Jordão a Kim-Jomi Fischer a performance Engel. Foto: Dragan Dragin
Po zámeckém areálu se prohání růžoví jeleni, již tradiční symbol festivalu. V podobě nepřehlédnutelné brože zdobí rozevláté letní šaty i dětské kloboučky. Málokdy se na festivalech vidí všechny generace pohromadě. Nový cirkus svými triky vzpírajícími se zákonům přírody dokáže okouzlit každého a díky svobodě open-airu vznikají situace, kdy malá návštěvnice dělá na trávě stojku ve stejnou chvíli, co performerka zdatně vestoje balancuje na ramenou svého partnera. Ana Jordão a Kim-Jomi Fischer bezpochyby jdou budoucí generaci novocirkusových umělců příkladem. Jsou dva, a přitom jeden. Jak dlouho se Ana udrží? tají publikum dech. Celou dobu! Škoda, že ENGEL je jen ochutnávkou celovečerního představení.
Compagnie Fêtes Galantes: Rekviem – Radostná smrt. Foto: Dragan Dragin
Hlavní událostí dne je performance francouzského souboru Compagnie Fêtes Galantes. Mozartovy skladby Requiem mohou evokovat temné téma smrti, ale název inscenace Rekviem – Radostná smrt vypovídá o opaku. Stačí v areálu zámku narazit na usměvavou autorku a je zjevné, že plakat se dnes večer nebude. Béatrice Massin kombinuje podmanivou Mozartovu hudbu a ladná barokní gesta se živelným danzonem Artura Marqueze a současným tancem a smrt pojímá po mexickém vzoru jako pestrobarevnou oslavu. Ani v případě Rekviem nejsou protagonisty pouze umělci. Dvanáct performerů soutěží o pozornost diváků s listy stromů třepotajícími se ve větru v jablečném sadu, který se proměnil v divadelní sál, s dotěrnými muškami a zejména se zapadajícím sluncem, které vytvořilo dechberoucí kulisy. Závěrečný karneval překypující barvami rozevlátých kostýmů a neutuchající energií tanečníků jasně říká, kdo zvítězil. To, čeho jsme byli svědky, není smrt, ale sám život.
Komentáře k článku: Krajina tance a architektury (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
