Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    KKP – dobrý džob

    Institut umění – Divadelní ústav vydal certifikovanou metodiku mapování kulturních a kreativních průmyslů na lokální a regionální úrovni ČR. Už nic nebrání cestě zdejší kultury k pro­speritě!

    Metodika je dostupná na stránkách www.idu.cz a vychází – podle tiskové zprávy – z realizovaných pilotních projektů mapování ve čtyřech městech (Zlín, Brno, Pardubice a Plzeň). Popisuje pracovní postup zjišťování aktuálního stavu a potřeb jednotlivých odvětví v daném místě s tím, že jsou zkoumány všechny subjekty KKP (= kulturních a kreativních průmyslů) bez rozdílu typu jejich aktivit (veřejné, neziskové, komerční, výzkumné či vzdělávací).

    Metodika se dále zaměřuje na kvantitativní i kvalitativní analýzu. Přehled postupu se skládá ze tří základních částí: 1. část řeší kvantitativní analýzu dat vycházejících z údajů Českého sta­tis­tického úřadu a klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Druhá část se zaměřuje na verifikaci prvotních dat a výpočtu množství subjektů a jejich ekonomickém výkonu na sledovaném území. Třetí část je zaměřena na kvalitativní výzkum, tedy na zjišťování stavu a potřeb jednotlivých odvětví KKP.

    Když přijdete do města, tak ho vidíte jako fungující celek, je to jako celistvá látka, hmota, všechno propojené. Až tehdy, když začnete dělat výzkum, tak vidíte jednotlivosti, říká britská expertka Lia Ghilardi, která vedla pilotní projekt mapování ve Zlíně.

    Otevřel jsem namátkou její studii Kreativní a aktivní Zlínsko, v níž z obsáhlých ptydepe výkladů vyvodila tři zásadní doporučení: zřídit Komisi kreativní Zlín, vytvořit pracovní skupinu s cílem začlenit kreativitu do infrastruktury Zlína a Zlínského kraje a vytvořit pracovní skupinu, která se bude zabývat propojením, vytvářením místa a kvalitou života.

    Něco takového jsem zažil za hluboké totality na katedře teorie kultury na Filozofické fakultě UK. Už tenkrát šlo o dobrou živnost pro skupinu ne zrovna kreativních lidí. Uměl by někdo vyčíslit, kolik to třeba jen v IDU stálo?


    Komentáře k článku: KKP – dobrý džob

    1. Martin Bernátek

      Profilový obrázek

      Pozor,
      studie „Kreativní a aktivní zlínsko“ (2014) není součástí Metodiky mapování KKP na lokální a regionální úrovni ČR (2016), jak by mohlo z textu vyplývat.
      Jde o pilotní analýzu silných a slabých stránek Zlínska. Získané poznatky mají být rozpracovány právě navrženými komisemi, které se mají mj. zabývat vztahem kulturní infrastruktury a aktualizace územního plánu nebo dopravního spojení, vytvořit seznam volných a pro kulturní a kulturních aktivity využitelných prostor nebo spolupracovat s univerzitou na udržení talentovaných absolventů v regionu. Doporučení studie L. Ghilardi dávají smysl až v tomto kontextu, resp. nejen po namátkovém, ale běžném přečtení dokumentu.
      Celá „glosa“ kromě druhé věty o prosperitě a posledního odstavce je v podstatě zkopírovaným textem tiskové zprávy. Něco takového zažívám v kulturní publicistice čím dál častěji. Nechtějte, ať se ptám, kolik času a „kreativity“ vás toto moudro stálo.

      12.05.2016 (8.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      Pane Bernátku,
      děkuji za upřesnění, z té tiskové zprávy jsem vyčetl něco jiného.
      Jenže poukázal jsem na podle mého nesmyslné kulturní inženýrství, je jedno, co vzniklo v kterém programu. Vy to naopak hájíte, pokud jsem dobře pochopil, tudíž byste možná mohl napsat, věcně prosím (!), jeden dva příklady nějakých jasných zjištění a návrhů řešení pro Zlínsko – navrhnout tři pracovní komise, aby něco řešily, za ně nepovažuji.
      Konečně opravdu myslíte, že potřebuji opisovat cizí texty? Potažmo někdo z autorů DN? Je to plná citace textu, který bych nikdy nenapsal, neb ho také považuji za svého druhu ptydepe. Ale měli jsme to výrazněji označit, uznávám a omlouvám se za to. Po konečné redakci tam zbylo jen cudné „podle tiskové zprávy“, je to trochu matoucí.

      12.05.2016 (13.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Martin Bernátek

      Profilový obrázek

      Šlo mi především
      o upozornění na to, že vaše kritika není legitimní, protože je zkratkovitá, založená na namátkovém čtením a nikoliv argumentaci, a také na smíšení tří textů: citace z tiskové zprávy, pilotní analýzy zlínska a metodiky, nehledě na nepřesný odkaz na zdroje – přísně řečeno. Prostě takto silné závěry, bez ohledu na téma, navíc operující s pojmy jako „hluboká totalita“, „dobrý džob“ by měly mít solidnější základ.
      Z návrhů řešení pilotní analýzy lze potřebu a spolupráce velkých institucí (filharmonie, baťovský institut) a menších nno nebo univerzity. Týká se to např. využití prostor nebo spolupráce na doprovodných programech s oslovením mladého publika a studentů, kteří během týdne nemají ve městě dostatečné vyžití anebo opačně, Zlín je pro ně relativně těžko dopravně dostupný. Studie několikrát zmiňuje potřebu strategie využití volných prostor a zakomponovat je do městského života.
      Podobně studie konstatuje potřebu lepšího využití fimových ateliérů a jejich symbolického dědictví, nebo například potřebu jednotného marketingu a propagace luhačovického lázeňství, kde jsou tyto aktivity roztříštěné (a nedávno to např. vedlo k vyřazení Luhačovic z účasti na kandidatury na památku UNESCO). Další související počiny najdete po několika chvílích na internetu, např. na stránkách místní iniciativy Kreativní Zlín http://www.kreativnizlin.cz, konkrétnější aplikaci tohoto pilotního průzkumu studie pak ve studii Mapování tradičních řemesel v regionu Uherské Hradiště http://www.idu.cz/cs/mapovani-tradicnich-remesel-v-regionu-uherske-hrad.
      Možná to není na první pohled zřejmé, ale řada samospráv v ČR vážně neví, co takzvaně mají doma, anebo nemají dokument, který by jim to vše stručně shrnul a naznačil, co dál. Ony zmíněné tři komise přece mají výčet dílčích úkolů (příklady výše).
      Myslím ale, že už dělám práci za vás. Jinak souhlasím, že jde často o ptydepe.

      12.05.2016 (15.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Nemyslím,
        že razantně odmítnout tohle inženýrství není legitimní. Nemám rád silná slova, ale někdy jsou výstižnější než sáhodlouhé analýzy. Děkuji za výčet jakýchsi výsledků, ale upřímně si nemyslím, že k těmto zjištěním nejde dojít přirozenější cestou. Jsem rád, že se trochu sejdeme na ptydepe. Já k tomu už nemám co dodat.

        12.05.2016 (16.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,