Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Jistoty?!

    V současné době je jistot pomálu. Spíše by se dalo napsat, jistota je v nejistotě. Už řadu měsíců si můžete plánovat, co chcete, ale co přijde, nevíte. Třeba vyučování na dálku se dost těžko aplikuje na akrobacii, pohybové divadlo či podobné aktivity. Do kamery na distanc mohu s jistotou předvést akrobatickou řadu, krkolomnou kaskádu, smrtonosné zakopnutí s následným pádem ze schodů, ale když vyzvu ty na druhém břehu…? Mohu jen online sledovat, jak bez jištění padají na hlavu, lámou si ruku, vyklubují rameno… Výhodou je, že online povolám záchranku. Točil jsem malé gagy, klipy, ano, i reakce byly, ale nic nepřekoná živý kontakt. Společné smýkání, klouzání, fackování… Ruka v ruce, tělo na tělo.

    Jistoty se v těchto dnech proměňují v pravé opaky. Já jsem byl kupříkladu nařčen ze lži. Deset let zaznamenávám postřehy, črty do rubriky Clown Bilbo bloguje v Divadelních novinách s jediným záměrem: vydat ke svým předčasným šedesátinám knihu Luckyho třešničky. Deset let se tím nápadem netajím a dva měsíce před vydáním se dozvídám, že jsem skutečnost, že již texty vyšly jinde, zamlčel. Tím je prý jejich autenticita mrtvá!

    Hlava se točí ve vývrtkách. V poryvech větrů se jako mokrá slepice bez peří třesu. Nechápu zhola nic a kýbl za kýblem zalévá moji hlavu. Nejistota vůkol. Vybaví se mi několik známých scén. Kunderův Žert, kdy hlavní postava také začne mlátit, fackovat nevinného a pak se opocená, s tlukoucím srdcem, dýchavičně sama sebe ptá: Proč mlátím tebe? Proč zrovna tebe… namísto…? Nebo Westův Den kobylek, kdy si veškerou frustraci začne vybíjet Homer Simpson na malém dítěti, které jen provokovalo unaveného dospěláka. Co se strhne? Lavina davového šílenství, kdy se vše podřizuje zběsilé smečce, která se mění v apokalyptické hejno kobylek, jež svou agresivitou ničí vše. Či Havlův Protest, kdy místo podpisu pod nepohodlnou petici Staněk z ponížení špitá/křičí: Já jsem blbec, Vaňku… Ano, vím přesně, co se za tím vaším respektem skrývá… pocit mravní převahy, ale já opravdu nevím, jestli vy – zrovna vy – máte právo na takovou pýchu… Pokud vím, tak jste ve vězení mluvil víc, než jste musel…

    Zlým, podpásovým šklebem je ze slabosti síla, z nejistoty sebevědomá jistota! Pravda, někdy máte jen smůlu, že se ocitáte na nesprávném místě a blesk shůry sjede omylem do vás. Ale větší jistota je, že se kbelík vylévá na správný terč. To potvrzuje i příklad z nedávna… Studio Hrdinů – Kacířské eseje! Tady i přes roušky strhává úvaha nad posledním potvrzením statečného života předního filozofa. Nejbolestivěji působí vhled, kam se doba od Charty 77 posunula k dnešním dnům, kdo nám dnes vládne, kam to dopracoval Patočkův odkaz… Vrchol? Vychrstnuté slovní vědro zhrzeného kolegy nad mrtvým tělem Jana Patočky, kdy na něho sype síru a popel zapomnění. On může za všechny jeho bolesti, prohry, zklamání! Kdyby neustále netrval na svých pravdách, mohl se mít i on lépe! Smutný smysl dnešních nejistých dnů, kdy víc než kdy vítězí neurvalost, mamon, pop spotřební kultura!

    Jisté je, že knihu vydám, jen se vrátím k samizdatu. Jisté je poznání, získané během zkoušení nové komedie Smyčka, že se v mém frontálním laloku, který umožňuje, abychom přemýšleli o tom, o čem jsme přemýšleli (asi proto ho mám vyšší než sousedova čivava), budou nadále rodit sveřepé myšlenky kacířské!

    A jistota k nezaplacení? Vědět, že na to nejsme sami, že existují další myslící bytosti, jako ve Studiu Hrdinů, které tu plíživou hrůzu okolo také vnímají a reflektují.


    Komentáře k článku: Jistoty?!

    1. Eva Grüsserová

      Avatar

      Ahoj Jirko,
      co na to říct. Chápu tě, zrada bolí vždycky. Jedině že ve svém každodenním životě, hlavně v proudu zklamání, nejsme sami, že my obyčejní, nebo snad nevyvolení, nebo snad „neprotekční“ (asi víš, co chci říct) plaveme jednou s hlavou pod vodou a polykáme andělíčky, ale pak plaveme občas hrdě a s hlavou otočenou k slunci.
      Přeji brzké vynoření ze současných s…ček a snad jednou .. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí – a já dodávám – i nad malostí a hloupostí a poživačností.

      13.10.2020 (16.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,