Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Hronovské momentky (No. 1)

    Rok se s rokem sešel a je tu 94. ročník Jiráskova Hronova. Sedmitisícové městečko s nedostatkem ubytovacích kapacit se náhle zdá nafukovací, protože se sem nakonec ty stovky seminaristů i dalších návštěvníků nějak vejdou. A kupodivu se objevují i možnosti nových hracích prostor, které svědčí o vynalézavosti organizátorů. Například se tak podařilo vytvořit prozatímní black box na ploše zdejšího hokejového stadionu Wikow a hrát se bude i na místní faře a její zahradě.

    Slavnostní zahájení 94. ročníku Jiráskova Hronova. Foto Ivo Mičkal

    Zavedené rituály Jiráskova Hronova taktéž fungují a při vztyčování vlajek festivalové, české i evropské unie za zvuků české a evropské hymny leckomu i slza dojetí ukápne. To se ovšem nestává při projevech politiků, kteří letos působili zcela minimalisticky. Největší dojem tak zanechalo vystoupení muzikálového zpěváka Petra Pechy a barevné konfety, které se na konci úvodního ceremoniálu snesly ze střechy Jiráskova divadla.

    Po pátečních předskokanech z divadla NA TAHU Červený Kostelec, kdy třem místním bardům v rolích válečných veteránů snících v domově důchodců o výletech za dobrodružstvím v inscenaci Vítr ve větvích topolů tleskali především místní diváci, víkendové dny už patřily festivalovým účastníkům.

    Veškerá představení jsou nabitá diváky (aby byli uspokojeni všichni zájemci, vystupují soubory většinou dva a vícekrát), hraje se s chutí a espritem. Organizátoři zajišťují plynulý chod festivalu, i když už v sobotním programu došlo ke změnám a jedné díře. To je ovšem úděl festivalů, že ne vždy se podaří vše tak, jak naplánováno. Změnu za onemocnělý soubor se podařilo vyřešit, ale co dělat s inspirativním profi představením, když protagonista ztratí hlas?

    Bürgermeister náš Šimona Kyjovského a Martina Trechy. Foto Ivo Mičkal

    I tak toho bylo o víkendu k vidění dost. Ironicky laděná „agitka“ Bürgermeister náš Šimona Kyjovského a Martina Trechy, s podkresem písně Konšelská v interpretaci Jana Wericha, poukazuje na to, jak se politika nemění, a dává kult osobnosti Bürgermeistera (hlava politika je nahrazena postupně se loupající hlávkou kapusty) do kontextu práce v souboru, kde se všemocný režisér zuby nehty snaží naplnit svou koncepci aktuální politické hry, až zůstane na jevišti sám.

    Pražský LÁHOR/Soundsystem si v inscenaci Perfektní den tentokrát pohrával s tématem senátní schůze, kdy je do senátu zvolen, a tedy infiltrován ďábel. Soubor, který pracuje svéráznou improvizační metodou, vytváří aktuální mozaiku typů lidí a situací, s nimiž se setkáváme v každodenním politickém zpravodajství, ale konec konců i v životě. Každé představení je tedy trochu jiné.

    Sherlock Holmes aneb Zrození zla suchdolského divadelního spolku SUD. Foto Ivo Mičkal

    Suchdolský divadelní spolek SUD ze Suchdola nad Lužnicí zabodoval u diváků doylovskou hříčkou autorů Lenky a Víta Chaloupkových Sherlock Holmes aneb Zrození zla. Oblíbená detektivní klišé s několikanásobným mordem půvabně obohatil o vtipnou stínohru a animaci.

    Jaroměřská RUSALJE 2022. Foto Ivo Mičkal

    Za zmínku rozhodně stojí poetická drobnička RUSALJE 2022, těžící ze staroslovanských mýtů o Rusalkách, slavnostech slunovratu na Ukrajině, rituálů spojených s vodou a prolnutí skutečného a nadpřirozeného světa. Ostatně soubory z nedaleké Jaroměře patří k trvalým jistotám rozličných festivalů. O dalším zase příště…


    Komentáře k článku: Hronovské momentky (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,