Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hrdinové jako my (No. 3)

    V neděli návštěvníkům Palm Off Festu představilo svou druhou produkci pořadatelské Divadlo pod Palmovkou – tentokrát v podkrovním sále Studia PalmOFF v podání souboru F. X. Kalby, tvořeném herci DpP a jejich přáteli. Zkušený autor Tomáš Dianiška tentokrát spojil své síly s hercem Igorem Orozovičem, členem Cabaretu Calembour, s nímž se Divadlo F. X. Kalby dělí o tento komorní prostor. Orozovič jej oslovil s námětem skvěle konvenujícím Dianiškově dramatice, jež si libuje ve spletitých a kontroverzních příbězích 20. století: inscenace Bezruký Frantík je inspirována životem tělesně postiženého spisovatele a podnikatele Františka Filipa, který se 20. února 1904 v Jamném nad Orlicí narodil bez rukou. Sám Orozovič v ní pak ztvárnil roli jeho osvíceného učitele z Jedličkova ústavu, Františka Bakuleho.

    Jakub Albrecht hraje Frantíka jako zkušený artista s rukama schovanýma pod košilí a občas si jako zvířátko zaleze do klece. Foto Divadlo pod Palmovkou

    Příběh rodáka z vísky kdesi v Orlických horách, kde končí všechny silnice a všichni se tu jmenují Filip nebo Černohous, tvůrci propojují s pověstí o místním tisu. Jeho semínko sem bylo zavezeno v době křižáckých výprav z Palestiny, kde byl strom uctíván, neboť z jeho dřeva byl údajně vyroben Kristův kříž. Jeden z jeho magických účinků tvůrci také využívají k možnému vysvětlení faktu, že se František narodil bez horních končetin (ve skutečnosti způsobeného vzácným onemocněním zvaným amelie): kdo se prý totiž stromu dotkne, stane se neviditelným. Příběh ovšem začíná ještě před křižáckými výpravami – zpodobením samotné Kristovy křížové cesty, čímž Františkův osud získává nádech legendy až biblického rozměru. Scéně Lenky Odvárkové proto dominuje dřevěný sloup s krucifixem v popředí, který představuje právě posvátný tis a zároveň tvoří středovou osu cirkusového šapitó, jímž je scéna do půlkruhu uzavřena.

    Cirkus se zde stává velmi přiléhavou metaforou celé podívané, která osciluje mezi komickými výstupy a chvílemi dojetí a využívá až artistické ekvilibristiky představitele hlavní role Jakuba Albrechta. Ten odehraje celé představení s rukama schovanýma pod košilí a nohama nejen píše, ale dokáže i zatlouct hřebík, a především si sám obleče kalhoty s kšandami a sako – jen holení zpodobněného na plakátu se nedočkáme. V neposlední řadě je pak cirkus metaforou samotného tématu, probíraného i na diskusi po představení, díky němuž inscenace nezůstává pouhým historickým dokumentem, ale obrací se k nám se silnou aktuální výpovědí: zkoumá totiž náš pohled na hendikepované, které sice do velké míry obdivujeme za jejich zručnost – tak jako artisty v cirkuse –, zároveň se na ně ale pořád díváme tak trochu jako na zvířátka. Klec, do níž si Jakub Albrecht opakovaně zalézá, je však již příliš popisnou realizací tohoto motivu.

    Černý humor balancuje na hraně, stejně jako velmi realistické ztvárnění tělesně postižených (zleva Adam Vacula, vynikající Nataša Mikulová a Tereza Dočkalová). Foto Divadlo pod Palmovkou

    Pro Dianišku typický černý humor zde opět balancuje na hraně, stejně jako velmi realistické herecké ztvárnění tělesně postižených (vynikající je především Nataša Mikulová). Rozhodně se však nedá říci, že by k hendikepovaným byli tvůrci neuctiví. Ba naopak bych řekla, že vážný tón se zde ozývá znatelně častěji než v jiných jeho inscenacích, což je možná dáno Orozovičovým spoluautorstvím a vztahem k námětu. Na druhou stranu sem díky této spolupráci proniká i něco ze slovní ekvilibristiky Cabaretu Calembour (Hezkej kluk – samá noha, samá noha! či Zlaté české nožičky!), což přidává další vrstvu slovního humoru. A přestože si tvůrci Františkův skutečný příběh ve jménu dramatičnosti trochu poupravili, zachovali v něm to nejpodstatnější: jeho pozitivní přístup k životu, jenž může být inspirací i nám, kteří jsme se narodili pod šťastnější hvězdou.

    Divadlo pod Palmovkou, Studio PalmOFF, Praha – Tomáš Dianiška a Igor Orozovič: Bezruký Frantík. Režie: kol., dramaturgická spolupráce: Ladislav Stýblo, výprava: Lenka Odvárková, hudba: Ivan Acher a Igor Orozovič, pohybová spolupráce: Marek Zelinka. Hrají: Jakub Albrecht, Tereza Dočkalová, Nataša Mikulová, Tomáš Dianiška, Igor Orozovič, Adam Vacula a ze záznamu Jan Hartl. Premiéra 30. 9. 2019. V rámci festivalu Palm Off Fest 27. 10. 2019.

    ///

    Více o inscenaci v recenzi Marie Reslové, která vyjde v 18. čísle Divadelních novin již zítra.

    ///

    Více o festivalu na i-DN:

    Palm Off Fest


    Komentáře k článku: Hrdinové jako my (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,