Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Edinburský maraton 2015 (No. 3)
The Space @ Surgeons Hall jsem si po zkušenosti z minulých let zaškatulkovala mezi fringové prostory vycházející vstříc začínajícím umělcům.
Surgeon’s Hall. FOTO archiv Edinburgh Fringe Festival
Stopadesáté výročí Alenky v říši divů mi nedovolilo nestavit se tu na kus řeči se Sarah Tamsin Homerstone, mladou režisérkou souboru, který si pro svůj název – The Rabbit Hole Theatre Company – sáhl přímo do Carrollovy králičí nory. Rozborem pohádky završila svá vysokoškolská studia a pod zjevným vlivem Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem a Scorseseho Prokletého ostrova debutovala na Fringi svým hororovým jevištním přepisem.
Přestože se moje tříletá dcerka v Carrollově hrdince zhlíží, při zhlédnutí představení The Alice Effect by se určitě nezasmála. (Dvojsmyslný titul jednak označuje terminus technicus, podle nějž nás klame perspektiva a věci/osoby nabývají své pravé podoby teprve při bližším ohledání, jednak odkazuje k hrdinčině revolučnímu vlivu na své okolí. Obě interpretace nacházejí ve hře své opodstatnění.)
Hravá absurdita snové říše přestává být výsadou kreativní neortodoxnosti. Místo toho je dokladem duševní vyšinutosti chovanců (i personálu) restriktivní psychiatrické nemocnice. Z příběhu zůstaly jen polidštěné charaktery podivínů nezávazně žonglující se známými replikami, čajový dýchánek nebo hra v kroket jako sociálně přípustné ventily rutinizovanych pravidel, ritualizované nonsensové popěvky a Alenčin jedinýcíl: dostat se pryč. Bílého králíka a spol. trápí mutismus, obsese, tiky i koktavost. Ssvůj zdravotní stav mají konzultovat s Houseňákem zhulené terapeutky. A nad tím vším vládne pevnou rukou sadistická domina Velké sestry nebo – chcete-li – Srdcové královny.
Alenka je hubatá, vzdorovitá, nepřizpůsobivá. Ani se sexy prostovlasou blond kšticí a v modrých přiléhávých šatech ještě příliš nevybočuje z tradiční ikonografie. Vágní hranice mezi realitou a (už ne fantazií, nýbrž) halucinací ji ale nedovolí emancipovat se, ba právě naopak. Nakonec i ona sama zpochybní vlastní rozum. Rozhodnutí, je-li šílená ona, nebo všichni okolo, je ponecháno na divácích. Taková koncepce sice učinně polemizuje o vlivu prostředí na individuum a tenkém ledu normality, ale vyprazdňuje skrytý smysl převrácené logiky, když šílenství a priori smysl odpírá.
///
Předchozí díly reportáží z Edinburgh Fringe Festivalu 2015:
Edinburský maraton 2015 (No. 1)
Edinburský maraton 2015 (No. 2)
Komentáře k článku: Edinburský maraton 2015 (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
