Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2018

ročník 25
11. 12.–24. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo v horších časech

    Podle Jiřího Přibáně, profesora právní filozofie a sociologie v Cardiffu, se dnešní Česká republika liší od své politické podoby před nedávnými parlamentními a prezidentskými volbami natolik, že by si zasloužila označení novou řadovou číslovkou. Jestli dobře počítám, tedy jako druhá.

    Myslím, že pan profesor má pravdu. Sedmatřicet poslanců, kteří za komunistickou a okamurovskou stranu razí změnu naší zahraničněpolitické orientace, samozřejmě nestačí tuto změnu prosadit. Důležitou sílu představuje sedmasedmdesát příslušníků hnutí ANO, přesněji řečeno osmasedmdesátý z nich, předseda nebo spíš vůdce, jehož vůle je závazná. Pokud se někteří podřízení neztotožní s jeho zásadním pokynem, najde podle mne způsob, jak je buď ukáznit, nebo se jich zbavit. Nejistota spočívá pouze v tom, že se dá jen nesnadno odhadnout, v čem spatřuje svůj mocensky podnikatelský prospěch. Jiný program jsem v jeho počínání nevysledoval. Prezident republiky přitom prakticky znemožnil Poslanecké sněmovně kontrolu výkonné moci. Obviněný a vyšetřovaný premiér a ministři toho zneužívají a bez důvěry a v demisi konají převratné personální i jiné kroky ve všech oblastech včetně policie a národní obrany. Demokracie tak ztrácí atribut „parlamentní“. Na jak dlouho? Navždy? Je to jiná situace než za vlády Topolánkovy a Rusnokovy: tentokrát většině zákonodárců nevadí.

    Co z toho konkrétně vyplývá pro české divadlo? Ministr kultury v demisi v předminulém čísle Divadelních novin prozradil, že vytoužené procento z rozpočtu dostane jeho resort v roce 2021. Zní to přesvědčivě? Odpovídám umírněně, že bych se toho jednou rád dožil, stejně jako vícezdrojového financování kultury. Bližší perspektivu jsem zato spojoval s návrhem zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, totiž s možností, aby divadla a jiné ústavy, jejichž posláním je nová tvorba, vyvázly z postavení příspěvkové organizace, tedy z přímé závislosti na úřednících a volených činitelích, kteří umění většinou chápou ploše a utilitárně. Tento návrh minulé ministerstvo kultury nepředložilo, přestože mu to ukládalo vládní zadání. Ustoupilo názoru, že smysl tvůrčího ústavu záleží v co nejspolehlivějším poskytování obživy zaměstnancům. Nová vláda prý zadání obnovila nebo obnoví, ministr dr. Šmíd je připraven jej splnit, ale předem uvádí, že výsledek mají v rukou stakeholderové, po česku zainteresované strany. Neumím si představit, že se dohodnou. Překážku kromě odborů tuším v ministerstvu financí. Proti zmíněnému zákonu se stavěl bývalý ministr. Dnes stojí v čele všemocné vlády. Má důvod, aby postoj měnil?

    Pravda, leckde působí osvícený náměstek pro kulturu, například Magistrát města Brna se jím může právem chlubit. Vypuknou však komunální volby. Současná štvavá atmosféra jistě ještě zhoustne. Odhady sdělují, že hlasů pro ANO přibývá. Vyhlídka je mlhavá. Touha úředně ovládat může být silnější než v období parlamentní demokracie. Počítám v každém případě s tím, že výběrová řízení na divadelní šéfy budou nadále probíhat postaru: bude se vybírat z nabídek, které přinese pošta, zatímco jinde za kvalitu vítězného kandidáta plně ručí komise. Musí sama uchazeče vyhledat, oslovit a rozhodnout, koho navrhne ke jmenování. Její úsudek bývá respektován. Český ředitel nebo umělecký šéf si nadto zvykli, že je mohou kdykoli odvolat, a to buď s nejasným odůvodněním, nebo i bez něj.

    Novodobé české divadlo začínalo v době, kdy česká politika neexistovala a vláda mu nepřála. Znamená to, že na obou těchto podmínkách záviselo jen do určité míry. Přečká i časy, které nastaly. Ví dnes líp než dřív, jak životodárná je svoboda, ale i jak je těžká a jaké nároky klade na tvůrce. Budou ji bránit, zejména kdyby nadešla protivenství, jakým čelí maďarští nebo polští kolegové. V tom tkví jeho naděje.

    • Autor:
    • Publikováno: 18. března 2018

    Komentáře k článku: Divadlo v horších časech

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,