Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Aleny Zemančíkové
Nejlepší zážitky:
V hale bývalého pivovaru Světovar hrála Husa na provázku divadlo o jednom nepřizpůsobivém možná bláznu, možná umělci, nazvali to Tichý Tarzan. Fotografie Miroslava Tichého jsem viděla na výstavě na Staroměstské radnici a byla z toho na rozpacích, tamtéž jsem zhlédla i dokumentární film – interview, z něhož pocházely četné repliky v inscenaci. Divadlo, chudé a vetešnické jako sama existence fotografova, tematizovalo moje otázky nad tou výstavou. Co na mě na fotografiích, přiznám se, nepůsobilo (například kouzlo těl dívek na koupališti), o tom mě inscenace v režii Anny Petrželkové přesvědčila. Obsazení Ivany Hloužkové do titulní role eliminuje odpor k chlípnosti starců a zdůrazňuje, jak poznamená nepřizpůsobivost celý život člověka.
Druhý zážitek byl mimo hlavní program – Back to Bullerbyn autora, muzikanta a režiséra Jakuba Vašíčka a sdružení Športniki. Opět chudé divadlo, vytvořené jednoduchými prostředky, ale s velkou dovedností a invencí. Vtipné, dojemné a nesentimentální. Nalezení moderní a srozumitelné aktualizace pohádkového motivu správné cesty. Chtěla bych to vidět s dětmi, zajímalo by mě, jak ten přechod z přírody do popkultury pochopí a na čí straně budou.
Třetí zážitek je vrcholný: inscenace Divadla Komedie Odpad, město, smrt, perfektní v každém ohledu, pekelně aktuální, rafinovaná a přitom srozumitelná. Poetické využití akrobacie na šálách u herečky hlavní role Gabriely Míčové. Jednotliví herci bez výjimky. I pevně sevřený celek. Člověk odchází otřesen.
Nejhorší zážitky
Nejlepší zážitek je ale současně i nejhorší, protože tuto inscenaci ani žádnou jinou od tohoto souboru v Divadle Komedie neuvidíme, protože v této podobě přestalo existovat. Děláme, že to tolik nevadí, ale vadí to strašně a jednou bude tento fakt figurovat jako odstrašující příklad v dějinách českého divadla hned vedle zrušení Divadla za branou pod průhlednou záminkou nějaké havárie v budově. Ostatně s tématem nepřizpůsobivosti to má leccos společného.
Poslední, úplně nejhorší zážitek se festivalu týká jenom co do místa a času. Mezi branou do plzeňského biskupství a portálem katedrály sv. Bartoloměje instalovali příznivci toho, aby se jistý katolický fundamentalista jménem Karas (býval kdysi lidoveckým poslancem v Parlamentě) stal prezidentem, hnusnou protipotratovou agitaci, vyvedenou technicky dokonale na několika panelech. Na nich se přirovnává ukončení těhotenství k holocaustu a genocidě a otázky práva na potrat a eutanázii se spojují jenom s ekonomickými ohledy (potrat „aby dítě nepokazilo kariéru“ je v našich poměrech v podstatě lež). Něco tak nekřesťanského jsem už dávno neviděla.
Komentáře k článku: Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Aleny Zemančíkové
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Pavel Vašíček
Prosím,
opravte si jméno Pavel Vašíček v odstavečku, věnovaném inscenaci „Back to Bullerbyn“, na JAKUB Vašíček.
Pavel V.
21.09.2012 (10.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Opraveno,
omlouváme se.
🙂
21.09.2012 (11.14), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
„…jednou bude tento fakt figurovat jako odstrašující příklad v dějinách českého divadla hned vedle zrušení Divadla za branou pod průhlednou záminkou nějaké havárie v budově…“
Já naopak doufám, že naše divadelní historie nikdy nezplaní tak, aby tyto dvě kauzy, vzájemně podobné pouze vnějškově, shrnovala nad společného jmenovatele. Není zrušení jako zrušení, podobně jako třeba není zatčení jako zatčení.
Nedávno byl zatčen šéf jakéhosi protikorupčního útvaru s tím, že pedofilně obtěžoval nezletilou. Po pár dnech byl obvinění zproštěn, ale mezi tím byl existenčně poškozen. S logikou A. Zemančíkové bychom mohli říci, že to byla ukázka stejné zvůle moci, jako zatčení a posléze věznění I. M. Jirouse. Ano, „z vonka to tak vyzerá“!
Leč: záměrné zatčení nevinného v totalitě přece jenom končí jinak a má zásadně jiné následky, než zatčení v demokracii. A stejně i barbarské zrušení Divadla za branou normalizátory, mělo úplně jiné násedky pro všechny umělce divadla, než podobně barbarské zrušení Divadla komedie, které se vlastně pod neúnosným tlakem s obdivovanou hrdostí zrušilo vlastně samo.
Dovede si např. někdo představit, že by tentkrát již de facto zrušené Divadlo za branou ještě účinkovalo na vrcholném domácím divadelním fedstivalu, ostravské přehlídce Divadlo lidu?
21.09.2012 (17.20), , Trvalý odkaz komentáře,